Síla lidskosti - Nicholas Winton

Člověk, aby pohledal potřebnější dokument. Je málo takových, které ukazují takovou míru občanské angažovanosti a prosté nezištné lidskosti. K tomu ještě není film udělaný vůbec špatně. Umně proplétá dobové ilustrační záběry s výpověďmi Wintonových "dětí" a s hranými rekonstrukcemi. Jediné, co je příšerné, je grafika vytažená z nejhlubších pekel MovieMakeru. Ale v tak silném dokumentu se to snese. (25.02.2010)

Se vší úctou k mým bývalým pedagogům - téměř nikdy se vám nepovedlo nás vzít na nějaké slušné představení nebo promítání v rámci vyučování. Tohle byla výjimka a pokládám to za hodnotně stávený čas narozdíl od hodin matematiky a bezpředmětného tlachání o ničem ( např. chemie). Ne, vážně, výborný dokument, ale s takovým námětem, co na tom chcete pokazit, že... (11.07.2010)

Prečo to vlastne urobil? Ako vedel, že nastanú udalosti, ktoré sa stali? Ja sa môžem len pokloniť pred tak dokonalým človekom, že urobil niečo tak neprekonateľne ľudské a zachránil stovky neznámych detí a vniesol nádej a chuť do života niekoľko tisíckam ľudí. Nicholas Winton ani netuší akému množstvu ľudí vniesol niečo pozitívne do života, či už to bola samotná záchrana života, alebo len obyčajné zamyslenie sa nad samým sebou. Tie hviezdičky, ktoré dávam, patria samotnému Wintonovi, pretože ešte pri písaní tohto komentu plačem a rozmýšľam nad tým, že nič užitočné nerobím. Všetky tie uznania a vyznamenania, ktoré dostal, mu právom patria. Obdivuhodný človek. Ďakujem! (24.10.2008)

Moc rád bych dal víc, už jenom kvůli tomu, že po filmu následovala skvělá beseda s někým, kdo se na všech filmech Mateje Mináče podílel, ale ne, tady hodnotím dokument, besedu k tomu jen tak nedostanete... Ze začátku je z toho cítit taková zajímavá retro atmosféra, bohužel, po čase kamsi vyprchá a dokument začne chvilku nudit. Pak se to tedy zase naštěstí rozjede. Co mě zaráží nejvíc je ten fakt, že tady všichni píšou o hrozně emotivním zážitku, všichni u toho prý brečeli... Podle mě - někteří odpusťte mi - to bylo spíš ještě slaboučké a šlo z toho udělat emotivnější zážitek. Třeba část o přepravě dětí byla podle mě natočená více optimisticky. Nějaká zmínka o pocitech dětí při přepravě tu bohužel není, a ta by mě právě zajímala, jelikož být jedním z Wintonových dětí, asi bych si už třeba v šesti letech uvědomil, že se blíží něco zlého a že svoji rodinu možná nikdy neuvidím... Nějaký emotivnější zážitek se konal dvakrát - při scéně z BBC, která je snad všem známá a pak i vyprávění starého člověka, který povídal o návratu z Británie a o tom, že všichni, které znal, jsou mrtví. Tohle byla nejemotivnější scéna snad z celého filmu, jenže pak nám po ní začne hrát Don´t Worry Be Happy a všechno smutné kouzlo předešlé scény bylo rázem pryč. Někdo by to ocenil, mě to vadilo. Asi takhle bych to shrnul. Ale Nicholase Wintona bych rád poznal osobně. 3* (13.02.2018)

Nicholas Winton ve svých sto letech prohlásil, že věřícím není. Mimochodem. mezi zachráněnými dětmi z bývalého Československa byl i REISZ, snad to píšu správně, režisér filmu "Francouzova milenka", natočeného podle románu J. FOWLESE, který nedávno opustil tenhle lidský svět. Řada lidí, kteří se zachránili a dosud žijí, tak jsou osoby kultivované, zajímavé, a prožili krásné životy, protože si je krásnými uměli udělat. (28.08.2010)