Téměř bez šance

Poněkud předvídatelný film, jenž svou průhlednost ztratí až úplným závěrem, příjemně vzdáleným od jindy standardního happyendu. Nevyhlášený herecký souboj končí drtivou porážkou (jako vždy) nevýrazné Kate Beckinsale, omluvou budiž fakt, že Claire Danes má jako jediná k dispozici scénáristicky opravdu se vyvíjející postavu. Bill Pullman hraje svatouškovský charakter, tedy jako obvykle to co obvykle - ehm.... no ale ono to tak vážně je :) - což svádí k zamyšlení nad tím, zda ho někdo například viděl na filmovém plátně aspoň jednou jinak než hladce oholeného. Jeho pitomě hrdinný prezident ze Dne nezávislosti je zkrátka všudypřítomný... Když ale naladím na trochu vážnější notu - kromě neslaně nemastného děje snímek bohužel také prakticky vůbec neporadí, co by měl udělat (nebo naopak nedělat) člověk, který se řízením osudu do podobně šílené situace dostal. A to je myslím trochu promarněná edukační šance... pokud ovšem kdy někoho v hollywoodských štábech zajímal "vzdělávací" faktor, že :) Ryze průměrných 50 %. (29.06.2009)

Milého překvapení jsem se dočkal. Zajímavé téma o pašování drog jsem se bál že skončí fiaskem, ale mělo to až na pár menších trhlin děj a především jsem nezaznamenal žádnou nelogičnost. A až na mírnou kýčovitost tvůrce snímek zakončil emotivně silným závěrem, takže u mě velká spokojenost. 70% (15.07.2012)

Kdyby vedle přesvědčivého výkonu Claire Danes předváděl i režisér jistější práci a tlačil víc na pilu, respektive přinesl o krapet víc nápadů, mohl z toho být mnohem intenzivnější zážitek. Naštěstí neplýtvá sentimentem a neukazuje nám bezduché násilí ve vězeňském prostředí. Příběh z počátku naivních Američanek (jedna impulzivní, druhá rozvážnější) na pomaturitním výletu, kterým na thajském letišti objeví v batohu plechovku plnou heroinu, navíc podporuje i solidní soundtrack (výborná skladba Demaged od Plumb i působivá balada Deliver Me)! Brzy pochopí, že tohle nebude jen tak, 33 let natvrdo zní beznadějně, pevné přátelství začne vykazovat první značné trhliny. Jak říkám, režie je bez větších chyb, ale zato nevzrušivá, výsledek trochu didaktický a šablonovitý, ale pořád velmi slušný. Intenzivní, uvěřitelné a pořád platné drama. Filmové loučení Jonathana Kaplana. Za mě i po letech spokojenost, a to jsem to viděl snad pětkrát. (24.07.2006)

Omamná atmosféra 90. rokov, i keď už na hrane nového milénia je veľmi cítiť. Zrejme to je výberom hudby a teplých odtieňov, ale pôsobilo to zasnene a vťahovalo ma to niekam do minulosti. Nechválim žiadne herecké výkony, nič nevyčnievalo z radu, ale ako celok to pôsobilo omamne, nie napínavo, ale súcitne. (04.11.2008)

Překvapivě dobrý film, ani jsem se na něj nechtěla dívat, jen jsem ho poslouchala na půl ucha, protože to tu běželo v televizi, ale zvědavost mi nedala a asi po půl hodině už jsem k půli ucha přidala i obě oči. Přesně z tohohle důvodu bych měla fobii z toho jet do Thajska (ale zas na druhou stranu nechápu jak tam vůbec někdo může chtít jet) a snad bych se ani na dovolené nikdy s nikým nezbližovala. 4* (19.03.2012)