Nebe

Chvílemi zvláštní zážitek, což většinou ocením, navrch s často silnou mysteriózní atmosférou a skvělým výkonem Clate Blanchett, díky čemuž mě Nebe hodně vtáhlo do sebe... V prvních minutách netuším, co se děje, záhy nastane nečekaný incident a vyvíjející se příběh nabírá od prvního výslechu spoustu napětí a překvapení. Režisér mě párkrát lehce zaskočil zjištěním, že často záhadné detaily důležitých zvratů (příčina odlišného místa výbuchu či nepozorovaný útěk z přísně strážených toalet) nechal odplynout bez vysvětlení, bez možnosti se o nich více dovědět. Minulost se ve flashbacích rozplétá, ale do mnoha zákoutí jednání hlavní postavy nechávají tvůrci dveře (zřejmě záměrně) zavřené. Tom Tykwer se hodně vyžívá ve hře s vyprávěním ve vztahu k divákovi, nicméně oproti Lole běžící o život mi tentokrát svou hrou i docela sedl. Zatímco v Lole si vypůjčil nápad tří alternativních verzí jednoho příběhu z filmu Krzysztofa Kieślowského (Náhoda, 1981), tentokrát se návaznost na oblíbeného polského režiséra konala zfilmováním Kieślowského nerealizovaného scénáře a za sebe jsem měl dojem skutečně dobré volby. Scénář nechává poznat mnoho tváří rozporuplné hrdinky Philippy, která se zprvu jeví jako sebevědomá vražedkyně, víckrát jako rafinovaná hráčka ve vztahu k policii, v konfrontaci s následky svého činu však brzy ukáže zranitelnost, posléze se stává osobou milující... Cate Blanchett všechny ty tváře Philippy sehrává strhujícím způsobem a režie s kamerou zase přináší nejeden vizuálně úchvatný záběr zejména v exteriérech. [75%] (10.03.2024)

Film, který se snaží být thrillerem a milostnou romancí zároveň, ale selhává v obojím. Především v otázce vzájemné lásky obou protagonistů působí nepřesvědčivě; o tlumočníkově vzplanutí mají svědčit jeho vrátivší se problémy s inkontinencí, nebohá učitelka pak zřejmě v "zápalu boje" zčistajasna odhodí veškeré své morální zásady ("Za vraždu chci nést odpovědnost..."), aby mohla po boku italského mladíka utéct v širé pole, zelený háj. O vzájemném, definitivním propojení duší ústřední dvojice, pak má zřejmě vypovídat společná volba vojenského sestřihu ala Sinead O'Connor a sladěnost uprchlického oděvu. Všechny scény, které mají podle všeho hrát na city (ráno na půdě, zpověď v kostele...) působí velmi uměle, nejsou součástí žádné uvěřitelné kauzality a některé dialogy, které se zde odehrávají, vypadají jako pokus sériového výrobce německých romantických filmů za každou cenu zaujmout oscarovou porotu. Závěrečnému kýčovitému splynutí těl, které si hrdinové dají i se západem Slunce, nezbývá než se pousmát, o finální scéně s helikoptérou ani nemluvě. Sice vím, že "ve skutečnosti se takto vysoko nelétá", ale pokud tedy mělo jít o pohádku, spíše než příběh prince a princezny Nebe připomíná nepovedenou love story paničky ze statku a čeledína odvedle. (12.07.2009)

Tykwer žije v zvláštním světě, kde platí prapodivná, ritualizovaná pravidla. Někdy se projevují hromaděním nesmyslů (Smrtelná Marie), jindy zase tempem (Lola běží o život, Nebe). V Lole bylo tempo strhující až se zajíkávalo, v Nebi plyne jako nedělní odpoledne při čaji u tetičky. Zatímco děj by vydal na akční thriller, střih a záběry byly pozvolné až malátné. Tykwer pracuje s filmovými prostředky, podle mě ale samoúčelně a v tomhle případě neobjevně (let do nebe coby metafora smrti). ____Někomu tenhle styl může sedět, mně ne. Co mi ale vysloveně vadilo, byl chatrný scénář. I v příběhu takřka nadpozemské lásky musí fungovat běžná pravidla, když se milenci pohybují na zemi mezi běžnými smrtelníky. Když nebudu hodnotit ústřední dvojici (beru ji jako pohádkovou), tak bylo v ději plno nesmyslů a nelogického chování. KOUSEK DĚJE: hledaná atentátnice, jejíž fotka je ve všech novinách, si volně a bezstarostně chodí za bílého dne ulicemi, maskuje se ostříháním (vyholené ženy si nikdo nevšimne, že?) všeobecné spiknutí karabiniéru (to bylo skoro na intervenci italského zástupce v EU). ____Shrnuto: nesmysly v ději a dlouhé, často zbytečné záběry = nuda. /28.1.2011/ (28.01.2011)

Závěrečný 2O-ti minutový sprint divákovo myslí byl naprosto dokonalý. Přirovnal bych ho k těm situacím, kdy přemýšlíte, zda-li to, co hodláte udělat, není kardinální blbost. Šoupete nohama: "Do háje, mám do toho jít po hlavě?". Skočíte. Možná to nevyjde podle vašich představ, ale zkusili jste to, a to je důležitý. Máte radost. Filippo a Philippa taky skočili. Do nebe. A já se při jejich činu fyzicky odhmotnil. Protože to ticho mě dorazilo. Tykwer je německý borec a jenom tak mezi řečí, našel jsem novou hvězdu, Giovanni Ribisiho! (15.11.2009)

Co se z tohohle filmu dalo vytěžit! A co se vytěžilo... Tomu říkám dobrá práce! S touhle teroristkou musíte soucítit. Dechberoucí zápletka, skvělá kamera, krásné scenérie, téměř ikonické zobrazení předehry k pohlavnímu styku, jemná hudba, drsně romantický příběh, dobrá detektivka, sympatická (do ostříhání!) Cate Blanchett a stejně tak sympatický Giovanni Ribisi. Snad jsem na nic nezapomněl. (15.07.2008)