Adramelech

Velmi pěkná animace, ale v příběhu jsem se trochu ztrácel: kdo je člověk, kdo je klon, kdo je mrtvý člověk restaurovaný ve formě robota, kdo je standardní robot, kdo je hacknutý robot, kdo je s kým, kdo je proti komu a vůbec co, jak a proč. Vyrozuměl jsem pouze tolik, že normální člověk se pozná podle toho, že pije alkohol. Asi nemám ve svých obvodech zabudované ty správné scifistické buňky, abych tenhle film dokázal ocenit. Nejlepší dialog: „Promiňte. Nemáte k dispozici lidské prostitutky?“ „Je mi líto, ale tady jedeme čistě syntetiku.“

Po všech stránkách totálně amatérský film: rozklepaná kamera, často nezaostřený obraz, mizerná barevnost, chatrné ozvučení (hercům často není rozumět), příběh obšlehnutý z mnoha podobných filmů. Je neuvěřitelné, že tohle pustili do kin a vybírali za to vstupné. Prý absolventský film! Navrhuji absolventům odebrat diplomy, tedy pokud za tohle nějaké dostali, příslušnou filmovou školu zrušit, když produkuje takové břídily, a možná pozastavit točení českých filmů vůbec, protože skoro na nic z nové české filmové produkce se nedá koukat. České filmové ateliéry by se mohly pronajímat zahraničním tvůrcům.

Filmů, které se odehrávají na staveništi, se u nás v padesátých promítala spousta, ať už sovětských nebo českých. Bohužel jsem je všechny propásl, protože v té době jsem ještě do kina nechodil a televize tenkrát neexistovala. Něco málo se mi podařilo shlédnout později. Tyto filmy však mají celkem standardní zápletku, takže s jistou nadsázkou lze říci, že když člověk viděl jeden takový film, je to, jako kdyby je viděl všechny. Každopádně mám v oblasti filmů se stavební tematikou značný divácký deficit, pročež mě zajímalo, jaká dramata se odehrávají na stavbách v současném Německu. Pokud se někdo těší, že uvidí záběry budování přehrady nebo elektrárny, bude zklamaný. Je tam k vidění leda tak míchačka na beton a sem tam někdo bouchne kladivem do zdiva nebo veze kolečko s materiálem. Film je totiž spíše sociálním dramatem, které ukazuje třídní rozpory v kapitalistické společnosti. Vypadá to, že chudoba některých příslušníků dělnické třídy v Německu je otřesná, a to tam mají vyšší platy a levnější potraviny než u nás! Že je kapitalistický systém odporný vykořisťovatelský hnus, je známo už dávno, ale ani v lidově-demokratickém režimu NDR nebyli Němci spokojení. A národně-socialistický režim v období Říše byl už vůbec průšvih. Uvidíme, jak jim bude vyhovovat chalifát, za jehož zavedení se v Německu v poslední době opětovně demonstruje.