Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (255)
Vladimír Páral je autor s osobitým stylem fabulace. Jeho knížky jsem četl celkem rád, ale zase nepatří mezi ty, ke kterým bych se vracel. Milenci a vrazi odráží (tu více, tu méně realisticky) dobu politické nesvobody a její různé podoby cest za úspěchem či postavením. Film mě arci zklamal. Zaměřil se hlavně na několik motivů, zejména si libuje v sexuálních scénách (to se dnes dobře "prodá"), vytratila se satira či kritičnost, zbylo jen nedůstojné a plytké zesměšňování lidského zoufalství, šílenství či dokonce vraždy. ()
Kdysi jsem Párala hodně četla, ale MILENCE A VRAHY bohužel ne - ale možná, že si jí přečtu, jestli je fakt tak hrůzostrašná jako tenhle film. Ano, ve většině jeho knih se chodí přes mrtvoly (a hlavně za sexem a kariérou), ale tohle mi přišlo trošku moc. Např. "SOUKROMÉ VICHŘICI" z 60. let také podle Párala se dá hrdinům smát, litovat je, ale i s nimi a jejich pachtěním soucítit - tady ne. V celém filmu není jediný sympatický respektive uvěřitelný člověk - Vetchého postavu nepočítám, protože ta je úplně odjinud - nejvíc mi připomněla Schmitzrova hrdinu z flmu "DŮM PRO DVA" (kde paradoxně hrál Vetchý toho, který potřebuje spasit). Už dávno se mi nestalo, aby se mi český film tak silně nelíbil.... ()
Začátek byl stejně zmatený jako Páralova knížka, ale chytla jsem se celkem slušně. Navíc ty písničky. Na fláky z šedesátých let mě utáhne kdokoliv, takže proto tři. Jinak by to bylo za dvě, protože ta druhá hodina byla totálně mimo mísu a nechápu, co tvůrce vedlo k tomu, že natočili Milence a vrahy po letech. ()
Stačí se jen podívat kolem sebe - rovní lidé končí s nožem v zádech, ti morálně pokřivení míří ke hvězdám. Čím křivější jsou, tím rychlejší elevátor jim bude přistaven... Páralův paralelní vesmír beznaděje k seriálu Vyprávěj. K vlastní škodě nepříliš konzistentní vykreslení (nejen dobou ovlivněného) naturelu potomků Pratáty Čecha nejspíš nepůjde pod nos všem a pokud se rezignuje na nakouknutí pod povrch, není se vlastně čemu divit. Méně hloubavé diváky by tak alespoň mohl uspokojit náznak análního sexu Zlaty Adamovské, protože těchto praktik se v Ordinaci Rose Garden určitě nedočkají. A já říkám škoda, sledovanost by jistě vyletěla nahoru! ()
Páral pro mne byl a stále je poměrně nezajímavým autorem a Polesného adaptace jeho Milenců a vrahů... je naprosto tragická. Režisérovy způsoby a prostředky postrádají smysl, jsou samoúčelné, vyprávění absolutně nedrží u sebe, televizní naivita a tu a tam herecká otřesnost (při zestárnutí dvou hlavních protagonistů jsem neudržel smích) tomu dodávají jen definitivní hořkost (ta je sice záměrem, ale jistě neměla být nastolena podobnými způsoby). Politický podtón je zde ukryt pod notně nezajímavým nánosem sexuality, jakékoliv vztahy jsou povrchně odbyté a nebýt pár podařených statických záběrů průmyslových komplexů a latentní krásy Ústí nad Labem, šel bych s hodnocením skutečně i níže. │10% ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Město Ústí nad Labem na film přispělo 1 000 000 Kč z propagačních důvodů. Premiéra filmu proběhla v Ústí nad Labem, reakce publika však byla vlažná. (Neklan)
- Kristina Kloubková (Majda) není herečka, je profesí tanečnice. (M.B)
- Postavu Romana Gráfa, kterého zahrál Jakub Prachař, po návratu z vězení nadaboval skutečný otec jeho představitele David Prachař. Tvůrci filmu tak hlasově rozlišili pubertu a dospělost postavy. Aranku v dospělosti (Lucia Gažiová) pak kvůli výrazné slovenštině nadabovala Veronika Gajerová. (funhouse)
Reklama