Tokijští kmotři

V niektorých filmoch mi tento štýl grafiky už jednoducho až tak nesadne. Čo sa týka filmu, po prvej polhodinke som čakal v závere oveľa viac emotívnej stránky aj premyslenosti. Príbeh sedel, bol milý, rozumný a poučný, no samotné spracovanie dosť fádne. Našťastie to nebolo až také dlhé. 60%. (13.06.2006)

Příjemná vánoční pohádka - pohádka už pro to, že prakticky vše je řízeno deus ex machinami s jakými se tu v Tokyu náhodně (a nebo "osud"?) stále dokola potkává asi deset navzájem provázaných postav... ale jsou to náhody, které nijak zvlášť nevadí. Obzvlášť když jsou tak atypickou spodinou společnosti, kolem nich se dějí samé divočiny, a morální ponaučení tu drsně naráží na špínu reality. 8/10 (17.08.2019)

Vážně se bere jen když se mu to hodí, ale snad právě proto ukazuje okamžiky jak vystřižené z běžného života, kdy dokáže během jediné minuty dojmout, zamrazit i rozesmát. V nejnapínavější chvíli najednou vystřelí gag, který by se vyjímal v nejbláznivější komedii ze staré školy. A v neposlední řadě jsou tihle Kmotři i přes časové zasazení náladou až antivánoční příběh, který ale při projekci během prosincových svátků bere za srdce neuvěřitelně silně. Film jedinečný, naschvál jinaký a přitom univerzálně komunikující s divákem - a zároveň ho za nos tahající, protože z nejukřičenější postavy dělá postupem času tu nejoblíbenější. Důkaz, že Satoshi Kon byl jinde než další slavní tvůrci, které mám s anime spojené - a právě proto jeho předčasný odchod nepřestává mrzet. (05.01.2022)

Příjemný příběh, animace Satoshi Kona je charakteristická, odlišná od klasické anime, ukazuje, že vše není krásné, že všichni nemají krásné velké oči a ženy nemusí mít pětky podprsenky:)) Podobně jako u Millenium actress, i tady jsem se skvěle pobavil i měl slzy na krajíčku. Každopádně 5* to jistí:) (12.11.2006)

Kon bol celkom figliar. Jeho Tokyo Godfathers to už nehrajú na poetiku ale na rozprávkovú dramédiu??? Asi. Každopádne príbeh trojice bezdomovcov v období zimných sviatkov je svižný, plný prekvapivých zvratov a neustálej reciprocity. Na to ako veľké a bezodné je Tokio uprostred zimy tú naši hrdinovia stretávajú staré známe postavičky pri každom ďalšom zakopnutí. Nepravdepodobnosť je hybnou silou celého príbehu. Rovnako aj náhoda. A naši hrdinovia sa v tom snažia korčuľovať a nájsť pritom rodičov nechceného bábätka. Vizuál a hudba sú parádne. Kon sa úplne hrá a je to z políčok cítiť. Takýto film som pekne dlho nevidel. Má to v sebe posolstvo, nejaké to haiku, humor a hlavne napätie. A sneží tam a mrzne tam a je to plné dobrých ľudí. Alebo aspoň ľudí z dobrými úmyslami, ktoré sa im nie vždy podaria. Už viem, čo budem pozerať na ďalšie zimné sviatky. (08.04.2021)