Tokijští kmotři

Když nic jiného, tak japonská cover verze Ódy na radost :). ■ Seriózně. Výborný příběh. A dcera to považuje za (v rámci reality) nejuletěnější film vůbec :). Dítě nalezené na vánoce v odpadcích. Trojice bezdomovců/záchránců. Dostatek humoru, téměř černého - člověk by neřekl, co vše se dá sehnat například na hřbitově. ■ Z komentářů mě nejvíc pobavil pytlík.... On to sice chudák myslel smrtelně vážně, ale neva :). (16.08.2013)

Viděno v rámci Anime-Planet Secret Santa 2020. Naprostá trefa do černého. Bez diskuze se jedná o nejsrozumitelnějšího a díky tomu tak nejpřístupnějšího Satoshiho Kona, ale jeho rukopis, hravost a především úchvatná animace zůstávají. Celý film je výběrem tématu už z principu smutný, ale zároveň je i neskutečně optimistický a kouzelný a dokázal mě jak rozesmát, tak rozplakat a také překvapit všemi svými zvraty. To nejlepší na něm jsou ale prokreslené, velice lidské postavy. Krásný, opravdu moc krásný film. 9/10 (20.12.2020)

Nadaný režisér anime, Satoshi Kon, nám predstavuje príbeh o troch bezdomovcoch, ktorí nájdu počas vianočných sviatkov malé batoľa pohodené v odpadkoch. A keďže už sú tie Vianoce, tak sa rozhodnú milý uzlík vrátiť svojej matke. Celý príbeh sa nesie v sentimentálnom a príjemne vtipnom duchu. Veľmi tiež oceňujem, že tvorca urobil z prvku náhody takmer kľúčovú tému. Povinná jazda nielen pre fanúšikov anime. (11.12.2015)

Miloučký příběh. Tohle se parádně hodí k vánocům. Myšlenka není nikterak originalní a i toho sentimentu je tam dost a dost, ale zase se mi líbylo že hrdiny byly netypicky bezdomovci. Některé nápady byly zajímavé a bylo tam i několik sympatických vtípků. Nezapomenutelná je pro mě scéna kdy bezdomovci s dě'tátkem jedou přeplněnou městskou hromadnou dopravou a reakce na ně jsou podle očekávání. Samozřejmě mnohem důležitý se samotný hlavní motiv hledání lásky a odpuštění. No a tohle se povedlo podat zajímavou a nenudící formou. (30.06.2006)

Tokyo Godfathers je důkazem, že zázraky se dějí nejen o Vánocích.. K ději se již vyjádřili jiní, tak jen zmíním, jaké jsem z filmu měl pocity: Možná ne každému bude vyhovovat, ale je velmi hravý a pestrý, jako chameleón se mění, jednou je veselý, dojímavý a lidský, jindy krutý a bolestivý, jako život bezdomovců. Ovšem.... téměř neustále je nám drobnými narážkami připomínáno, že se převážně jedná o nadsázku a film máme brát s nadhledem a ne vždy vážně. To je správná cesta. jak si tento skvělý film opravdu užít a vychutnat___ I když se Tokyo Godfathers nejspíš nestane vánočním filmem v české televizi, určitě stojí za vidění. (16.06.2004)