Milenci a vrahovia
Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (255)
Ne snad úplná katastrofa, ale slabý film jednoznačně. Příběh sice má na to, aby utáhl celý film, ale Polesného neurážející režii podtrhávají prapodivné herecké výkony, jmenovitě Žilková, Norisová a hlavně otřesná Tereza Duchková, která i na malém prostoru ničí veškeré divákovy smysly. Snaha spolehlivých stálic Langmajera s Vetchým pak působí až smutně. ()
Hodně zvláštní český film, který ve mně zanechal dost rozporuplné pocity. Knihu jsem nikdy nečetl, scénář byl sice do jisté míry zajímavý, ovšem jeho zpracování se mi zrovna dvakrát nelíbilo. Především pak charakteristika jednotlivých postav, kdy mi téměř všechny byly úplně u prdele. Tedy až na Kristinu Kloubkovou. Ta byla opravdu rajcovní a Románek (Prachař) si tak užil alespoň trochu, protože jeho postava byla opravdu dementní. Langmajer má pravdu v tom, že pro něj je nejpohodlnější kostým (trenky) a tak mu jeho role zase sedla. Teda co se dovádění s ženskýma týče. Jeho výkon, stejně jako Vetchého všechno zachraňoval. Po posunutí v čase se z toho stala už jen „vyvařená“ fraška. ()
Když slyším jméno Vladimír Páral, s jistotou očekávám, že v jeho příbězích bude hrát významnou roli obscénnost. Nevím, jakou skutečnou roli v jeho životě a myšlení hraje téma sexuálních deviací. Za bolševika to mělo kouzlo zakázaného a dodávalo na popularitě a zdání nezávislosti a provokativnosti jeho tvorbě. Podezřívám ho ale, že šlo o kalkul průměrného spisovatele - vynášelo to peníze a uznání, aniž to bylo doopravdy nebezpečné. --- Příběh rovněž v žádném ohledu nekritizuje bolševismus, mohl se stejně - s nepatrnými úpravami kulis - odehrát i jindy a jinde. Materiální, morální a citová nouze se drží pospolu vcelku za všech režimů. --- Úplně mizerný Páral není, ale jeho umění se mi nezdá příliš pronikavé ani poctivé. Podle toho dopadá i film. ()
Za normálnych podmienok by som dal milencom dve hviezdičky, pretože ma primerane naštval. Ale predloha Vladimíra Párala patrí k mojim najobľúbenejším knihám od môjho obľúbeného spisovateľa, takže to, čo s predlohou spáchal Viktor Polesný s jeho prisluhovačmi vníma osobnejšie, než je to pre mňa obvyklé. ()
Od Párala jsem četla Playgirls a Generální zázrak, obě považuju za rádoby intelektuální brak. O Milencích a vrazích se nedá říct nic jiného...jako sociální studie o tom, jaká individua se taky vyskytují v českém národě by to ještě šlo, ale koukat se na to nedá...ta jedna hvězdička je za Zlatu Adamovskou. ()
Galerie (11)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (8)
- Ve filmu probíhá u Gráfů licitace známé karetní hry Bridž (Bridge). Stejně jako směr odhazování karet, licitace vždy probíhá doleva od rozdávajícího. Ve filmu ale licitace probíhá v opačném směru. (Prochy38)
- Filmovalo se v Ústí nad Labem a na zámku Velké Březno. Točilo se od 20. července do 26. srpna 2004. (M.B)
- Postavu Romana Gráfa, kterého zahrál Jakub Prachař, po návratu z vězení nadaboval skutečný otec jeho představitele David Prachař. Tvůrci filmu tak hlasově rozlišili pubertu a dospělost postavy. Aranku v dospělosti (Lucia Gažiová) pak kvůli výrazné slovenštině nadabovala Veronika Gajerová. (funhouse)
Reklama