Andula vyhrála

Oblíbené téma: Chudé děvče a bohatý nápadník-ženich. Sen mnoha jiných dívek v každé době. Že to nemůže fungovat? Tak to se už dozvíte v této velice svižné konzervační komedii se skvěle a vtipně napsanými dialogy a s velmi dobrým civilním výkonem zapřísáhlého starého mládence Hugo Haase v hlavní roli. Haas je zde od začátku až do samého konce prostě neodolatelný. Vzduch, strom ,šiška ale co:-) Jeho pozvolné seznamování s Andulou, rozhovory se sluhou atd. Partnerkou mu je zde Věra Ferbasová (chudá Andula, dcera taxikáře-Saša Rašilov) konečně zahrála také něco jiného než jen ty její věčné diblíky a i přes ten její rozpačitý úvod pak víceméně vystupuje a chová se opravdu jako skutečná dáma. Tréglův sluha je další zdařilá a lehce zapamatovatelná figurka tohoto velmi oblíbeného přihrávače. A mladší bratr Anduly, tak trochu na duši slabý Tonda (Stanislav Neumann), je zde také k nepřehlédnutí.."Kde mám ten kajak":-)? "Koukám jakou máš krásnou haciendu":-)? Zdařilý film, který bych řadil přeci jen o stupínek výš, než byl obvyklý dobový standard.. Obsazení, herecké výkony, svižné a vtipné dialogy a režie - takže v konečném součtu za 4*. (27.10.2007)

Spolehlivá klasika, která si v ničem nezadá s mnohem protěžovanějšími předválečnými „pamětníky“. Svižná, plná skvěle napsaných dialogů a slovních přestřelek, se skvělým a ďábelsky hláškujícím Hugo Haasem coby štvancem vdavekchtivých slepic, dokonale přihrávajícím Václavem Tréglem a šarmantní Růženou Šlemrovou, která s oběma zdatně drží krok. Dojem nekazí dokonce ani Ferbaska, kolísající mezi okouzlující živelnou komikou a úsměvnou ochotnickou prkenností. (17.01.2011)

Film je obvyklou prvorepublikovou pohádkou o tom, jak chudá holka ke štěstí přišla. Andula si vzala do hlavy, že dostane boháče. Boháčem není nikdo jiný než Hugo Haas, který, nutno říci, natočil už i lepší filmy. Andulou je Věra Ferbasová, která pod dobrým režijním vedením občas i podá herecký výkon. V těchto komediích jde většinou o vzájemný poměr nudy a zábavy, kdy zábava většinou jen mírně převažuje nad nudou, a tak je tomu i tentokrát. Přesto to není zas tak velký průšvih a své místo v mé videotéce si nakonec film vybojoval. 70% (14.12.2011)

Podzim 1938. Houstnoucí atmosféra se dala krájet, tím spíš, že se pomalu schylovalo k tragédii jménem Mnichov. Strach a nejistota přepadaly také Hugo Haase, vystavovaného den co den sílícím vulgárním atakům budoucích kolaborantů z řad (nejen) pražských Němců. Pár měsíců předtím, během letních prázdnin, bylo ale ještě všechno jinak – režisér Cikán jej angažoval do jedné z hlavních rolí filmové komedie podle populárního bestselleru Olgy Scheinpflugové a zdálo se, že dny plné slunce, radosti a nakažlivého humoru nikdy neskončí. Haas, vyzbrojen pověstným sarkasmem, nemá čím zklamat ani tentokrát, snad také proto, že zdrojem jeho mimořádné tvůrčí geniality zůstával povznesený výraz nad sebou samým. Na stejné frekvenci jsou ostatně naladěni i všichni ostatní – sympatická Ferbasová, která mezitím dospěla v jednu z nejlepších komediálních hereček vůbec, nepostradatelný Trégl, Šlemrová, jejíž jiskřivá ironie báječně souzní s Haasovými postranními glosami, mladistvě vyhlížející Neumann i nenápadný Saša Rašilov. Tehdy asi ještě nikoho nenapadlo, že další film s populárním Židem Haasem už v Československu nikdy nevznikne. Doba se rychle měnila, v mnoha případech šlo o hodiny či minuty a na hrdinská gesta jaksi nezbyl čas. Haasova potupná a tichá emigrace v únoru následujícího roku byla zoufalým činem zoufalého člověka a pro český film znamenala jednu z nejbolestivějších ztrát. (04.10.2008)

„Tak abyste věděla, já s ním promluvím, a kdyby mě i 10x vyhodil…“ - „To je docela možné, co potom?“ - „No, já ještě nevím…tak bych vás třeba unes.“ - „Jé, vy byste mě unes?“ - „No ovšem, kolik vážíte?“ Pavel Haken je boháč, který díky falešným telefonátům prchá ze spárů slečen, nutí matce šlehačku, hraje sám se sebou šachy, vášnivě chytá ryb…u, pěstuje si směšný knír a nabízí ženám různé věci …třeba bobkový list! Haas je tu perfektní. Má navíc dobré spoluhráče, ať už věrného Trégla, noblesní Šlemrovou („Václave, odkliďte tady to smetí.“), prostořekého Neumanna…či chvílemi i zábavnou Ferbasovou (silnější momenty převládají). A nevím, co je ještě práce Scheinpflugové a naopak už Cikána s Haasem, ale ty vtipné, hravé dialogy je radost poslouchat. Škoda, že tempo kolísá a ke konci filmu trochu dochází dech. Přesto spokojenost a solidní 4* navrch. „Já to vemu rovnou od elektriky, doprava, doleva, rovně a už sem tady.“ - „A jako vždycky o půl hodiny později!“ - „Jako vždycky prosím ne…byly doby, že sem chodila až i o hodinu.“ (08.09.2019)