Návrat

Ivan a Andrej, to sú dvaja bratia, ktorí budú onedlho konfrontovaní vlastným O-T-C-O-M, a ten sa mimochodom neukázal už veľmi dlhé roky, no teraz sa znenazdajky len tak vykryštalizoval, že ich vezme na dvoj-dňový výlet, a to nielen na rybačku, pričom mladší Ivan si postupne uvedomuje, ako s ním psychologicky máva, deptá ho, buzeruje ho, že starší Andrej zatiaľ všetko okolo seba celkom dobre znáša, ale keď už príde na očakávané „lámanie chleba” , tak aj jemu prasknú nervy, až sa neovládne... _ Pozeral som sa na výnimočný debut režiséra Andreja Zvjaginceva, a práve keď si predstavím súčasný ruský film, automaticky ma napadne práve jeho meno, pod ktorým môžem právom očakávať kvalitný, sugestívny, depresívny, až nepríjemný filmový zážitok, a taký je presne tento N-Á-V-R-A-T, ktorý sa dá rozumieť, ako dvoj/viac-významový... Normálne som videl, ako sa svojou nekompromisnou, naturalistickou réžiou + kamerou Michaila Kričmana, zarezáva postavám hlboko pod kožu, a záverečné čiernobiele fotografie sú len čerešničkou na torte, ktoré ukazujú nálady a pocity zúčastnených počas absolvovania kilometrov od samotného úvodu až po tragický koniec + retrospektíva bratov ako malých chlapcov, keď ešte všetko fungovalo tak, ako má. ZVJAGINCEV má rukopis ako TARKOVSKIJ, krásne, ale bolestivé zábery ! (19.08.2018)

Ruská filmová nádhera na šest aneb překrásně lyrický road movie z prostředí matičky Rusy - zejména Ladožského jezera, o návratu otce (?) za svými syny a také psychologická studie jejich vzájemného poznáváni... Návrat je pořádně syrové drama, ohlodané až na samotnou kost - jakékoliv vedlejší děje a linky jsou zde naprosto zapomenuty, jakákoliv historie je zde zahalena tajemnem - a my diváci jsme tak postaveni na úroveň dvou mladých chlapců, hlavních postav snímku, kteří si svůj názor na kontroverzního otce musí postupně vytvořit sami. Ztotožníte se s jeho chováním nebo nikoliv? Krásou Návratu je jednoduše fakt, že Vám nikdo nenapoví. Vše je pouze na Vás. Po technické stránce se nedá vytknout snad nic - špičková kamera, úžasné lokace, perfektní scénař a hlavně bezchybná režie Zvyagintseva. To samé po platí o stránce herecké. Osobbně se mi z chlapců líbil více výkon Ivana (Ivan Dobronravov), ale to je možná i tím, že postupem času dostával Andrey (Vladimir Garin) méně prostoru. Co ještě dodat k téhle "perle"? Paráda pro oko, duši i mozek. 5* (01.05.2008)

Velmi intenzivní zážitek, který šel až na dřeň mého já. Andreje Zvjaginceva jsem do této chvíle neznala, ale od teď si nenechám ujít žádný z jeho filmů. Výběr dvou chlapců do hlavních rolí byl dokonalý a na oči těch kluků hned tak nezapomenu. Naprosto přesvědčivé výkony s atmosférou, která mě pohltila od prvního momentu do toho posledního a pak jsem ještě chvíli seděla a rozdýchávala tuhle úžasnou i když smutnou, filmovou perlu! (07.08.2012)

Dva otcem opuštění bratři zažijí ve svém nízkém větu návratem otce nezapomenutelných pár chvilek, v kterých se sbližují prostřednictvím výletu. Otec tvrdou rukou velí ve stylu staré školy. Chlapce se snaží ohnout, ale každý proutek při moc velkém ohybu praskne. Emocionálně gradované a přitom tak prosté dílo. (30.08.2020)

Hudba znějící jak žalostný zpěv kosatek v zajetí hned v úvodu navodila očekávání hlubokých emocionálních zážitků, a skutečně, odsypány v pravidelných dávkách, zasahovaly přesně a bolestivě, prostřednictvím dokonalých výkonů obou chlapců v hlavních rolích, jejichž rozdílné charaktery odrážely touhu po otcově lásce zcela po svém. Natočeno v duchu typicky ruské poetiky, bez patosu, s krásnými záběry, dokonalý zážitek mně však narušoval všudypřítomný chlad i nezodpovězená "proč?" (06.06.2012)