Studujeme za školou

Trampoty studentů na prázdninové praxi. Rozpor mezi "zbytečnými" věcmi nabiflovanými ve škole a "skutečnou" potřebou žáků v práci. Přemýšlel jsem, jestli je téma aktuální, protože mnozí rodiče si myslí, že mají co mluvit do toho, co se děti učí ve škole. Bylo tomu tak i před 70ti lety, je tomu tak i dnes. A došel jsem k závěru, že ve filmu je to 1) zveličeno a 2) chyba byla i ve studentech, kteří školu flákali a 3) dnes je situace nesrovnatelně odlišná. Každopádně, František Smolík byl pan profesor, který měl velikou autoritu a Rudolf Hrušínský byl herec, který již od mládí převyšoval svými schopnostmi ostatní. (21.12.2010)

Už tenkrát se zpochybňovaly učební metody jak samotných kantorů, tak celého školství. Viděly se veliké rezervy ve způsobu jak připravit mladé lidi na život, který jim z třetiny vyplní zaměstnání. A přesto všechno, se v naší zemi našlo mnoho geniálních vědců, spisovatelů a jiných osobností. I když prošli tím stále zastaralým a kritizovaným školstvím. Netvrdím, že reforma není nutná, ale tak nějak je zřejmé, že hladový a schopný mozek ani to naše školství nepoškodí a hloupější než druzí nejsme a nikdy jsme nebyli. Film jako takový mě moc neoslovil, je plný klišé a nebýt Smolíka v netradiční roli, zapadl by v průměru. Nicméně podobná díla pro mě mají přidanou hodnotu v historickém kontextu k dnešku. Jakýkoliv film, který přiměje diváka k zamyšlení, je minimálně dobrý. (15.08.2021)

Úvodný obraz triedneho reliéfu, cez symboly zobrazujúceho spätosť priemyslu, medicíny a poľnohospodárstva, by som bez poznania kontextu švacol rovno do roku 1953 a nie do 1939. Ale keď neskôr učiteľ k žiakom zrúkne: "Mlčet! Nikdo nemá právo si něco představovat! Vy máte jen právo mlčet!", je jasné, že film poskytne priestor i výhradám k vyučovaniu. Kritický tón filmu ale zriedi učiteľské sebamrskanie v závere. Študentská veselohra tak môže skončiť rovnako, ako začala - optimistickou kolektívnou piesňou. Až tak vzdialené 50. rokom to nebolo. Tam sa vo filmoch tiež často vyskytol škodný figliar či huncút. Správne konajúci súdruhovia ho ale vždy odhalili a potrestali. Systém sa vyladil a s úsmevom na perách sa mohlo mašírovať v ústrety šťastným zajtrajškom. Tento prvorepublikový aj protektorátny film (distribučná premiéra 5. januára 1940), nesie už znaky zmeny režimu. Okrem spomenutého reliéfu, plného symbolov kolektivizmu (nákova, kladivo, dymiace fabrické komíny vzhliadajúce k symbolu medicíny podobne ako z druhej strany zväzok pšeničných klasov), portrétna obrazová výzdoba školy obsahuje len fotky sôch antických hrdinov (Diskobolos, Sofokles..). Nikde žiadny český národovec ani politik. (24.01.2021)

Třetí z řady předválečných studentských filmů, ovšem mnohem méně veselý než jeho slavnější komediální kolegyně. Tento je spíše odlehčeným dramatem o bolestivém střetu teorie a praxe, ve kterém je nepozoruhodnější postavou postava přísného profesora Vlka, konfrontovaného s nedostatky své učebnice a výuky na níž tak zatrvzele lpí. František Smolík je výborný a kdyby v závěru jeho profesor Vlk tak laciným způsobem nepopřel sám sebe, mohl se stát postavou nezapomenutelnou ve své tragice. Každopádně povedený a možná i dnes aktuální film, který rozhodně předválečné české kinematografii hanbu nedělá. (03.04.2012)

Vskutku inspirativní konfrontace (post)prvorepublikového a současného školství a vzdělanosti. Režisér Cikán se ve svém filmu, který stojí tak trochu macešsky ve stínu slavnějších komedií Jaroslava Žáka a Martina Friče, pokusil o vážnější tón, o jakousi širší kritiku zkostnatělého systému. Tedy všechno to, co tu tak okázale symbolizuje postava obávaného profesora Vlka, despotického příslušníka nepokrokového myšlení, ocitajícího se ve vlastní pasti poté, co je podroben svrchované kritice nejen od svých studentů, ale také od mladších kolegů, nazírajících na svět už jiným, moderním pohledem. Rozdíl mezi teorií a praxí, klíčový problém, který je ve filmu definován zkouškou praktických dovedností během letních prázdnin, zůstává diskutovanou otázkou napříč historickými obdobími do dnešních dnů. Seberealizace, ideály i nezbytná revolta a nepoddajnost jsou odznakem nejen studentského života, ale především lidského zrání, nabývajícího na významu právě v období malin nezralých. Za neutuchající popularitou tohoto filmu stojí zcela nepochybně také plejáda vynikajících hereckých individualit v čele s Františkem Smolíkem, Svatoplukem Benešem, Natašou Gollovou, benjamínky Hrušínským a Kemrem či sympatickou Stellou Májovou. Vzdělání je hodnotou nejvyšší a v čase trvalou, přestože Cikánův film nabízí pohled na události staré víc jak sedmdesát let. (04.10.2008)