Párování

Každé jednotlivé slovo, které ty postavy pronesly, bylo jako deseticentimetrový hřebík zarývající se mi do hlavy pod údery dvoukilového kladiva z kalené oceli. Skoro ani ten první díl jsem nedokázal dojet do konce, aspoň tedy díky za to že na závěr tam jeden docela snesitelný humot přecejen byl. Ale pořád je to hnůj s odpornými charaktery, navíc s výpravou jak z laciné telenovely. 3/10 (03.10.2012)

Britcomy jsou u diváků většinou automaticky brané jako jakési VIP sitcomy, mají auru „lepšího“ humoru, než je prý humor americký. Snad proto je paradoxem, že můj nejoblíbenější britcom je svým humorem považovaný takřka za americký. Steven Moffat ve své komediální vztahovce vytvořil šestici kompletně rozdílných charakterů, která má díky svému věku (cca 30) a vyřešeným profesním životům na mysli především kdy, jak a s kým se dát dohromady/usadit. Ve středu stojí pár těch nejnormálnějších, rozumná Susan a správňák/slaboch Steve, k nim se přidává její nejlepší kamarádka, stárnutím a ulovením chlapa posedlá Sally, jeho nejlepší kamarád, o prsou, nohách a uších ódy píšící Jeff, její bývalý, natvrdlý kanec Patrick, a jeho bývalá, výstřední a umanutá Jane. Ti společně tvoří partu, která je přirozenou živnou půdou pro všeljaké vtípky, které se sice z velké části zakládají na sexu a absurditě, zároveň jsou ale mnohdy lidské a pravdivé, a především až neuvěřitelně vypointované. Mnohými oslavované Black Books se svým diskutabilně nejlépe vypointovaným vtipem (víno) se může jít ve srovnání s Moffatovými libůstkami Couplingu bodnout. Když totiž Jeff dostává klíč od bran ráje, Jane halucinuje z prášků proti bolesti, Sally vyznává lásku tomu pravému, Patrick chytá pavouka, a nebo se odhaluje, jak že to má Susan s Australany a Dickem Darlingtonem či Steve s lesbickou pornografií, je do očí bijící, že Párování stojí minimálně o třídu výš než jakýkoli jiný britcom, co jsem kdy viděl. (25.11.2013)

O Coupling jsem vždy slyšel něco v tom stylu, že je to britská odpověď na Přátele, ale tomu rozhodně nemůžu dát za pravdu. S Přáteli to má totiž společného asi tak jen to, že je tam 6 postav a tím veškerá podobnost končí. Tenhle seriál totiž není až tak o přátelství, jako spíš o sexu a že se toho za těch pár sérií zvládne probrat dost. Každá z postav má něco, čím zaujme a třeba takový Patrick mi přijde jako taková inspirace k vytvoření Barneyho z HIMYM. Trochu jsem nepochopil změnu v obsazení před čtvrtou sérií, nebo tedy spíš minimum snahy vysvětlit, že jedna z hlavních postav zmizela. Je to zajímavé vidět, už jen pro porovnání toho, co nabízí anglický sitcom v porovnání s těmi americkými, ale oslavné komentáře se psát nechystám. Pobavilo, ale nenadchlo. (11.06.2023)

Po první sérii jsou to jasné 3*. Zatímco počáteční půlka prvé sezóny mi přišla nemastná, neslaná a jakékoliv připodobnění ke kultovním Přátelům zcela zcestné, druhá polovina se mi již zamlouvala daleko více. Zkusím ještě s02 a pokud se mé dojmy výrazně nezlepší, opustím tento seriálek bez změny hodnocení a se vzpomínkou na několik zdařilých okamžiků. (14.01.2017)

"John Hurt, to je první, na co si chlap vzpomene, když se řekne porod." "Takže jsem byla sexy a teď jsem John Hurt!?"... zkrátka všechno, co správný sitcom má mít. Rozjíždí se sice dost vlažně, ale pokud mu dáte šanci, bohatě se vám odmění. Pokud vám přijde, že na obrazovce nedokáží o vztazích a sexu žertovat bez trapných vulgarit, tohle je seriál pro vás. (11.10.2004)