Reklama

Reklama

Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (85)

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Pauzu mezi mezi dvěma majstrštyky si George Roy Hill vyplnil touto adaptací a za sebe musím říct, že se poněkud seknul, protože se zde zvlášť ke konci plácá páté přes deváté a člověk neví, co má jaký význam a proč se jednotlivé scény vyskytují tam, kde se vyskytují. Některé knihy se zkrátka na plátno přenést nedají. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Takhle to dopadne, když svébytné dílo vezme do ruky nějaký upocený řemeslník s americkým patriotismem v srdci a vše, co je v románu ironické a sarkastické, se pokusí převést na div ne slapstickové prvky. Není divu, že Vonnegut proti adaptaci později protestoval (navzdory tomu citátu tupě převzatému na Wikipedii) - absolutně neodráží to, oč mu v knížce šlo. Tedy o jistou nepříjemnou, byť jemnou, kritiku americké politiky a toho cukrkandlového života, který je v přímém rozporu s tím, co lidé zažívali a zažívají. V České republice bychom také mohli mluvit o mnoha Američany prý omylem vybombardovaných městech, kdy se strefovali nejen do cirkevních památek, ale i civilního obyvatelstva. Dodnes si Američani stojí - přes veškeré práce historiků i mnohá svědectví - za tím, že ta jatka, která provedli v Drážďanech, jsou ospravedlnitelná. Kurnik, nejsou. Nejsou, stejně jako americká jatka v Hirošimě a Nagasaki, nebo v nedávné době v Jugoslávii, kde povraždili hromadu civilistů, po nichž průměrná, tlustá Američanka za svůj dlouhý, pitomoučký život ani nevzdechne. Pan režisér měl zůstat u jednoduchých příběhů s černobílými postavami zlodějíčků, to mu šlo, ale tady by se musel dopustit hlubšího myšlenkového uvažování, na což evidentně neměl kapacity. Celá ta scéna odklízení mrtvol pak bohužel působí chladně jako psí čumák, i když se Ondříček snažil, seč mohl. Taky vydávat za Drážďany Prahu a starý Most nebylo moc chytré vzhledem k tomu, že se vypráví o východní Evropě, tudíž mohl tušit, že Východoevropané tak nějak ten švindl poznají a nemusejí jej akceptovat. Jo, a kam zmizel kurnik šopa Kilgore Trout?! Ostatně v knize i ta linie s mimozemšťany má daleko větší přesah. Podle mne je filmový přepis prostě povrchní a klišovitý, bez jemných nuancí knihy a jejích filozofických přesahů. Asi jako kdyby někdo vzal dejme tomu knihu Želary a natočil ji jako milostný příběh stylu červené knihovny z války... Oh, wait... ()

Reklama

Mackin 

všechny recenze uživatele

Povinnost především pro ty, kteří mají rádi netypické a tak trochu jiné filmy. Celý děj je mozaikou různých momentů ze života Billyho Pilgrima, jejíž hlavní část tvoří události odehrávající se ve druhé světové válce. Navíc jsou tu ještě jeho představy o pobytu na planetě Trafalmador. A to všechno je skvěle setříháno (střihač se musel opravdu zapotit) bez ohledu na časové zařazení jednotlivých událostí. V malé roličce se objevuje i český herec Oto Ševčík. ()

Smok 

všechny recenze uživatele

Film príjemný a s ľahko pochopiteľným odkazom a hlbokou protivojnovou myšlienkou, sfilmovaný na motívy románu Kurta Vonneguta - "Jatka č. 5 aneb Křížová výprava dětí". Už samotná postava Billyho Pilgrima - cestovateľa časom bola pre filmárov výzvou, s ktorou sa vynikajúco popasovali formou nápaditých strihov, ktoré nerušia a logicky do seba zapadajú. Napríklad scény z bombardovaných Drážďan (v ktorých zomrelo 135 000 civilistov) sú na dychberúce. Málokedy sa vidí tak vynikajúci hybrid vojnového a sci-fi filmu navyše s tak hlbokým posolstvom. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Na neskutečně široký okraj tohoto románu, byť neseného nehmotným obrazem, nikoliv papírovou stránkou knihy, si vpisuji slova Otokara Březiny: „Věří-li člověk, že všechno to kolotání hvězd, všechny mlhoviny a všechen ten chaos k něčemu jsou, věří-li, že všechno to spěje k jednomu cíli, tu přese všechno, kdyby i stále bolestně klopýtal a upadal, zase se vzchopí a rád žije.“ ()

Galerie (41)

Zajímavosti (10)

  • Súkromné lietadlo, použité vo filme, patrilo spoločnosti 3M. (Smok)
  • Scény, které se odehrávají v Drážďanech, se natáčely v Praze na Hradčanech a v již zaniklé části Mostu. Zbytek filmu byl nafilmován v Minnesotě. (SeanBean)

Reklama

Reklama