Jakubův žebřík

Jeden z nejlepších novodobých hororů s Timem Robbinsem, který se vžil do své role naprosto skvěle. Nejenže jsem se skutečně bál, ale celý děj je prostoupen nezapomenutelnou mysteriózní atmosférou a doprovázen perfektní hudbou. A konec byl snad vyřešen nejlepším možným způsobem. Vybrat ten správný konec je těžká věc, zde se to však podařilo na výbornou. Kdo by řekl, že tohle příjde z dílen tvůrce filmu Flashdance? 9/10 (11.09.2007)

Celkový nápad i finální pointa jsou rozhodně super, ale celý snímek byl koláží převážně úmorně nudných psycho pasáží a já nepatřím mezi ty vyvolené, kteří jsou schopní cokoli z toho nějak docenit. Rozhodně to není zapříčiněno pouze tím, že dávám přednost knize před drogami. Taktéž se musím přiznat, že mi byl krajně nesympatický Tim Robbins v této herecké poloze a s překvapením sleduji, kolik "náročných diváků" nad ním probudilo k aktivitě svých 14 centimetrů. Před zhlédnutím snímku jsem si nevyhledával žádné informace, ale od tak vděčného tématu, jako je použití halucinogenů v armádě, jsem si troufl očekávat poněkud chytlavější a působivější podívanou s výrazně silnějším poselstvím. Bohužel jsme viděli jen jakési předsmrtelné křeče člověka, který byl ve špatný čas na špatném místě. Extrémně mě to nebavilo. Zejména první polovina filmu je úplně o hovně. Lepší hvězdička. (18.03.2020)

Slastně těžkomyslný a geniálně depresivní alternativní film s motivem války ve Vietnamu, tentokrát však ne válečný, nýbrž spíš... veteránský. Jeho hlavní hrdina Jacob Singer se (už v poválečné době) stále vrací ve svých vzpomínkách a vidinách do válečných časů, a nejen tam, také ke své bývalé ženě a svému mrtvému synovi. A ony vzpomínky a vize postupně nabírají stále bizarnějších a děsivějších obrysů a přecházejí chvílemi až v horrorové výjevy. Realita se prolíná se sny a představami, až se hranice mezi reálným a snovým světem začnou vytrácet a hrdina je spolu s divákem zmítán pochybnostmi, stihomamem a existenciální úzkostí. Může za to tajné experimentování s halucinogenními drogami, které prováděla americká armáda na nic netušících vlastních vojácích? Těžko napsat něco podrobnějšího, aby člověk příliš nespoileroval, což by byla neodpustitelná netaktnost, neb si dodnes vzpomínám, jak se mnou kdysi hodně dávno pointa prozrazená až v samém závěru filmu zamávala. Jacob's Ladder možná nevyniká svým zpracováním (působí místy trochu nízkorozpočtově), ale ční vysoko nad průměr svým skvostným mysteriózním příběhem o věcech mezi nebem a zemí. A je v něm například prezentována jedna hluboká a dle mého soudu naprosto pravdivá myšlenka o tzv. pekle, ďáblech a andělech z pera středověkého německého mystika Mistra Eckharta. Ale nebyl bych to ovšem já, aby se mi z celého filmu nelíbila nejvíc jedna naprosto pitomoučká vedlejší scénka, ve které čtyři černé holky na chodníku zpívají kolemjdoucímu Singerovi v pošťácké uniformě "Please Mr. Postman". (23.10.2013)

Jeden z nejlepších (i když ne zcela čistých) horrorů 90. let. Jisté kruhy tvrdí, že tento snímek byl velkou inspirací pro hru Silent Hill. Pokud jste ji hráli (nejstrašidelnější hra na PlayStation), možná tomuto tvrzení dáte za pravdu. Jakubův žebřík je co se týče atmosféry mnohem "silenthillovitější" než film, který byl podle této hry nakonec natočen. Dvojhvězdičkovou averzi některých mých oblíbených uživatelů (obitus, Cabal, Paldini) v tomto případě příliš nechápu, ale každý máme chvíle, kdy z nějakého důvodu nedokážeme ocenit jinými pochopenou kvalitu. :-) Jakubův žebřík patří k nejpůsobivějším a nejchytřejším mysteriozním filmům 90. let. Možná je z nich tím úplně nejlepším. A to počítám i snímky Davida Lynche ze stejné dekády. Právě Lynchovi fanoušci dokáží myslím Jakubův žebřík dobře ocenit. A totéž platí pro (přemýšlivější) hráče Silent Hillu. (21.08.2007)

Adrian Lyne mimo svoj obľúbený kvázi umelecký milostný žáner. Jeden z prvých mysterióznych filmov s veľkou pointov v 90tych rokov. Bohužiaľ som bol na niečo prekvapivé upozornený vopred a tá pointa mi došla behom prvých pár minút. Našťastie to neznižuje pôžitok z veľmi sugestívneho a intenzívneho filmu, kde aj po znalosti onej pointy neviete, čo sú skutočné spomienky, čo sú predstavy a čo je skreslená realita. Škoda, že nie je u nás príliš známy. (10.06.2012)