Azumi

Nádherné prenesenie aktuálnej situácie v Kongu. Kedy jeden generál dostane skvostný nápad ako krajine pomôcť zo sračiek. Vycvičí a vygumuje mozgy armáde negramotných pubertiakov, za slušné správanie dostanú vlastný Kalašnikov a hor sa likvidovať konkurenčných generálov, ktorí majú s krajinou samozrejme svoje najsamlepšie plány. Tu však máme česť s originálnou Japákovinou. Takže sa pripravte na poriadnu priehršť šermovačiek, lietania a samozrejme mŕtvol. To že po čase dostanete zo všetkých Kawasakiov, Tamagočiov či Karaokeiov pekný guláš už k podobným východným filmom už asi patrí. Ale čo ozaj poteší očko akčnejšie naladeného diváka sú samozrejme bojové scénky. Tu Japončíci ozaj na ničom nešetrili a poslali do boja všetko čo mohli. Assassini, ninjovia, banditi či len bežní ozbrojení okoloidúci tí všetci priložili ruku k dielu aby si človek projekciu do sýtosti užil. Všetci dokonca imidžovo odetý! Na to že krv občas nevyzerá ako krv, alebo dvadsiati protivníci efektne poskakujú a ceria zuby, kým ich dvoch kamošov porcujú si tiež musí človek zvyknúť. Potom to už ide samo. Na sexi osemnástku Ayiu by bol jeden sonet málo, takže tam nieje o čom. Parabolický film kedy sa emočne na úvod a záver stred nechytá, i keď ľudia umierajú. (27.04.2012)

Nádherná hrdinka v historické řežbě jakou mé oko ještě nespatřilo... Vše podkresleno krásnou hudební složkou filmu... Už jen začátek filmu, kdy s někým x let vyrůstáte a trénujete a pak jste ho donuceni zabít, to zacloumá s emocemi i silnějších jedinců. Film se i přes delší stopáž netáhne a víceméně si po celou svou dobu drží zběsilé masakrální tempo, kdy jeden souboj střídá druhý. Souboje jsou vůbec alfou a omegou tohoto filmu a já si nepamatuji takhle pěkně nasnímané, a co se choreografie týče, propracované, souboje... samozřejmě pořádně brutální a krvavé... ale jestliže takto označíme souboje během prvních tří čtvrtin filmu, nevím jak pojmenovat ten finální Azumi proti všem... To je ultimátní masakr, vyšperkovaný soubojem s hlavním padouchem, tím transvestitou v bílém... Aranž souboje je fenomenální, ty úhly kamer a celý takový "feeling" té scény je nezapomenutelný... Záporáci se vůbec ve filmu povedly a tranvestitovi slušně sekunduje ten pejskař a i všichni ostatní. Scénář obsahuje pár drobných zvratů a na city útočících scén, ale nic z čeho by jste se měli ubrečet xmrti. Hlavní dějovou linkou je příběh cvičených samurajů/ninjů, kteří, aby zabránili válce, musí jednu malou způsobit a všechny zmasakrovat. A to jim jde báječně... (24.01.2012)

Míru musí být dosaženo i za cenu války! Kdo čeká mládežnický comics o sexy holčičce s katanou, bude možná překvapený. Ano, místy je to hodně infantilní, ale místy i překvapivě tvrdé a nelítostné (třeba hned na začátku nečekaná scéna selekce mezi asasíny, nebo nečinné přihlížení plenění vesnice bandity). Ale něco mi na tom filmu pořád neštymuje, zkusil jsem ho po letech znovu a není to nějak ono, ta jeho forma mě prostě neoslovuje. Prapodivná hudba, prapodivné kostýmy, prapodivný děj... Ale na druhou stranu jsou v něm úžasně prapodivné postavy, v jejichž středu se na piedestalu tyčí vražděním posedlý tranďák v bílém kimonu s růží v ruce. (03.07.2018)

Na to, jak je děj přímočarý, bych čekal zajímavější průběh nebo "atraktivnější" cíl. Boje jsou kolikrát dost nepřesvědčivé, opět se objevuje otravný fenomén létajících bojovníků (jako v Hrdinovi), jeden z nich navíc vydává zvuky jako pes. Trochu mám pocit, jako bych se vrátil o nějakých 15 let zpátky, kdy se točilo dobrodružně ve stylu Opičího krále. Například u Hrdiny jsem strhával body za to, že lidé létají, i když byl zbytek svým zpracováním dokonalý. To u Azumi bohužel neplatí. Pro mě to je průměr, v některých ohledech až podprůměr. ještě, že je Aya Ueto tak hezká. (03.05.2010)

Tomu vrávim mlátička, že aj KILL BILL môže závidieť. Nieže by sa tvorcovia snažili o dokonalosť, oni to skrátka prepchajú "obyčajnými" bitkami a krvou (!) a do toho zakomponujuú pár dychberúcich záberov (otáčajúcu kameru si určite zapamätáte), prípadne groteskne brutálnu scénu o ktorej neviete či sa máte smiať, alebo byť zhnusení... A ono to spolu zaujímavo funguje - pokiaľ máte slabosť na šikmáčsku kinematografiu. Film stojí hlavne na režisérskej zručnosti Ryuhei Kitamuru, ktorý má zmysel pre obraz a štýlizáciu. Po druhom zhliadnutí a na veľkom plátne na mňa pôsobili akcie omnoho menej obyčajne a hlavne finále si priam žiada niečo omnoho väčšie ako je monitor PC... (12.11.2006)