Provdám svou ženu

Pravidlo zpravidla s Burianem stojících a padajících filmů jakoby tu bylo zcela prolomeno. Zřejmě erbovní kus reperoáru Burianova divadla je zdařile převeden do filmové podoby, v níž si režie podává ruku se scénáristy i hereckými protagonisty. Burian je tradičně skvělý, na výši svých úkolů jsou však i ostatní: Marvan, Kabátová, Svozilová, Romanová, Šlégl (jehož výkon voní "kocharovštinou" Burianova barona Prášila), Ferbasová a ve svých drobných úlohách si neméně zdatně vedou i Filipovský, Nedbal, Neumann a věčný herec malých rolí Trégl. Prvorepublikové zapomnění bylo určitě účinnou náplastí i pro dobové publikum, které ještě nepřekonalo šok z tíhy perzekuce druhé heydrichiády, a právě prožívalo těžkou depresi z nacistických úspěchů na blízkovýchodní i východní frontě. Úsměvná, nápady i gagy hýřící salónní veselohra patří určitě k tomu nejlepšímu z Burianova i Cikánova odkazu. (16.04.2008)

Nevím, jak tento film hodnotit... Moc jsem se na něj těšila, dávali ho málokdy. A když jsem ho viděla... Byla jsem okouzlena začátkem - divadelní zákulisí, Ferbaska, paní Veronika, roztržitý profesor Ducánek... Přítomnost divy Kabátové... Ale děj se tak nějak táhne, chybí tomu šťáva, a také hudba - která je dobrá, ale je jí jako šafránu. Film ještě asi budu při dalších shlédnutích "objevovat" a dotvářet si názor... Zatím 69% (03.10.2010)

Je to příjemná, veselá a vtipná komedie, která většinou uhání vpřed v salvách slov, zastavuje se v otevřených ústech překvapení, aby zase roztržitě běžela dál jako odpověď převrácené ozvěny. Lze naroubovat nový a převratný objev v botanice s manýry rozmazlených pěvkyň? Ano, a nemusí to být jen ovocný kompot bez plechovky. Hlavním běžcem je docent botaniky Blahomrav Ducánek (dobrý Vlasta Burian), který má svůj jasně daný cíl, nemá čas na oběd a způsobuje převrat a závan svěžího vzduchu na všech místech, která se mu podaří navštívit. S vědecky pedantskou zarputilostí se zakousne do svého úkolu a nechce polevit za žádnou cenu, nezalekne se žádné překážky a běží vpřed. Sice klikatě, ale stále vpřed. Z výraznějších tváří jsou zde další dva sólisté. Odložená a zhrzená operetní diva Lucy (dobrá Světla Svozilová) se svou minulostí a nejasnou budoucností. A čerstvě zamilovaný generální ředitel Kamil Merhaut (dobrý Jaroslav Marvan) s jasným cílem i citem. Z dalších rolí: vypočítavý a přelétavý baron Hypolit Studený (Čeněk Šlégl), Ducánkův spolupracovník a profesor botaniky Potužník (Miloš Nedbal), Ducánkova svědomitá a trpělivá hospodyně Veronika Pospíšilová (Marie Blažková), rozmazlená a marnivá operetní hvězda Marion (Zita Kabátová), Merhautova nešťastná dcera Dagmar (Věra Ferbasová), balancující ředitel Intimní operety (Ladislav Hemmer), Merhautova popletená komorná Marta (Marie Norrová), nebo do všeho vidící divadelní vrátný Havrda (Stanislav Neumann). Může rostlina zpívat? Mohou slova operetky zazelenat? Může se muž zbavit nepotřebné ženy? Může muž nalézt své štěstí v náruči operetní pěvkyně? Může se z masožravé rostliny stát býložravec? A neskončí všichni ve vězení, protože neznají potřebnou adresu a dveře? Zábava je to slušná, klokotá, bublá, vře, uhání vpřed s úsměvem a ztřeštěnou hravostí. (17.12.2015)

Příjemná a oddychová komedie s vtipnou, ale hůře uvěřitelnou zápletkou na téma vztahového zlatokopectví, kterým chce vydělat hlavně postava manželky-umělkyně v podání Světly Svozilové. Ta se po sedmi letech vrací ke svému muži (Vlasta Burian), jako by se nechumelilo, a to po té, co vyschne koryto, ke kterému kdysi zběhla, čímž uvrhne poklidnou domácnost starého a už tak dost popleteného mládence do chaosu. (30.12.2018)

Šťastný muž ten Burian, mně se to dodnes nepodařilo... Pilně jsem ho ve filmu sledoval, ale bohužel jsem zjistil, že jeho fígl je v praxi nepoužitelný, obvolal jsem pár milionářů a v lepším případě mě poslali na čerstvý vzduch. Jinak snímek nehýří tolik vtipem jako vrcholná Burianova díla, ale brýle co se podhrabaly a "co jste mi to dala za lístek, vždyť jsem ho ztratil" nemají chybu. (22.12.2012)