Mládí

Narozdil od Kleopatry mě ta souvislost Singles - Samotáři napadla hned, jak jsem shlédla výše hodnocený film, samozřejmě až po Samotářích. Inspirace (nemyslím tím úplně kopírování) je zde podle mě úplně markantní, Ondříček si ani nedal moc práci s názvem filmu. Aktualizace: Po asi 3. shlédnutí musím ještě přehodnotit směrem nahoru. Především díky kapelám, jejichž hudba i představitelé se zde hojně vyskytují, to jsou prostě moje srdcovky, to nejde jinak. (31.03.2006)

Pro mě jsou 90. léta spíš happy hardcore, rave, eurodance a akce jako Love Parade. Nějaký depresivní umaštěnci ála Kurt Kombajn mě neberou. Když jsem se dočet, že tento romanticko-vztahovej film (tento typ filmů fakt nevyhledávám) se má navíc odehrávat někde v klubech, kde se hraje grunge, ani jsem neměl chuť se na to dívat. Ale můj šestej smysl mi řikal, že na tom filmu určitě něco bude. A opravdu z toho vylezla celkem pohodová komedie. Jako nějaký to vzlykání do telefonu mi sice lezlo chvílema dost na nervy, ale v podstatě po celejch 99 minut mě to celkem bavilo. Konec teda byl klišoidní až hrůza, ale ty 3 hvězdičky dám. Jinak doporučuju spíš film Bolestná realita. (20.09.2012)

Památník Seattlu 90. let je bombastický nejen po stránce hudební (Pearl Jam, Soundgarden, R.E.M. aj.), ale (kupodivu) i po stránce dějové. Po "Řekni cokoliv..." jsem si v duchu přísahala, že ať si Crowe říká cokoliv, mně to bude jedno. Naštěstí jsem na tuhle vnitřní přísahu zapomněla a užila si "grunge-retro" jak se patří, navíc ve skoro až povídkovém příběhovém hávu a s překvapivým množstvím sympatických postav. Sečteno a podtrženo: "Láska a hudba přežijí svět!" :-) (11.01.2012)

Tento film jsem sháněl opravdu strašně dlouho, nakonec jsem ho sehnal na kazetě (dokonce v původním znění), není divu, že se mi ruka chvěla, když jsem kazetu vkládal do videa. Čekal jsem možná až příliš od režiséra takového snímku jako je Almost famous (pravda, že je to asi jediný film, kterému se ta atmosféra v jeho filmech opravdu - ale opravdu velmi povedla - film je v mém top), na druhou stranu natočí takový hrozný film jako je Elizabethtown. Singles jsou někde mezi, ale abych jim nekřivdil, docela mě bavili, ale co je horšího než velké očekávání...třeba při příštím shledání s nimi budu méně přísný, ale zatím mě bohužel nedostali. (10.10.2006)

Film na půli cesty. Zdá se slibovat trochu komornější téma, má lehký náběh do nezávislé scény a charaktery zdánlivě nejsou úplně ploché, nejsou namířeny na juchajícího teenagera. Jenže zůstává na půli cesty, všecko je tak trochu přebarevnatělé, vtípky jsou tak nějak laciné, osudy tak nějak klišovité ( když člověk volá na záznamník holce, že ji miluje a pokud mu neodpoví, tak ji nechce vidět - a zrovna u tohohle se podělá záznamník...) Na "pravý Hollywood" moc pomalé a komorní, na alternativu banální, nicneříkající, přeplácané barvičkama a vysvětlujícím komentářem. (01.06.2007)