Mistři

Přiznám se, že nebýt toho hokejového podtextu a hospodského prostředí, tak by to bylo s bídou na jednu hvězdičku. Takhle přidal každý ze zmíněných faktorů aspoň 20%, protože mě obě kategorie zajímají a baví mě. Škoda je, že záběry z televize byly sestříhané z několika mistrovství a ne jen z jednoho. 50% (06.07.2017)

Obyčejný příběh z jedné obyčejné vesnice, který však také na té vesnici měl zůstat. Nevidím jediný důvod, co by tenhle snímek mohl sdělovat. Maximálně to, že Jan Budař je hvězdou v Huse na provázku oprávněně, a že zatímco Hollywood točí béčkové filmy pro masy, tak čeští filmaři zase pro změnu točí filmy sami pro sebe. (Případně pro své kolegy či odbornou veřejnost...) [červen 2005] (19.12.2005)

Opomenuté. Marek Najbrt - tvůrce z nejnadanějších, dotkneme-li se bolestivé(?) kapitoly národní kinematografie, totiž porevolučního filmu - respektive Benjamin Tuček perfektně postihl atmosféru konce světa, maloměsta, málem vsi, kde lišky a ženy hospodských dávají... dobrou noc... místa, jež zrcadlí tu naší povahu českou, hezkou... A abych byl upřímný skutečně to není líbivý pohled, ale co už?! Jde nám hokej (víceméně), a to nám nikdo nesebere, tak co se budem trápit... 80% BTW. Životní role pro Jirku Ornestů, Pepíka Poláška a Leoše Nohu, kam se naň hrabe Áďa (22.03.2014)

Zdařilé spojení experimentu s chytrým diváckým filmem je v polistopadové kinematografii unikátem. Poučené vykreslení prostředí bude salonním lvům a tygřicím bez zkušeností s venkovskou periferií a nižšími cenovými skupinami připadat jako spadlé z Marsu. Kvalitní odstíněné herecké výkony v bezvýchodném příběhu s motivem českého národního stříbra, pardon zlata. Jeden z mála českých filmových vrcholů svého desetiletí. (05.01.2014)

Kdo neochutnal, jak chutná romantika a život v totální díře mimo sezónu, když jsou tak akorát plískanice a bláto, šeď všude kolem... Kde není práce a když, tak jen na holé žití za almužnu a za prací se jezdí x kilometrů někam "dolů" do líbezné vesničky či města střediskového s všudypřítomným pocitem "fyzického odříznutí od zbytku světa" nepochopí... Upnutí na cokoliv z vnějška, co připomene pocit sounáležitosti, že je člověk něčeho součástí (v tomto případě na hokej) je pak jen logické. A ne vždy pocit sounáležitosti vzbudí v jedinci to lepší já... Víc než dobrý film na hranici absurdity, s bravurně a přesvědčivě civilně a realisticky zahranými postavami, ze kterého až nepříjemně často zamrazí víc než pobaví.... (02.05.2005)