Planoucí pobřeží

Nikdy dřív jsem tuto čtyřdílnou minisérii neviděl, teprve až nyní a proto s nostalgií v mém hodnocení nepočítejte. Celé je to straně natahované, při shlédnutí jsem musel přetáčet zdlouhavé scény, zejm. ve 2. dílu se téměř nic neděje. Hodinové putování pouští by dokázalo diváka spolehlivě uspat. Hlavní hrdinka je blbá kráva, v jednu chvíli se s tím padouchem vášnivě miluje, vzápětí ho nesnáší. Stejně tak ohledně toho jejich parchanta, nejprve si to chce nechat, pak zas že ho daruje jeho otci výměnou za doprovod k nalezišti diamantů, pak to dítě zas chce a po letech se k němu zas nezná. A že by byla kdovíjak hezká, jak ji všichni lichotí, to ani omylem. Absolutně nedotažená je zápletka s tou znásilněnou dívkou, co se pokusila o sebevraždu. Jaké z filmu plyne ponaučení? Nikdy se nenechte pokousat od majitelky diamantových dolů, pokud nechcete dostat otravu krve. 40% (23.10.2018)

Vše už popsal uživatel monolog, tak není moc co dodávat. Pamatuju si, že se mi to v 11 letech strašně líbilo. Hlavní hrdinka mi připadala jako nejstatečnější žena na světě a tolik útrap na jeden život jsem do té doby nikdy neviděla. Trochu mě proto překvapil ten happyendovský konec. Ale jinak to pro mě v té době nemělo chybu. Navíc jsem se dozvěděla, že pravý diamant je po namočení do vody suchý. To je dobré vědět. 8.2.2007 (08.02.2007)

Nostalgie, viděno v hlubokých devadesátých letech. Byl jsem malý prcek, přesto střípky zůstaly, a to: křečovitý porod v buši, žena rodí a buší břichem do stromu, následný útěk před muži na koních, stopa: zachycené vlasy na větvi, starostliví a dobří křováci, zlí jezdci na koních, běloška v nesnázích... (16.02.2020)

myslím, že se tady sešel klub, co tento film viděl, když jsme byli všichni ještě malé děcka, ano i ve mě tento film zanechal krásnou vzpomínku, dokonce jsem ho někde jednou zahlédla, ale musela jsem jít pryč. Každopádně souhlasím s uživatelem Pompeiusem- Pompeiem, je to knížka o Wilbura Smithe, vzata jen kostra, některé věci tam vůbec nebyly nebo byly úplně jinak. Ale krásnou vzpomínku mi to nezničí :) (10.12.2013)

Je to podle stejnojmenného románu Wilbura Smithe, který je součástí tzv. ságy rodu Courtneyů. Jedná se o klasické dobrodružné romány, jež se s přibývajícími díly stávají stále klišovitějšími, ale jejich atraktivní prostředí Jižní Afriky a míšení a střet kultur anglické, afrikánské a černošské v letech 1860-1970 je činí velmi poutavými. Pobřeží v plamenech patří k určitě těm lepším knihám Wilbura Smithe. Televizní zpracování je dobré právě kvůli své kostře, Smithovu příběhu, horší je právě tou televizní limonádovitou formou. (12.12.2012)