Má je pomsta

První snímek z trilogie pomsty jihokorejského režiséra Park Chan-Wooka se výrazně stylisticky odlišuje od následujících dvou filmů. Znervózňující syrovou atmosférou, smyslem pro černý humor a citem pro nepatetická, byť fatální vyústění, připomíná jeho bolestivý film jiného jihokorejského režiséra - Kim Ki-duka. I u něj bývá krutost a bolest motivována láskou, a i u něj se objevují voayeurští mladíci (v Sympathy for Mr. Vengeance je však jejich šmíráctví dovedeno na mnohem absurdnější úroveň). Kdo má na pomstu větší právo? A má někdo vůbec podobné právo? Mou analýzu celé "trilogie pomsty" najdete tady. (13.01.2006)

Asi hlavné ponaučenie a dojem, ktorý si môžme z filmu odniesť je fakt, že násilie plodí ďalšie násilie a že všetko to násilie speje k vlastnej záhube (pokiaľ sa človek nespamätá). Scenár nie je jednoduchý, je pekne vyskladaný, pričom k jednotlivým, hlavným bodom príbehovej linky sa divák nedostane priamo, ale okľukou cez more ďalších vedľajších postáv, ktoré aj keď sa na prvý pohľad zdá, že sú nepodstatné, zásadne ovplyvňujú ďalšie smerovanie deja. Skrátka, výborný scenár, výborná réžia. Celkovo však na mňa film päťhviezdičkovo nezapôsobil, neviem ani bližšie vysvetliť prečo, je to len o pocite a subjektívnom vnímaní. Možno je to tým, že som nepriľnul k postavám. 75/100 (15.12.2014)

Takto zladenú „drámu“ s tou správnou dávkou absurdných vložiek spolu s precítenou kompozíciou obrazu vyzdvihujúcou tento film na umenie som ešte nevidel. V podstate tu nie je žiadna zlá postava. Film nádherne graduje a dopozeral som ho s rukami na ústach pretože takýto osud by som tým sympatickým postavám ani v najmenšom nedoprial. Oldboy ma ani zďaleka tak nenadchol. (27.09.2006)

První část volné trilogie se společným tématem pomsty, který se od druhého i třetího filmu série liší jako den a noc. Každý ze snímků jde svou vlastní svébytnou cestou a každá z těch cest je brilantní. Zde se jde po syrové a drsné cestičce vydlážděné pomalým tempem s maximálním důrazem na postavy a především s uvěřitelnějšími (a s více variacemi) na pomstu. To celé bez formálního kabátku či technických hrátek. Což nejenže nevadí, ale ono je to naopak dobře; tento civilní komorní tón zde sedne. Problémy jsou ovšem hned dva. Hudba, která skoro není a když tak je nenápadná; což je u Parka minimálně zarážející. A celé to funguje spíše v jednotlivých působivých scénách než-li jako jeden soudržný celek. (29.04.2005)

Velice silný filmový zážitek o mladém hluchoněmém Ruyovi, který se snaží zachránit život své pomalu umírající sestře. Nemá cenu, abych příběh nějak zevrubně popisoval, když to za mě již udělal Lhurgoyf, takže jen napíši, čím mě tolik zaujal. Skvělá práce s kamerou dala vzniknout takovým záběrům, jako je například podvodní zabíraní padající cigarety a její následné odplutí po vodní hladině nebo celkem strašidelné záběry z výšky (především na hřišti). Nádherný byl i záběr schodů, který nemá cenu rozebírat, neboť ti kdo film neviděli, by si jej stejně těžko představovali. Ze začátku se může zdát, že to bude jen nějaké pochybné drama, ale ke konci nabírá film poněkud jiný směr. Mnohem akčnější a drsnější... může se i zdát, že se režisér vyžívá v krvi, o čemž by svědčila scéna, kdy si přímo pohrává z vodou a krví... vlastně se pokouší o takovou hru barev. Celkově film působí velice dobře, jednotlivé části na sebe dobře navazují, i když někdy může mít divák z děje celkem guláš. Herecké výkony jsou dobré a nezaostává ani hudební doprovod... 80% (02.12.2005)