Andula vyhrála

Romantická komedie s trochu podivnou a snad až dětinskou zápletkou. Každý může udělat nějakou chybu, byť není myšlena v nějakém špatném úmyslu. Občas stačí pronésti omluvu, ale podle Olgy Scheinpflugové musí být zřejmě žena silná a muži si nezaslouží ani omluvu a ani vysvětlení. Naopak se žena musí postavit na vlastní nohy a rozjet podnikatelský záměr s nulovým kapitálem (což by samozřejmě bylo opravdu hodné obdivu) a následně musí sám muž, byť by byl v právu, přilézt s prosíkem. Ale i přes tuto podivnost je film zábavný, vtipný a hravý. A to především díky dvojici Hugo Haas a Václav Trégl. Haas je skvělý ve své roli továrníka Pavla Hakena, který je svou matinkou předhazován vynikajícím partiím. Předvádí úchvatné herectví, kterému pomáhá Trégl v roli věrného sluhy a věčného poplety Václava. Hlavní ženskou postavou je Andula Mráčková (Věra Ferbasová), neposedný živel, který se tak snadno nechá vyhecovat a není schopen otevřeně přiznat svojí chybu. Z dalších rolí: starostlivá matka Pavla Hakena (Růžena Šlemrová), hledající pro syna vhodnou ženu, taxikář a dobrácký otec Anduly (Saša Rašilov st.), Andulin trochu nesvéprávný bratr Tonda (dobrý Stanislav Neumann), afektovaná ředitelka ženského tenisového klubu (Anna Steimarová), nejvýraznější Pavlova vhodná nápadnice mnoha dovedností Sylvie Šímová (Vlasta Hrubá), a další nápadnice a naivní básnířka Gisela Kalousová (Eva Prchlíková). Nad zápletkou se můžeme lehce povznést a zůstane nám příjemná a svižná zábava. Nakonec je možné zvolat: Petr není Petr, Pavel není Pavel, Petr je Vlasta, Pavel je Jitka! A proto všechno to okolo. (11.12.2015)

Tematicky tuctová limonáda, kterou ale o několik levelů výš posouvá Haasovo ztvárnění hlavního hrdiny Pavla Hakena. Jeho ironizující a sebeshazující způsob podání prokládaný neustálými poznámkami nemá chybu. Ferbasová hraje celkem uměřeně a odpouští si většinu svého jinde obvyklého dibličení, takže je na ni celkem příjemný pohled. Osobně mne potěšila Šlemrová, která sice hraje stejnou paničku jako vždycky, ale tentokrát má trochu víc prostoru na to, aby jí přidala i lidštější rysy. Zaujme též podoba Parfumerie, pokud je jen trochu založena na tehdejší skutečnosti - z obchodu s tak dryáčnickou sebeprezentací, kde by mne obsluhovali s tak přehnanou a slizkou úslužností, bych utekla po pěti vteřinách. (29.11.2015)

Nádherná naivní komedie jak chudá holka ke štěstí přišla. A ta holka má své kouzlo. Je chytrá, inteligentní, vtipná. A nemá strach riskovat. Kdo obdivuje Věru Ferbasovou a Hugo Haase bude spokojen. Jejich komika je inteligentní, nestrojená. Vychutnáte si i vedlejší role elegantní Růženy Šlemrové a skvěle glosujícího Václava Trégla. Další námět pro dnešní divadla a hlavně.....pro nedělní odpoledne, na které se už léta těšívám :-)) (01.06.2010)

Podzim 1938. Houstnoucí atmosféra se dala krájet, tím spíš, že se pomalu schylovalo k tragédii jménem Mnichov. Strach a nejistota přepadaly také Hugo Haase, vystavovaného den co den sílícím vulgárním atakům budoucích kolaborantů z řad (nejen) pražských Němců. Pár měsíců předtím, během letních prázdnin, bylo ale ještě všechno jinak – režisér Cikán jej angažoval do jedné z hlavních rolí filmové komedie podle populárního bestselleru Olgy Scheinpflugové a zdálo se, že dny plné slunce, radosti a nakažlivého humoru nikdy neskončí. Haas, vyzbrojen pověstným sarkasmem, nemá čím zklamat ani tentokrát, snad také proto, že zdrojem jeho mimořádné tvůrčí geniality zůstával povznesený výraz nad sebou samým. Na stejné frekvenci jsou ostatně naladěni i všichni ostatní – sympatická Ferbasová, která mezitím dospěla v jednu z nejlepších komediálních hereček vůbec, nepostradatelný Trégl, Šlemrová, jejíž jiskřivá ironie báječně souzní s Haasovými postranními glosami, mladistvě vyhlížející Neumann i nenápadný Saša Rašilov. Tehdy asi ještě nikoho nenapadlo, že další film s populárním Židem Haasem už v Československu nikdy nevznikne. Doba se rychle měnila, v mnoha případech šlo o hodiny či minuty a na hrdinská gesta jaksi nezbyl čas. Haasova potupná a tichá emigrace v únoru následujícího roku byla zoufalým činem zoufalého člověka a pro český film znamenala jednu z nejbolestivějších ztrát. (04.10.2008)

Dříve jsem se proti tomuto filmu tak trochu ošívala - kvůli hlavnímu hrdinovi, protože mi svým vzhledem nesedl k mému tehdy nepřekonatelnému žabci Věře Ferbasové. Postupem času jsem ale Hugo Haasovi přišla na chuť velmi. Co mu příroda nedala do fyzična, to mu dala do duševna. Jeho specifický druh humoru se tak projevil i v tomto filmu. Moc se mi zde líbila atmosféra prvorepublikového léta v přírodě, spolu se stanovým táborem (řekla bych, že tento symbol se v čs předválečném filmu objevil poprvé a naposledy) a organizovaným programem doprovázeným rozjívenými děvčaty. Kromě H. Haase a V. Ferbasové se zde objevili i mí další oblíbenci, tradičně věrni svému "filmovému naturelu" - Růžena Šlemrová jako matka Haase či Stanislav Neumann jako povedený bratr Andulčin. Ve filmu se mi také líbil závěr, kdy se Andula emancipuje a vychovává sama svá dvojčata - ovšem jen do chvíle, než její manžel zmoudří a poslušně se vrátí. Přítomnost dětí na plátně jsem ocenila taktéž, nebylo to v prvorepublikové filmové tvorbě moc obvyklé. Objevila-li se v ději zmínka o dítěti, buď to skončilo tou zmínkou, anebo jen několikasekundovým záběrem na dítě na konci filmu. Opravdu milá,letní, oddychová podívaná. (17.01.2008)