Kam slunce nechodí...

Špička mezi českými komediemi. Menšík coby obecní plodný kozel, který akt nakonec nemusí ani vykonat, zaplaceno dostane. Walda Matuška při své restaurátorské práci stihne restaurovat i Marii Drahokopupilovou, tedy její podstatnou část. Všichni jsou nakonec spokojeni i manžel Ilja Prachař. Geniální!!! (16.08.2010)

Ivo Novák natočil tuhle televizní komedii podle námětu Vladimíra Menšíka, který si zahrál zároveň i nadsamce a otce deseti dětí, který má obšťastnit jednu paničku (překrásná Marie Drahokoupilová), aby mohla mít dítě, když její manžel je neplodný. Dokonalá hříčka a dokonalá herecká škola. Tady všechno šlape na plný pecky, není jediné hluché místo a lišák Liška hudbou válcuje. Kam slunce nechodí, tam chodí lékař, a to doslova! :D (16.02.2019)

Ne, že bych byl puritán, nebo si liboval v moralizování, ale pointu tohoto kousku nepovažuji za chytrou, ani vtipnou. Mou optikou je nevěra velké svinstvo a když je korunovaná ještě nasazením kukačky...pro to bych měl pochopení, jen kdyby šlo o "manželem vyžádanou akci". Někdo namítne, že přesně to se v tomto příběhu stalo, ale skutečnost je jiná. Postava manželky se chovala jako háravá fena s pofidérním vkusem a tvůrci si s gustem a jistou mírou škodolibosti, smlsli na důvěřivém manželovi. Byla v tom lež dvou vyčůraných lidí. Oceňuji skvělého Menšíka s Janžurovou, pár vtipných míst, ale to je vše. Nechci pokrytečnit...prostě mám rád chytré, nebo ztřeštěné komedie. Tohle je strojené, takový hospodský konstrukt. I proto odhalení v závěru nemohlo fungovat, protože to bylo nedůležité. Jen hříčka...fórek. Bohužel to neumím odfiltrovat a jen se bavit. (14.11.2023)

Kam nechodí slunce - tam nechodí sochař, jak jsem se domníval, ale zase jen a jen lékař. O tomto roztomilém dílku jsem neměl ani ponětí a o to více mě potěšilo, že mohu dnes ještě vidět "novou" starou českou komedii. A ke všemu obsazenou klasickými hvězdami. Na socialistické Československo a její televizi poněkud buržoazní a prasácké téma. Ale líbilo se teď a líbilo by se i kdysi. (02.01.2016)

Film z období, kdy normalizace už pevně seděla v křesle. Pro ty, kteří to dobu nepamatují, připomínám: Dokument Poučení z krizového vývoje byl stále vysoce aktuální. „Závadné“ časopisy přestaly vycházet v květnu 1969, kádrové čistky začaly téhož roku, v roce 1970 byly prakticky hotové a revizionisté i pravicoví oportunisté byli přesunuti na místa s nižší odpovědností. Bylo však třeba udělat i něco pro spokojenost občanů. Co občané potřebují ke spokojenosti, je známo už odedávna: chléb a hry. Předně se zlepšilo zásobování obchodů zbožím. Dále soudruzi velmi rozumně usoudili, že je třeba neotravovat lidi v jednom kuse s prvoplánovou propagandou. Díky tomu se v období normalizace natočila řada pěkných zábavných filmů. Toto je jeden z nich. Jeho děj je situovaný do období první republiky. Neukazuje však třídní boj tehdejšího proletariátu za spravedlivější společnost, nýbrž jde o rozmarnou komedii s výborným hereckým obsazením. Je to film, který se dá vidět i po desetiletích, zatímco většina současné české filmové produkce je nekoukatelná už na premiérách. (12.09.2024)