Jako kníže Rohan

Tak som sa dal hlúpo nalákať na 89 %, neuvedomiac si, že že české televízne inscenácie sú divákmi automaticky nadhodnocované, o to viac, keď v hlavnej úlohe vystupuje ich herecká ikona. Nie síce ako bavič, v nej je neprekonateľný, ale poradil si aj s dramatickou úlohou. Problém je, že mi to príliš pripomínalo Dědictví aneb ..., lenže tam som to cez humor a nadsázku prijímal menej kriticky. Z inscenácie som mal podobný pocit, ako z filmov s Vlastom Burianom. Tie tiež po vystrihnutí skvelých Burianových výstupov za veľa nestoja. (10.07.2022)

Taková (na můj vkus až moc televizní) pohádka pro dospělý na téma "lehce nabyl, lehce pozbyl". Pokud to ale člověk bude brát jako alegorii nebo podobenství, pak to svoje místo rozhodně má a občasná přehnanost tomu nevadí; myšlenku jsem pochopil a Špátovu proměnu (resp. jeho vývoj) jsem prožíval; zasáhl mě i ten konec (za výraznýho přispění Bláhy). Dobrý to je, ale že by zas takovej kult? Menšík je kažodpádně machr, to všechna čest. Jo a mimochodem - teď už je mi úplně jasný, odkud čerpal Badalameti inspiraci pro hudbu do Twin Peaks :-) (18.04.2015)

Ano, je to nehorázně černobílé, předvídatelné a kdesi cosi... Ale lepší a sugestivnější zpracování té notoricky známé věty, že pýcha předchází pád, jsem neviděl. Jedna z nejlepších rolí Vladimíra Menšíka, řekl bych. Za pozornost ovšem rozhodně stojí i skvělá Jana Gýrová v roli jeho ženy, "nakopnutíhodná" Ludmila Roubíková coby Špátova matka a Josef Bláha, který toho ve své malé roli sice neřekne mnoho, ale to, co řekne, a způsob, jakým to řekne, je dost silná káva. Raisovu předlohu jsem kdysi, myslím, četl. Jenže tak jako tahle inscenace mi v hlavě rozhodně neutkvěla. Pět jasných. (29.09.2011)

Málo nápaditý televizní přepis Raisova sociálního dramatu. Všechny postavy jsou velmi prvoplánové a naprosto předvídatelné, stejně jako celý příběh je jasný už předem. Dějová linka tím postrádá na zajímavosti a jediné, co by si divák mohl užít, by byly herecké výkony, kdyby ovšem herci měli co hrát. To však bohužel neměli, když záporné postavy postrádají jakékoliv kladné rysy a naopak kladné postavy jsou kladné přímo až čítankově, tudíž vlastně neživotné. Neživotná je tak i celá inscenace a svým provedením jako by patřila do stejné doby, kdy vznikla i knižní předloha. K tomu, aby to byl alespoň muzeální kousek ji však chybí autenticita. Depresivní obsah je tak podtržen i depresivním provedením, které nedokázala pozvednout ani slavná herecká jména. Učebnicová moralita bez jakýchkoliv uměleckých ambicí. (13.09.2020)

Jednoduchý, předvídatelný příběh, jehož hlavní postavu naprosto fenomenálně ztvárnil Vladimír Menšík. Už jsem to viděla několikrát, nikdy od toho neodejdu. Navíc se odehrává v Podkrkonoší, které dobře znám, i když tam nebydlím. Takže když se Špáta chvástá: .."koupím v Pace na náměstí dům", skoro vím, který myslí :). (16.10.2011)