Hrdinný kapitán Korkorán

Tak čekal jsem něco hodně jiného, ale je pravda, že mi bylo divné, aby Vlasta Burian hrál v dobrodružném, akčním filmu. To ale vůbec nevadí, protože jeho gagy jsou tady prostě parádní a některé vtipy prostě jedinečné. Navíc jsou vždy umocněny jeho podáním, které je neskutečně přirozené. Každá blbost, kterou vypustí, je prostě k smíchu. (06.01.2015)

„To musí lícovat!“ Puntik. Předekprdel. Střecha v pořádku, ahá… „Rum máte Vy, já přines hrnec.“ Korkorán mi přišel trošku namyšlenej. „Vostatní Vy mě všichni poznáte, jen co vodtáhnou ty ledy.“ Jo pořádek muší bejt i na parníku. No téda ty stupně… Suchej flek na vodě. Chyba lávky. „Chraň bůh toho chlapa.“ Zlá doba přišla až s Adolfem. „Charakter?“ „Ryzí.“ Sousedé. No prostě je z toho celej vysoká. Kobylko. Špunt a Svatá kniha. „Ať Vás to ani nenapadne.“ „To je na účet pana Admirála.“ „Tak proč už to není nalitý?“ Hotel naruby je skvělej. „Na něm je vidět námořní důstojník na sto honů.“ „To ste na velkým omylu.“ Oni nechtěli rozruch a Korkorán si sedne k nim, no téda… Š-š-š-š-húúúú. Scéna. Flotylda. Se torpédovali, až se umoudřili. Slunečníci a slunečnice. Revma. Masaryk – no jo, tatíček. Inšpektor. (05.01.2018)

Vlastu Buriana mám moc ráda, patří k mým oblíbencům, ale tady bohužel musím konstatovat, že tenhle film se vůbec nepovedl a je spíše trapný než vtipný. Místo na příběh jsem se zaměřila na řeku Vltavu, která se od natočení filmu strašně moc změnila. Vlastně se nezměnila. Teče pořád stejným směrem, ale břehy, které ji pevně svírají prošly radikálními změnami. Vlasta Burian by ta místa, kde Vltavu brázdil slavný primátor Dittrich vůbec nepoznal. (10.04.2011)

Pro mě spolu s Hrdinou jedné noci a Ulice zpívá nejhorší Burianův film 30.let. Pravda ale, že taková Ulice zpívá je mnohem nudnější než Korkorán. Čekal jsem od tohoto filmu asi neprávem hodně, byl jsem zklamán. Moc jsem se u tohoto filmu nebavil, i když se zde samozřejmě několik vtipných situací našlo, ale bylo jich jako šafránu. (14.01.2009)

...i když se tajfun zvedne a moře rozkatí, na Korkorána bouřka neplatí. Na Adama Korkorána, zdá se, neplatí nic. Ani předpisy, ani inspekce. Ba ani hrozby. Neohlíží se na společenské konvence. Pohrdá falší i snobskou morálkou. S pobaveným úsměvem iluzionisty, který z klobouku vytahuje jeden fórek za druhým, čeří hladinu stojatých vod. Pohrává si s lidmi jako s koťaty. Mezi znuděné lázeňské hosty záměrně vnáší vzruch a neklid, dívaje se přitom, jak se jeho oběti bezmocně zmítají v moři bláznivých příhod a fantazií. Že to všechno drží pohromadě, je zásluhou fenomenálního Buriana, který před sebou valí ty nejlepší frky a svou prostořekostí si získá přízeň i těch nejzarytějších škarohlídů, hledících na vylomeniny krále komiků s neskrývaným despektem a pohrdáním. Navíc má po ruce prvotřídní partnery – vynikajícího Šlégla, Marvana, Pištěka, výtečnou Miladu Smolíkovou, jejíž figurky hubatých ženských měly pokaždé ten správný říz, a půvabnou Jiřinu Štěpničkovou, vycházející hvězdu pražských jevišť. A nutno dodat, že Cikánův film je, kromě jiného, také příjemnou vzpomínkou na zlatý věk českého lázeňství, včetně dnes již unikátních záběrů nejznámějších poděbradských scenérií. (04.10.2008)