Smůla

„Má v sobě tolik zvláštní pokory. Jako by pokládala hebký koberec pod každé princovo slovo.” - „Aby nebylo slyšet, jak princ namyšleně dupe!” +++ „Její slova jsou jen dutou ozvěnou slov prince Lukáše. Není v nich ani kousek její duše.” - „Chceš tím říct, že Oxana duši nemá? Myslíš, že upsala duši čertu?” - „Čertu ne, princi Lukášovi.” - „Miluje ho!?” - „Ano, ale duše se nedává. Kdo je bez duše, nemá žádnou cenu.” +++ „Máš na ruce smůlu, mou smůlu.” - „Roztála horkem ohně.” - „Ne, teplem tvých dlaní.” +++ „Říká se, že smůla patří k životu a kdo nepozná smůlu, neváží si štěstí.” +++ Moc pěkná pohádka, která je tak pravdivá, až se na to současným smrtelníkům zřejmě špatně kouká a ještě hůř se jim ta životní moudra poslouchají. Jinak si neumím vysvětlit její zdejší nízké hodnocení. Kéž by dokázala promlouvat alespoň k dětem, jimž je primárně určena. Hned by se nám na světě všem lépe dýchalo, kdyby nové pokolení více dbalo o sílu vnitřní krásy než nablýskaného zevnějšku. (80%) (12.01.2021)

Občas si čtu komentáře pode mnou, abych správně uměl vyjádřit své pocity, když sám nenacházím vhodných slov. Pohádka nebyla vyloženě špatnou. Jenže...ona ta nuda není úplně pohádkou. Spíše by to mohla být pověst o dvou milencích přetočená do povídky. Ale filozofické podobenství se mi docela líbí. Od Vlasty Janečkové jsem například vysoce hodnotil Silák a strašidla nebo třemi hvězdami Ty, ty, ty, Moneti! Tahle režisérka má za sebou ale také výbornou Zlatovlásku. Tak právě ta komediálně-hudební nota pohádce chybí. (05.04.2020)

Je to pohádka, jak má pohádka být. Podobenství o lidské nedokonalosti, která se kochá sama sebou a svou sebestředností. Nepropustná bublina nebo ještě lépe slonovinová věž mimo niž není už nic jiného - pro zhlouplého, nezkušeného prince skutečné štěstí v neštěstí. Prozření, dostaví-li se kdy, bývá kruté. A bolestné. A nadpřirozenost náhle tak lidskou, zranitelnou. Pohádka o poselství mravnosti a kritickém myšlení je v tomto ohledu lidská právě svou mravní nesmiřitelností. Dospělost - to se tvůrcům podařilo postihnout - si všímá i věcí podstatně méně lesklých. Proto je dospělostí a také skutečnou lidskostí. (08.08.2024)

Koncert amatérského herectví připomínající ochotnické divadlo v laciných televizních kulisách. Herci jsou toporní včetně hlavních představitelů (Blažek a Schneiderová). Celá pohádka je laděna do hnědé barvy, což se odradí už od pohledu. Uším zase vadí ten příšerný zvuk. Všude je samá ozvěna a neustále jen švitoří ptáčci. Kostýmy jsou doslova otřesně. Jsou to jen takové přehozy přes tělo, hlavně u Schneiderové a ostatních víl, včetně královny lesa. A v tomto všem už tak nezáživný příběh se ještě více ztrácí. Tohle je opravdu velice špatná pohádka. [258. hodnocení, 12. komentář, 51%] (05.04.2020)

Princi Lukášovi se vehementně vnucuje princezna Helena, hezká sice, ale umělá jak babiččiny zuby. Samozřejmě, že na louce odchycená víla je pro něj větší atrakce. Komplikace jejich harmonického soužití nastane v okamžiku, kdy princ zatouží se svou vyvolenou hovořit. Nějakou dobru to fungovalo, princ hovořil o sobě a víla Oxana přikyvovala. Přikyvovala tak vehementně, až z toho princ zešílel a ona zas nebyla šťastná z šíleného prince. Pak to ale ve vzájemné spolupráci zalepili smůlou a od té doby se jich láska a porozumění držely, jako ... pryskyřice kůry. (15.03.2014)