Milenci a vrazi

No nevím, film je to jako udělaný slušně, ale jinak nevím, člověk, aby z toho měl spíš deprese. Do člověka je tu 100 minut pumpováno, jak jsou všichni zlí, myslí jen na sebe, dobráci že vše akorát odnesou a tak. Komunistický léta tu sou vylíčené takovým způsobem, že nechápu, jak někdo může vůbec volit KSČ. A já bych možná naivně léta minulá zas tak jednostranně neviděl. Sledovat podobné filmy častěji, tak pudu asi spáchat sebevraždu, protože se zde silně zdůrazňuje, že žijeme vlastně uboze a zbytečně. (01.02.2008)

Pokud se někdo koukne nejdřív na film, tak ho pravděpodobně odradí od četby Párala... Antiutopické vize polovičatě zasazené do socialistického Československa umocněné sexuálními hrátkami na mě nezapůsobily. Znalost předlohy může pomoci rozluštit filmový příběh. Herecky celkem přesvědčivé - zajímavá "proměna" Zlaty Adamovské. (09.08.2009)

Ne snad úplná katastrofa, ale slabý film jednoznačně. Příběh sice má na to, aby utáhl celý film, ale Polesného neurážející režii podtrhávají prapodivné herecké výkony, jmenovitě Žilková, Norisová a hlavně otřesná Tereza Duchková, která i na malém prostoru ničí veškeré divákovy smysly. Snaha spolehlivých stálic Langmajera s Vetchým pak působí až smutně. (29.03.2006)

Láska přeci není jenom sex a erotika. Já když někoho miluju, tak s ním chci být pořád. Já s tebou chci i mlčet, já chci s tebou padat unavou, já s tebou chci umřít. Tak proč nechceš? A to bolí. Páral pro mne bude navždy nepochopitelným autorem. Jeho díla se rychle čtou, ale nikdy mne neosloví natolik, abych došla až k vrcholu, tedy závěrečnému dialogu díla. Filmové zpracování jeho možná nejsložitějšího a nejsilnějšího románu Milenci a vrazi je neosvojitelnou hříčkou příběhů lidí rozdílních a přesto tak stejných, stejně šílených. A na mne to celé působi příliš neosobně, příliš stroze, příliš dalece vzhlížející od reality. Výkony herecké vcelku dobré, Ústí nad Labem vykresleno snad ještě v hezčím světle, než by si zasloužilo. Avšak mé hodnocení je především ovlivněno skvostem jménem Zlata Adamovská. Její Zita je pro mne vrcholem hereckého umu. To, co jsem nedokázala najít u žádné jiné postavy tohoto díla, jsem našla v jedné jediné postavě. Zita zobrazuje lidskou touhu po něčem jedinečném, až nelidském. Její naivita, odhodlanost a následný pád nejen skrze společenskou vrstvu, ale skrze lidstvo samo, je vrcholem hereckého umění. To, co Adamovská dokázala ve své Zitě najít, se v české kinematografii za dlouhá léta již neobjevilo. O to silnější byl zážitek z tohoto nevídaného, lidsky sytého příběhu jedné ženy měnící se z dámy v naprostou trosku. (12.01.2019)

Filmová verze románu Vladimíra Párala dobře odráží jeho dílo. A protože se mi román Vladimíra Párala příliš nelíbil, ani jeho filmová podoba mě příliš nezaujala. Rád bych vyzdvihl pouze bezchybný a vynikající výkon Ondřeje Vetchého či Marka Taclíka. Zajímavý film, který mohu vidět jednou za dlooouhý čas :-) Vyjadřuji taktéž uznání za výstižný komentář uživateli kleopatra. (24.01.2012)