O svatební krajce

docela milá pohádka, která je ale trochu krátká...taky je trochu odfláknutá co se týče hradů - hrad princezny (resp. dvou sester princezen a jejich babičky) je taková lehčí zřícenina a hrad krále je akorát v rekonstrukci...sice je to zajimavá novota, ale holt se mi nějak stýská po výpravných hradech a zámcích ze starých pohádek...ale Klára Issová je fajn :) (01.10.2004)

jak už tu někdo zmiňuje, konečně zas jedna pohádka, která nemá zapotřebí dělat z králů směšné nebo senilní postavy a vůbec si bohatě vystačí bez komických prvků a rádobyžertovných postav (i když jistý pokus v postavě architekta Compostiho tu ze začátku je). Konečně zase jedna pohádka, kde jde o víc, než aby se princezně dostal adekvátní protějšek, případně naopak. Myslím popasování se s Osudem, který tu má podobu Radka Holuba a který "kde může, pomůže." Osvěžující jsou neotřelé lokace (Houska a Stránov) a v důsledku nakonec i to velmi skromné (asi nedostatek financí?) pojetí obou "království": v jednom královna s vnučkami obývá celkem asi tři místnosti, zároveň sloužící jako kuchyň, ložnice a trůnní sál a obejdou se zcela bez služebnictva. V druhém může hledaná osoba nepozorovaně vlézt královi až do ložnice a způsobit stavební kolaps, když zlikviduje snůšku vajec na jednom statku. A ještě: vyžadovat od hrdinů, aby byli výhradně a jenom mladí, je pěkný nesmysl. (15.08.2015)

Posledních pár let si kladu pořád tu stejnou otázku? Proč kromě Trošky už nikdo netočí pohádky na nějakých pěkných a důstojných sídlech. Tady i v jiných pohádkách poslední doby by musel mít člověk fantazii jako mamut velkou, aby se ty zbořeniny, co jsou vydávány za královská sídla daly skousnout. Jednou budiž, ale to je teď posledních pár let pořád. já vím, že jde o peníze,ale i tak. Nápad s osudem dobrý, ale jinak marnost nad marnost Dialogy ubohé, chemie mezi stárnoucím králem a pradlenkou neviditelná. Nádherná Issová to nevytrhla a ani maestro to nedohnal, byť se snažil. za mne dvě a čtvrt, ať nežeru. (08.01.2016)

Hodně lidí tady píše, že po revoluci se u nás přestaly točit dobré celovečerní pohádky, ale pro mě to je o něco později - na začátku tisíciletí s tímto filmem. Ten je taková moje srdeční záležitost. Kdo čeká klasickou pohádku, bude zklamán, protože tohle je spíš romantický a moralizující příběh zasazený do renesančního prostředí. Styl uvažování, který za ním stojí, mně také přišel spíš renesančně-barokní než pohádkový. Příběh je moralizující, detaily mírně lechtivé (král v lázni), takže dohromady tak něco mezi Komenským a Boccacciem. Pro děti tenhle film rozhodně není. Já jsem ho viděla už jako dospělá a líbilo se mně na něm všechno: prostředí, hudba, kostýmy (má oblíbená italská renesance), děj, psychologicky propracované postavy i styl vyjadřování (scénárista uměl zacházet s češtinou). Kromě toho 1) rodina v podání B. Turzonovové a obou Klár působila dojmem opravdové rodiny, 2) nechyběla tu nenásilná, moudrá autorita starších (v osobě babičky) a 3) králové a královny tu byli důstojní, což jsou tři věci, kterých si v pohádkách hodně považuju. Všichni herci byli dobře obsazeni a přímo srostli se svými postavami. Jako nejstarší sestru mě potěšilo, že hrdinkou byla netradičně sestra starší, ale nezapomnělo se ani na tu mladší :-) Moc se mně líbila chemie mezi králem a princeznou a věk krále mně vůbec nevadil - v tomhle žánru dám kdykoliv přednost důstojnému, charismatickému Milanu Bahúlovi před neklidnými, přidrzlými Jany Dolanskými. A k tomu tématu svatební krajky: podle mě bylo dobře vymyšleno, protože jednak ukázalo, že král byl zřejmě v mládí velice náročný a hledal ženu, která by byla přesně jako matka, ale příběh ho nechá dospět tak, že ženu získá, až když začne být víc sám sebou a uvažovat, že tu hloupou podmínku zruší a manželku si najde sám. A zdlouhavým paličkováním titěrné krajky zase příběh "dospěje" princeznu: ze začátku byla bezohledná a ztřeštěná, a paličkováním se naučila trpělivé práci. (03.02.2012)

Pohádka, která neurazí, ale ani nenadchne. Klára Issová se narodila do role princezen a panenek Marií, takže v tomhle ohledu se dá mluvit o úspěchu. Milan Bahúl se naopak hodí do rolí záporáků a rozpolcených mužů, moudrý, přestárlý princ není úplně jeho šálek kávy. A jaký lepší kontrast ke kráse Kláry Issové, jež se chová zpupně a rozmařile, bychom mohli nalézt v podobě ošklivého osudu, než Radka Holuba? :-) (26.01.2016)