Paklíč

Na rok 1944 překvapivě zamotaný scénář, v těchto situacích je Oldřich Nový jako ryba ve vodě, takže táhne statečně celý film. Jeho komediální talent ve stylu Valentina Dobrotivého je zábavný a neochodí se. Jaroslav Marvan v roli detektiva odvádí své tradičně bezchybné řemeslo. Přes všechny kvality scénáře i hvězd celkový dojem pokulhává. Místy jsem se ostentativně nudil, tempo je nevyrovnané, a to i přes několik výborných scén. Výborný film se zkrátka nakonec nekonal. 70% (15.06.2012)

Kvalitní česká žánrovka, která si dokázala se ctí poradit s importovaným modelem neuvěřitelně zamotaných zápletek, do nichž je zatažena dvojice muž-žena, který při tom všem stíhají v konverzačních přestřelkách řešit i své vztahové problémy. Oldřich Nový a filmem upozaďovaná Jiřina Steimarová dokáží dát svým postavám a jejich interakci jiskru a esprit, Jaroslav Marvan zde hraje další ze svých klasických rolí, ale jak se brzy ukáže nic není tak jak se zdá. Snímek oživují i groteskní fyzická extempore Emana Fialy, zvláště v kontrastu s překvapivě umírněným a uhlazeným Ferencem Futuristou. Protektorátní kinematografie byla překvapivě otevřená vnějším vlivům co se týče filmového žánru a ve většině případů si s nimi dokázala poradit, což Paklíč dokazuje - film má tempo, dialogy švih a ironii, po řemeslné stránce film odpovídá dobovému standardu zvládnuté ateliérové tvorby (i když překvapivý prostor získávají i exteriérové scény). V pamětnických filmech určitě jedna z nejtrvalejších položek. (16.02.2013)

Konverzační komedie, které vládne manželská dvojice kromobyčejně zběhlá ve vypointovaném slovním ping pongu. Námětu by určitě slušela i divadelní prkna, takového Antonína Procházku si v roli spisovatele Anděla dokážu docela dobře představit. Film má spád a není to jen příjemnou stopáží, že se divák v žádném momentě neudí a usmívá se tak nějak permanentně. Nikdo není tím, kým se zdá, nikdo chvíli neposedí, pořád se něco děje, nějaká z dam hystericky křičí a konec konců ani ten zatracený klobouk nemůže chvíli v klidu odpočívat v příkopu u silnice… (03.03.2013)

Nový ve své předposlední protektorátní roli působí už jako protřelý herec a velký profesionál, stejně tak i Marvan. Ovšem možná že někdy divák zatouží trochu i po tom civilnímu herectví, to se zde dostává v podobě Jiřiny Steimarové. Potěší rovněž Vlasta Hrubá v roli podvodnice, škoda jenom, že na vrcholu svých hereckých sil, to byla její poslední role. Scénář je sice dosti zmatený, ale to byl zřejmě účel a v Protektorátu se samozřejmě točily mnohem lepší filmy než je tento, ale přesto si takových solidních 73 % zaslouží. Každé procento navíc je už však pouze čistá shovívavost. (05.01.2014)

Bláznivá komedie o bláznivém spisovateli a jeho bláznivé manželce, kteří nedobrovolně prožijí bláznivou noc s bláznivými podvodníky - a kteří mají střelenou služebnou. Lépe nad dějem moc nepřemýšlet, protože by se člověk zasekl v podivných motivacích postav, zvláště těch podvodníků, kteří navíc o sobě jednou vědí, podruhé se neznají... Třeba jeden podvodník využije podvod druhé skupiny, aby spisovatele se ženou vylákal na noc z bytu, ale herdek, kde se o tom druhém podvodu dozvěděl? No nic. Nový hraje svůj standard a myslím, že poprvé použije své oblíbené "Na co?... Aha, nashledanou.", ale film velmi oživuje Jiřina Steimarová, bez ní a jejího zářivého úsměvu by to celé bylo nudné a šedivé. Pár replik je tu dobrých ("Někdy mám pocit, že blízké soužití lidi od sebe vzdaluje." nebo "To je koníček. Dnes je poněkud dřevěný."), ale jiné vtipy zapadnou nebo nejsou ani vtipné, natož břitké. Ke konci už to začíná nudit, a závěrečné sbírání podezřelých mi připomnělo film Rozpuštěný a vypuštěný - kdoví, jestli se tady někdo neinspiroval. Jako ano, příjemně se na to dívá, ale z celku mám pocit, že to šlo ještě líp ošetřit a pošéfovat (třeba mne napadlo, že ti zloději mohli být najatí rozvodovým právníkem, aby rozvádějící se manželé museli strávit noc pod jednou střechou - ale ono né.) (05.04.2019)