Předměstí

Linklater tu jeho oblíbený téma bezprizorní mládeže a nudy na předměstí zpracovává o poznání hlouběji a temněji než v Dazed and Confused, Boyhood nebo Everybody Wants Some. Parta pochlastávající za večerkou čeká na svého kámoše, který prorazil ve světě hudby. Během jejich následné interakce se začne jitřit závist, zahořklost i naděje a skupina se začíná polarizovat na dva tábory - ti, kteří mají víru, že se dokážou z depresivní reality maloměsta bez vyhlídek na valnou budoucnost dostat a ti, kteří podléhají skepsi, cynismu, pesimismu a obviňování okolí. Setkali se tam výrazné a hezky prokreslené charaktery od komediálních přes tragické, od pozitivních přes zraněné/zlomené. Silný příběh, určitě patří mezi pět jeho nejlepších filmů. Soundtrack od Sonic Youth! (19.08.2023)

Tento film som nahodou videl kratko po strednej a dost ma nadchol lebo mi tie postavy boli blizke. Az po rokoch som si ho teraz pozrel znova a uz ma zdaleka nebavil ako kedysi. Asi tym, ze uz som sa prilis nedokazal s tymi mladymi luzrami identifikovat. Rozhodne sa nejedna o film o nicom. Nema nejaku strhujucu zapletku. Je skôr zalozeny na vykresleni pocitov generacie mladých ludi bez ciela v malomeste. Ale vdaka zaverecnej pointe nakoniec davam aj tu stvrtu hviezdicku. Sice je povedana zbytocne okato, aby ju pochopil kazdy, ale funguje. Vysledkom je zaujimavy pocitovy film, ktory je potrebne vidiet v spravnom veku. 7/10. (30.03.2015)

Tak tohle je další úžasný zážitek z americké nezávislé filmové scény o nudící se mládeži v jednom malém městě. Filmů o nudící se partičce několika mladých kamarádů už jsem viděl několik, a jistě jich existuje mnohem více, než kolik jsem jich viděl já. A tenhle film rozhodně patří mezi ty povedenější. I když začátek tomu vůbec nenapovídá. Začátek je totiž pomalý a než jsem se dostal do tempa filmu a pochopil, kdo s kým a jak, tak to chvilku trvalo, ale pak se to docela příjemně rozjelo a já neměl žádný důvod k nudě. Naopak, dialogy mezi hlavními hrdiny, kteří se tuto noc, stejně jako každou jinou noc, sešli u rohu místního supermarketu, jsou napsané velice dobře a fungují přesně tak, jak mají. A i když film trvá dvě hodiny, kromě pomalu rozjíždějícího se začátku rozhodně nenudí a dokáže zaujmout. K čemuž kromě výborně napsaného scénáře dopomáhají také vynikající herecké výkony, obzvláště Giovanni Ribisi v hlavní roli je dokonalý. Film zároveň může posloužit jako taková příjemná nostalgická vzpomínka na naše dospívání a na to, jaké to bývalo, když jsme mi byli mladí a scházeli se se svými kamarády a tropili různé blbiny. Takže dá se říci, že film navozuje také jakousi nostalgickou atmosféru, tedy alespoň u mě to tak bylo. Nebýt slabšího začátku, nebylo by se o čem bavit a bylo by to za maximální hodnocení, takhle jsou z toho jen trochu nadprůměrné čtyři hvězdičky. (03.12.2008)

What the fuck are you so fucking upset about, fuckhead? 1) Do uší bijící nesoulad (podmět) mezi hloupě se chovajícími loosery a jejich sofistikovanými dialogy přehluší i klišoidní scénář (předmět) s křečovitými zápletkami a nanicovaté ukončení po dvou hodinách. 2) 22letý Giovanni Ribisi (intelektuální Jeff) se hledal tak dlouho, až se ve své snaze poněkud ztratil. Zato si ho však fanynky a fanoušci mohli prohlédnout zcela nahého ze všech stran v krátkém záběru ke konci filmu. 29letý Stefe Zahn (Buff) přesvědčivě vysekl vesnického burana. 3) No...alespoň jsem se dozvěděl, co dělá večer úspěšným: Smoke; babe; slice; brew. All four bases. (20.11.2012)

o partě lidí, vesměs outsiderech, kteří mají spoustu pochybností, frustrací, kteří si moc neví rady se svým životem a cítí se trochu ztraceni. Prakticky celé se to odehrává na jednom plácku před restaurací. Jednotlivé situace a dialogy mi přijdou velmi poctivé a opravdové, jak asi opravdu mohou probíhat. Člověk se občas docela zasměje, ale i ve vážnějších momentech je film zajímavý. Mám pro podobné snímky slabost, hodně se mi to tedy líbilo. Hvězda navíc by byla, pokud by příběh měl nějakou gradaci a neskončil v podstatě nijak (23.07.2013)