Andula vyhrála

Moc milá komedie, kde září jak Hugo Haas, tak i Věra Verbasová. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů, kde Ferbaska hraje, ikdyž člověk by mohl říct, že nějak extra velká herečka to nebyla. Ale tady byla milá. Samozřejmě hlavně bez Hugo Haase by tato komedie nebyla taková, jaká je. Stanislav Neumann se svým kajakem byl taky skvělý. A nutno dodat, že snad žádnému jinému páru v prvorepublikovém filmu jsem tak nepřála jako Pavlu Hakenovi a Andule Mráčkové. :) Milá dvojice. (20.03.2012)

Ano souhlasím, Hugo Haas zde jasně nastínil možnosti svého herectví. Ovšem on byl jediný, který byl na filmu zajímavý, přestože mnozí jistě zmíní i Věru Ferbasovou. Andula vyhrála mi v určitých aspektech přišla jako komedie typu současných amerických romantických. Oceňuji výborné dialogy, hlavně na začátku uštěpačné poznámky představitele hlavní role. Ale například i Václav Trégl byl výjimečný, což byl skoro pokaždé. Snímek rozhodně patří mezi lepší komedie, ale přiznávám, že romantická komedie - bez ohledu na rok natočení a dobu ve které se odehrává, není zrovna určená pro mě. (01.10.2020)

Kdo by neměl rád toho „diblíka“ Věru Ferbasovou. Nejen, že je tento film opravdovou KOMEDIÍ (nikoliv nějakou trapnou politickou fraškou, kterých v posledních letech přibývá), ale člověk se při jeho sledování odreaguje od povinností všedního dne a nenuceně se zasměje. Hlášek je zde taky spousta vtipných, ale za všechny jmenuji tu, že „knedlíky letěly tímto směrem...“. (24.05.2021)

Dobra komedie s Haasem a Ferbasovou, trosku prodchnuta letni trampskou naladou... Bohac Haas se odmita zenit, odporuje sve matince (jak jinak nez vytecna Slemrova), a odjizdi prozit klidne prazdniny na samotu na venkov. "Nahodou" si nedaleko rozbiji tabor skupina mladych slecen z tenisoveho klubu. Kucharku jim dela chuda Ferbasova...atd. Odpocinkova prijemna podivana. Zaujala tez Vlasta Hruba, jako hlavni "posh" tabornice. (02.12.2015)

Podzim 1938. Houstnoucí atmosféra se dala krájet, tím spíš, že se pomalu schylovalo k tragédii jménem Mnichov. Strach a nejistota přepadaly také Hugo Haase, vystavovaného den co den sílícím vulgárním atakům budoucích kolaborantů z řad (nejen) pražských Němců. Pár měsíců předtím, během letních prázdnin, bylo ale ještě všechno jinak – režisér Cikán jej angažoval do jedné z hlavních rolí filmové komedie podle populárního bestselleru Olgy Scheinpflugové a zdálo se, že dny plné slunce, radosti a nakažlivého humoru nikdy neskončí. Haas, vyzbrojen pověstným sarkasmem, nemá čím zklamat ani tentokrát, snad také proto, že zdrojem jeho mimořádné tvůrčí geniality zůstával povznesený výraz nad sebou samým. Na stejné frekvenci jsou ostatně naladěni i všichni ostatní – sympatická Ferbasová, která mezitím dospěla v jednu z nejlepších komediálních hereček vůbec, nepostradatelný Trégl, Šlemrová, jejíž jiskřivá ironie báječně souzní s Haasovými postranními glosami, mladistvě vyhlížející Neumann i nenápadný Saša Rašilov. Tehdy asi ještě nikoho nenapadlo, že další film s populárním Židem Haasem už v Československu nikdy nevznikne. Doba se rychle měnila, v mnoha případech šlo o hodiny či minuty a na hrdinská gesta jaksi nezbyl čas. Haasova potupná a tichá emigrace v únoru následujícího roku byla zoufalým činem zoufalého člověka a pro český film znamenala jednu z nejbolestivějších ztrát. (04.10.2008)