Milenci a vrazi

Nejvíc mě zarazila nevyrovnanost hereckých výkonů, kterou bych u tak provařených herců nečekal. Příjemně překvapili Zlata Adamovská a Marek Taclík, na druhé straně zklamali hlavně totálně nevěrohodní a nechtěně směšní Ondřej Vetchý a Veronika Žilková, kteří jakoby zabloudili z úplně jiného filmu (dokonce možná ze dvou různých filmů). (23.01.2005)

Když slyším jméno Vladimír Páral, s jistotou očekávám, že v jeho příbězích bude hrát významnou roli obscénnost. Nevím, jakou skutečnou roli v jeho životě a myšlení hraje téma sexuálních deviací. Za bolševika to mělo kouzlo zakázaného a dodávalo na popularitě a zdání nezávislosti a provokativnosti jeho tvorbě. Podezřívám ho ale, že šlo o kalkul průměrného spisovatele - vynášelo to peníze a uznání, aniž to bylo doopravdy nebezpečné. --- Příběh rovněž v žádném ohledu nekritizuje bolševismus, mohl se stejně - s nepatrnými úpravami kulis - odehrát i jindy a jinde. Materiální, morální a citová nouze se drží pospolu vcelku za všech režimů. --- Úplně mizerný Páral není, ale jeho umění se mi nezdá příliš pronikavé ani poctivé. Podle toho dopadá i film. (17.08.2010)

Jedno město. Jedna továrna. Jeden starý dům. Skupina zcela nesourodých obyvatel - plejboj, inženýr, ředitel továrny s manželkou a dospivajícím synem, potrhlá dvojice, mladá slečna a další, ti všichni spolu musí v domě spolu nějak koexistovat. Ale mezi jakoukoliv skupinou lidí vznikají a zanikají vztahy, což s sebou nese jak radosti, tak i strasti. Ale občas holt někdo vše neunese, a pak na sebe neštěstí nedá dlouho čekat ... Když jsem viděl film poprvé, byl jsem rozhodnut mu dát odpad - nezaujalo mne na něm vůbec nic. Teďka jsem si ho zopákl, a přece jen bych nějaká pozitiva našel (není jich moc, ale přece jen). Za prvé - prostředí - skvěle vykreslené prostředí konce osmdesátých let dvacátého století, se vším co k tomu patří. Za druhé - naprosto dokonalá rodina Tušilova - přesně typ malého čecháčka, který hledá co by kde nahlásil, a pokradmu po stěně se vyšplhá až nahoru. Za třetí - posledních deset minut filmu - vše je jak začarovaný kruh. Po pár letech se historie opakuje - v jiném obsazení, ale stále znovu. Ale nic z toho nevytáhne film z těžkého podprůměru .. (27.08.2009)

Stačí se jen podívat kolem sebe - rovní lidé končí s nožem v zádech, ti morálně pokřivení míří ke hvězdám. Čím křivější jsou, tím rychlejší elevátor jim bude přistaven... Páralův paralelní vesmír beznaděje k seriálu Vyprávěj. K vlastní škodě nepříliš konzistentní vykreslení (nejen dobou ovlivněného) naturelu potomků Pratáty Čecha nejspíš nepůjde pod nos všem a pokud se rezignuje na nakouknutí pod povrch, není se vlastně čemu divit. Méně hloubavé diváky by tak alespoň mohl uspokojit náznak análního sexu Zlaty Adamovské, protože těchto praktik se v Ordinaci Rose Garden určitě nedočkají. A já říkám škoda, sledovanost by jistě vyletěla nahoru! (25.01.2012)

Ne snad úplná katastrofa, ale slabý film jednoznačně. Příběh sice má na to, aby utáhl celý film, ale Polesného neurážející režii podtrhávají prapodivné herecké výkony, jmenovitě Žilková, Norisová a hlavně otřesná Tereza Duchková, která i na malém prostoru ničí veškeré divákovy smysly. Snaha spolehlivých stálic Langmajera s Vetchým pak působí až smutně. (29.03.2006)