Ezis

Když už se to má odehrávat na Boskovicách, tak ať to aspoň vypadá jako na Boskovicách... Zaujalo vznosné vystupování Lenky Filipové a mladý Junák, Černín a Rychlík.

Důkaz, že na dobrý film nepotřebujete miliony dolarů - důležitější je fantazie, kumšt, upřímnost a nasazení. - V Kočičí odyseji to chce přepnout na jiný druh vnímání a co nejvíc si toho zapamatovat, protože až budete vycházet z kina, najednou se vám spousta věcí začne spojovat. Kocourek se na začátku filmu dívá sám do potoka. Na konci filmu už se do potoka dívá s kamarády. Hadilov se nejdřív obětuje za kocourka - a pak se obětuje za celý svět, aby skončila povodeň. Stádo jelenů se symbolicky objeví na začátku, uprostřed a na konci filmu a vždycky jakoby ohlásí nějakou změnu. Takových souvislostí je tam spousta a já už vím, že se mi budou vybavovat ještě několik dní. Film je po lotyšském způsobu roztříštěný na malé epizody, které hlavní hrdina spíš sleduje, než aby sám budoval děj. Ale zároveň je to ucelený příběh. --- Tak jestli chcete srandu pro děti, na tenhle film rozhodně nechoďte. Jestli se chcete přenést do jiného světa, kde nebudete vědět, jestli koukáte na fantasy nebo na dokument, jestli si chcete užívat drobných vizuálních vtipů a nádherné přírody z pohledu zvířete - běžte do toho a nebudete litovat! :-)

Zjevně natočené pro Američany, co se chtějí podívat do "historické Evropy". Ale na rozdíl od některých filmů je tohle natočené přece jen s nějakou znalostí a láskou k Florencii. Zvláštní směsice napínavého sportovního a romantického filmu. Ono to úplně nefunguje, ale je to svým způsobem originální a řekla bych, že už jenom proto to stojí za to vidět. Doporučuju, jestli chcete vidět Florencii i s méně naleštěnými místy a její bláznivý renesanční sport - něco jako rugby. Člověka při sledování napadne, že tohle je vlastně současná verze toho, co se tam dělo před 500 lety. Oblečení, jídlo, práce, hudba - to všechno bylo jiné. Ale chlapi hráli úplně stejně, trénovali úplně stejně, taky si vybírali kariéry, taky si přebírali ženské, taky řešili, jestli hrajou kvůli holkám nebo kvůli týmu... Ne že by to byl světoborný film, ale dávám víc hvězdiček pro ten dojem, že to pro tvůrce nebyla jen komerční, ale i srdeční záležitost. A pro výborné zobrazení toho, jak to vypadá, když člověka pomalu pohltí nějaké úplně nové prostředí. Méně racionální, než byl zvyklý, ale zato přátelštější.

Naprostá spokojenost! Klasika, klasika a zase klasika, a zároveň pojatá velice originálně. Jednotný styl, skoro nic není přehnané ani nedotažené. Náznak humoru a detektivky, ale ne natolik, aby to ztratilo pohádkovost. Dobrý scénář, zajímavě se vyvíjí. Ocenila jsem vysvětlení určené pro dětské diváky: "Vlaši byli Italové!" Nádherné a neobvyklé exteriéry. Zámek Doudleby vypadá úžasně pohádkově, divila jsem se, že se v něm netočí častěji. Vytkla bych jedině malou dynamiku (ke konci by člověk čekal trochu víc dramatu) a dokola se opakující hudební motivy, asi byl nízký rozpočet. Ale ty hudební motivy byly moc příjemné. Jeden z nich byl česká renesanční píseň. Která úžasně ladila k renesančním exteriérům. Trochu melancholický film, ale milý, k postavám si stihnete vytvořit vztah. Takhle se mají točit české pohádky pro děti!

Proč Prima obsazuje Predraga Bjelace vedle nesympatických blbců? Aby víc vyniklo, jak je sexy? --- Postavy říkají "zmrdat" i tam, kde většina lidí řekne "posrat", aby to bylo jó hodně šokující. A Ernest to říká s takovým gustem, jako by mu bylo čtrnáct a maminka mu právě zakázala mluvit sprostě. Na chlapa, co mu má být kolem pětadvaceti, to působilo nepřirozeně. Bjelacova postava super. Akorát jsem si myslela, že bych se na Predraga Bjelace dokázala dívat úplně ve všem. Tak se ukázalo, že v seriálu s tak protivným parťákem nevydržím koukat ani na Predraga Bjelace. Koncept a grafické vložky super.

Ze Stavovského divadla udělali Albánské kulturní centrum?!?

Nechápu, proč tomuhle seriálu někdo dal "odpad". Nevypočitatelný zločinec, úžasně zamotaná motivace. Tenhle díl už neměl daleko do docela solidního thrilleru.

Někdo unese dítě a policajti řeší, že jeho matka dřív měla deprese. Jasně, deprese automaticky znamenají, že se ženská vykašle na vlastní dítě. Úžasná logika, fakt.

"Odpad" za tu Litevku. Scénárista se ani neobtěžoval si zjistit, že na Litvě se nemluví ukrajinsky a Elena není litevské jméno. V době Googlu by to trvalo asi tak dvě minuty si zjistit, že Litevka se může jmenovat třeba Audra, Jurga, Inga, Laima, Dalia.... Ale nééééé, to by bylo moc námahy. A herečka samozřejmě Litevka není a jako Litevka nevypadá. Nechápu, proč to nemohla být prostě Ukrajinka, když mluví ukrajinsky.

Neskutečný výkon Natálie Holíkové, úplně jsem zapomněla, že to je herečka a ne opravdová vyčerpaná svobodná matka...