Jako kníže Rohan

Špáta mezi megeroidní matkou a hodnou manželkou. Jsou úplně jako dvě protikladné pohádkové ženštiny typu bída a štěstí. On totiž Špáta mezi dvěma vnitřními silami, proto ta "černobílost". Klíčem k pochopení povahy a tragédie tohoto jinak celkem dobráckého, ale nezřivého mužíčka, je úvodní scéna, v níž se ho dobrá manželka shovívavě ujímá poté, co v kartách prohrál i boty. Špáta je totiž gambler, spíš gambleříček, kterému se nenadále splnil sen o jackpotu. Proto taky ta komická přemrštěnost. A Špáta jako gambler si nemůže dokázat vážit ani toho mála, ani toho mnoha, co potom má. V zadním plánu máme možnost nahlížet (skromně, ale přece) sociální formu nižších venkovských vrstev tehdejší společnosti. Nemám na mysli "jak těžko se jim žilo", ale ilustraci takových základních faktů, jako že je tu nějaký "hospodář", u nějž bydlí několik podruhů, kteří "chodí na výdělek". Nebo jak jsou osiřelé děti sousedkami předány do péče jinde žijících příbuzných - v dnešním prostátnělém světě něco nepředstavitelného. K. V. Rais dnes už patří mezi zapadlé klasiky, nikým nečtené. Nikoli snad právem, ale bohužel přirozeně. O režisérovi Kubečkovi nic nevím, ale autor scénáře J. Z. Novák je u mne už nějakou dobu zapsán jako velmi dobrý autor TV adaptací právě starých klasiků. A Menšík využil ještě jednu z posledních a celkově nemnoha příležitostí prokázat, že není jen bavičem, ale také hercem, byť je už téměř nemožné se přes jeho ikonickou image dostat k postavě samotné. Stašová je jako profesionální svůdkyně hloupého zbohatlíka skvělá, ač od ní bych čekal spíš parodii na toto téma. (10.08.2016)

Všetky nedostatky televízneho spracovania, ako nekvalitná kamera, nezdarilé kulisy a kostýmy sa dajú odpustiť. Pretože scenárenské prevedenie a hlavne herecké prevedenie koncertujúceho Menšíka, boli excelentné. Asi najlepší film o tom, ako peniaze dokážu zmeniť človeka tým najkrutejším a najzahanbujúcejším spôsobom. 75%. (07.02.2007)

Taková (na můj vkus až moc televizní) pohádka pro dospělý na téma "lehce nabyl, lehce pozbyl". Pokud to ale člověk bude brát jako alegorii nebo podobenství, pak to svoje místo rozhodně má a občasná přehnanost tomu nevadí; myšlenku jsem pochopil a Špátovu proměnu (resp. jeho vývoj) jsem prožíval; zasáhl mě i ten konec (za výraznýho přispění Bláhy). Dobrý to je, ale že by zas takovej kult? Menšík je kažodpádně machr, to všechna čest. Jo a mimochodem - teď už je mi úplně jasný, odkud čerpal Badalameti inspiraci pro hudbu do Twin Peaks :-) (18.04.2015)

Vladimír Menšík je známý především jako estrádní bavič, konfereciér a komik. V roli chalupníka Špáty dokázal, že byl i prvotřídním charakterním hercem, jakému hned tak nebylo rovno. Scénárista a režisér dokázali převést zastaralý literární jazyk 19. století do moderní podoby, a vznikl tak nadčasový příběh o tom, jak prosťáček ke "štěstí" přišel. Téma je podobné jako v Chytilové "Dědictví aneb Kurvahošigutentág", ale v Rohanovi se s ním tvůrci vypořádali daleko civilněji a s tragickým vyústěním. Vedle špičkového Menšíka zdatně sekundují ostatní herci - zvlášť utkví v paměti Josef Bláha v miniatuře bezohledného manipulátora. Celkový dojem: 100%. (18.07.2006)

"Máte vy vůbec ponětí, co to je patnáct tisícovek? To se nedá prošustrovat ani za léta…." Venkovanu Špátovi se to tedy podařilo, než bys řekl švec. Vladimír Menšík v téhle nezvykle dramatické poloze je samozřejmě výborný. Výborná je i hudba Vítězslava Hadla. Ten samotný příběh o náhlém zbohatnutí a následném procitnutí v drsné realitě samých dluhů a exekuce je docela stále aktuální. Všechny ty kladné postavy (Gýrová, Pešek, Galatíková) stejně jako postava Špátové (Roubíková) na mě však působily tak nějak prvoplánové. Na plný počet hvězdiček to tak za mě není. (13.07.2022)