L'Attentat
L'attentato
Atentát v Paríži
The Assassination
Plot
Režie:
Yves BoissetKamera:
Ricardo AronovichHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jean-Louis Trintignant, Michel Piccoli, Jean Seberg, Gian Maria Volonté, Michel Bouquet, Bruno Cremer, Philippe Noiret, François Périer, Roy Scheider (více)Obsahy(2)
Atentát v Paříži režiséra Yvese Boisseta byl inspirován událostmi kolem zmizení marockého politika Mehdi Ben Barky. Kolem tohoto levicově orientovaného politika, který žil poslední roky ve Švýcarsku a usiloval o sjednocení zemí třetího světa v národně osvobozeneckém hnutí proti imperialismu, je stále mnoho nezodpovězených otázek. Jedno je jisté: v pátek 29. října 1965 se k proslulé alsaské restauraci Chez Lipp na pařížském bulváru Saint-Germain blíží Ben Barka v doprovodu marockého studenta historie Thami Azemmouriho. Na schůzku s režisérem Georgem Franjuem, se kterým se chystají natočit film o národně osvobozeneckém hnutí, však nedorazí. Na chodníku ho zastavuje policista a přinutí politika nastoupit do auta. Od tohoto okamžiku nikdo Ben Barku nespatřil živého ani mrtvého. Nevídaný skandál otřásl Francií, ale nikdy se nepřišlo na to, jak velký byl podíl francouzských, či amerických tajných služeb na únosu a zavraždění tohoto politika... Film Atentát v Paříži byl natočen v roce 1972, tedy sedmnáct let po dosud neobjasněné události. Francouzské tajné služby chtějí dostat do země opozičního politika Sadiela z blíže neurčené země třetího světa. Využijí k tomu jeho přítele novináře Francoise Dariena, kterému vyhrožují, že znovu vytáhnou jeho odložený případ. Záminkou má být cyklus televizních pořadů o politice a boji za osvobození, kterou se Sadiel zabývá. Ve skutečnosti Darien nevěří slibům o Sadielově ochraně, ale přistoupí na tuto hru a přemluví jej k návštěvě Francie. Na domluvenou schůzku, už Sadiel nedorazí... Známý tvůrce Yves Boisset si pro své politické drama vybral silné herecké osobnosti: Jean-Louis Trintignant jako novinář Darien, Gian-Maria Volonté coby neotřesitelný Sadiel a Michel Piccoli jako sadistický plukovník Kassar. (Česká televize)
(více)Recenze (60)
Prvy uspesny film rezisera Yves Boisseta /aspon pred tymto filmom myslim nic schopne nenatocil/. Dej filmu je podciarknuty politickym podtextom, a je to velmi dobre- film s politickym podtextom totiz milujem. Jean-Louis Trintignant je samozrejme vyborny herec /predtym mal Corbucciho Velky Klid z roku 1968/. Ale okrem Trintignanta samotneho su tu aj dalsie zname mena ako Gian Maria Volonte /Podivne Vysetrovani, Pro par dolaru Navic/, Michel Piccoli /Topaz, Nenapadny Puvab Burzoazie/, Michel Bouquet /Sirena od Mississippi, Borsalino/. Film ma slusne tempo, akurat prvu polhodinu treba vytrpiet, lebo je len taka ... rozjazdova a nic sa dohromady nedeje. Potom vsak nastupia vyborne dialogy a hlavne kvalitna filmarina. Desive je prerastanie politiky so zlocinom, to tento film opisuje vskutku bravurne, a tych trojpismenkovych organizacii sa proste nezbavim, zas tu jedna bola : 86 % ()
Triler, v ktorom na nejaké trilerové prvky treba čakať až do záveru. Dovtedy je to skôr mdlá a zbytočne preťahovaná politická dráma s absenciou napätia. A triler bez napätia je ako futbal bez gólov. Francúzi a ten ich večný tŕň v päte zvaný alžíska vojna. Spracovanie nie je zlé, herecky dajme tomu, ale zaujímavejší záver nedokáže priliš vykompenzovať to, čo sa dialo (resp. nedialo) predtým. ()
Významný prípad, ktorý západ chcel demokraticky zakazovať, aby bolo čo i len nejako sfilmované. Lebo by to bol dôkaz o tom, že ich agentúry a tajní nie sú až takí demokrati. za akých sa majú. No ale prípad je jedna vec a druhá vec je filmové prevedenie, ktoré počiatočnú nudu postupne premieňa až na kómu a verím, že ak by mal film ešte desať minút na vrch, nastal by aj neodvratiteľný kryo spánok. Každopádne dve hodiny o prípade a aj tak sa nedozvieme dokopy nič. Zas treba googlovať. ()
"Černí panteři mají právo říkat si v televizi, co je jim libo. A policie má právo je odbouchnout, když jsou ve vězení." Jestliže takhle vnímají demokracii v USA, tak není divu, že každý ohrožení americkýho vlivu končí nehodou, sebevraždou či zmizením toho, kdo se nemodlí k dolaru. Tak to bylo, je a já naivně doufám, že už to dlouho nebude trvat. Filmy jako tento na politickou špínu již léta upozorňují, ale ve světě internetu, her a mobilních aplikací se mozek ovčanů vymývá poměrně snadno. Já tyto snímky považuju za důležitý a přestože Atentátu v Paříži chybí k dokonalosti nejeden krůček, tak výpovědní hodnotu rozhodně má. ()
Pokiaľ nepoznáte podrobnejšie politickú situáciu koncom 60. a začiatkom 70. rokov v Európe (na blízkom východe, Alžírsku), prípadne ešte skôr, tak sa to za a) z prvej polovice snímky dozviete, alebo za b) budete mať v tom ešte väčší chaos. Prvá polovica nás vlastne iba pripravuje na tú druhú, filmovú, kde sa "konečne" začne diať niečo filmové. Asi by som si pre plné docenenie filmu prvú polovicu mal ešte raz pozrieť, ale nakoniec je zápletka jednoduchá. Pozadie už nie. Pokiaľ vám nestačí, že politikom nejde pri plánovaní zločinov o vyššie dobro ľudstva, ale iba o vlastný prospech. Čo je taká pravda, že je nakoniec jedno, kto s kým a proti komu. Film, kde nás Volonté presvedčí, že je kladný hrdina a Noiret naopak záporný, nemôže byť zlý. 70% ()
Galerie (14)
Zajímavosti (5)
- Film je inšpirovaný aférou Ben Barka. Yves Boisset bol počas natáčania vystavený viacerým tlakom, financovanie filmu bolo trikrát zablokované a po záhadnom zmiznutí príslušných kotúčov sa museli scény mučenia nakrútiť znova. Uvedenie v kinách bolo predmetom útokov, ale film bol nakoniec úspešný. (Arsenal83)
- Vo filme sa hovorí o "vodcovi z arabskej krajiny", pričom nikdy sa nespomenie konkrétna krajina, no všetky náznaky vedú k Maroku. (Arsenal83)
- Yves Boisset pôvodne chcel pre rolu Edith Lemoine Romy Schneider. Tá však už bola obsadená do filmu Ľudovít (1973), a tak príležitosť dostala Jean Seberg. (Arsenal83)
Reklama