Režie:
Svatava SimonováScénář:
Jana PacnerováHudba:
Ladislav SimonHrají:
Jiřina Jirásková, Vladimír Dlouhý, Jan Kanyza, Bára Munzarová, Svatopluk Skopal, Ivo Novák, Rudolf Vodrážka, Svatopluk Matyáš, Karel Hlušička, Stanislava Jachnická, Vladimír Pospíšil (více)Obsahy(1)
Na královském lovu se za podivných okolností zraní malý princ a jeho otec, král, se zřítí z vysoké skály a zahyne. Mladičká princezna Klára (B. Munzarová) se chytře, ale neodbytně vyptává knížete Viléma (J. Kanyza), co se vlastně při lovu událo. A když odmítne Vilémovu nabídku, že se prozatím on, namísto prince a princezny, ujme trůnu, je i se svým zraněným bratrem uvržena do temné věže. Zde se však objeví zvláštní duchové – odvážná Alžběta (J. Jirásková), která prince léčí a pomáhá mu navrátit paměť, a pohledný Konrád (V. Dlouhý), do nějž se princezna tajně zamiluje… (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Více než pohádka spíše televizní skoro historické mysteriózní krimi, s ubohou výpravou. Snad jen ten konec, kdy Klára zase málem vše pokazila, byl pohádkový. Vadily mi opakované retrospektivy, pobavila hláškující ironická postava Jiřiny Jiráskové, jako se Sestřiček. Zkušené scénáristce se příběh nepovedl poskládat moc dobře. ()
Tohle natočit Vávra,černobíle se stejným obsazením,a dát to jako kino film,tak je to na plný počet! Nenápádná zál.,ale o to více razantní. Kluk to sice svým robotickým projevem trochu kazil,ale jak napsal flanker.27,naštěstí na něm pohádka (já bych řekl,docela slušný thriller ze středověku),nestojí. P.s.velké překvapení,musím se přiznat. Občas,se mi při něm,vybavila,husitská trilogie.:) ()
Je několik druhů pohádek - fantasy a homurné a dobrodružné a hrdinské a nevím jaké. Mezi nimi nejradši mám pohádky romantické (a pak hrdinské), tj. pohádky o lásce, jež musí projít mnoha nelehkými zkouškami než dojde naplnění. A romantickým pohádkám určitě vévodí tato, a to svoji originálností. Nejedná se o nejlepší pohádku, co jsem kdy viděla, ale je tak neobyklá a její vývoj tak nejistý, že celou dobu zůstává pro pohádky (jež se vyznašují šťastným koncem) netypická otázka, kam že se to celé vyvine? Chválím také velmi lidské výkony a charaktery, jež jsou silné i křehké současně. ()
Pohádka, kde jsou duchové a není to slaboduchá duchařina. Duchové mají grády, eleganci a vtip. Princezna je krásná, zoufalá, nešťastná a při tom všem není hysterická a nepřehrává. Snad ještě kdyby měla z jízdy na koni omlácenej zadek. Princ je ve své dětské roli taky dobrý. Flashbacky dělaly příběh zajímavější, než kdyby to bylo podáno formou přímočarého vyprávění. A věta: "Začínáš mě nesmírně unavovat tím, jak máš pořád pravdu", je opravdu ze života. ()
Průměrná pohádka s očekávaným vyvrcholením zasazená do exteriérů s dramatickou hudbou netypickou pro pohádky. Chvílemi se výrazně hraje na vážnou notu, pak přijdou duchové Jirásková a Dlouhý, zlotřilý Kanyza vezme otěže do svých rukou a pak přijde dramatické vyvrcholení. Moc pohádkové to nebylo, spíše dramatický příběh s pohádkovým koncem. Totální průměr. Hudba: Ladislav Simon ()
Reklama