Výstraha

Výstraha je zajímavá snad jen tím, že uvedla do české kinematografie kult osobnosti Klementa Gottwalda... A hned od počátku velkoryse, v barvě, s řadou prvorepublikových hereckých hvězd (Pištěk, Nedbal, Dohnal..) a s plnou podporou silových složek totalitní vlády. Jinak je to propaganda toho nejprimitivnějšího ražení cílená na ty nejméně informované občany (ve stylu "Nejdražší, Jsem XY, advokát. Zemřelých můj klient, jménem pan XZ z vaší země... V mém oddělení, jsem zjistil, opuštěné suma 17,5 L milionů GB. Můj návrh, aby si je získat Váš souhlas se vás jako Next-v-kin a příjemce s názvem mého klienta tak, aby výnosy z tohoto účtu může být vyplacena na vás."). Ukoukatelné jen ze studijních důvodu. (30.09.2020)

"Soudruh Savčenko byl pověřen, aby tady dohlédl nat tím..(zamračí se)..co nám tady zbylo po nacistech a amerických bombách" deklamuje na shromáždění hrozným způsobem Mixa. Savčenko (po plodně dělnické diskusi) vece: Chorošoj národ, Vy nás tu za chvíli nebudete potřebovat". Mno. Brutální snůška ideologického ponaučení se sype hned od prvních minut, dá se v podstatě napsat, že jde o stoprocentní produkt propagandistického socialistického realismu, od předlohy po hudbu (E.F.Burian): člen Národně socialistické strany se těší, až Rusové odejdou a spolupracuje s americkými pleticháři (no, tak sláva, ještě že zrovna popravujou tu Horákovou, to je pěkná pakaž), Lily Burdová, která strávila válku v Londýně je nasazena do podniku, aby prováděla sabotáže (ještě že popravili toho Píku, ten byl taky v Londýně, ne), prvotní zájem Američanů je zlikvidovat konkurenci, bombarduje se vlastně jen kvůli tomu. Některé herecké výkony nejsou špatné (mladý Sovák a mladá a krásná Fialová jsou příjemně přirození), jiné špatné jsou (Mixa, přehrávané budovatelské nadšení některých, jméne se mi nechtělo vyhledávat). Hodnocení v podstatě opět nemá smysl, film je blbý jak tágo, takže pět hvězdiček pro přátele zvrhlého humoru nebo pro studium propagandistických pamfletů. Na druhé straně, každá taková podívaná má svoje limity, že. Příkladně zakládání lidových milicí, ozbrojených bojůvek Ksč mě zkrátka ne a ne nepobavit. Nebo debata dělníků: "Americká armáda prý stojí na hranicích." Druhý dělník: :Jako v devětatřicátym. Dlouho-li tu hitlerčíci nebyli". Načež lidové limice vniknou do kanceláře pravicového poslance, kde ho obviní z přípravy puče(!). No nic, zakončím zábavným hlášením rozhlasu ze začátku filmu: "První tanková četa na hřebeni hor. Odboráři (zklamaně mávají rukama): Tomu já nevěřím. " Achtung. Mylné hlášení. Na vrcholech se objevily tanky ruské, nikoliv americké." (14.03.2011)

Úvodních deset-patnáct minut je mimořádně zábavných: plastiková letadýlka létají nad kouřícím modelem, v Ženevě sídlí cosi nedefinovatelného a hlášení z rádia o tom, že na kopcích stojí americké tanky... oprava, sovětské tanky, už dokáže překonat jen partyzánka, co zastřelí Němce vykukujícího zpoza tanku a následně se pověsí na bratra z Rudé armády a zatáhne ho do křoví... no a ten zbytek už je takový klasický, žíly mi to netrhalo. Pozn. Kopie, kterou jsem viděl, měla pouze 83 minut a minimálně na dvou místech začala hrát na okamžik hudba, aby byla okamžitě utnuta a začala scéna s úplně jiným pokračováním zvukouvé stopy. (26.10.2009)

Nablblá budovatelská agitka, která působí dojmem, že si zúčastnění splnili plán a šli se věnovat úctyhodnější činnosti. Hrdinové soudruzi i zaprodanci demokraté s podporou ženevské kliky tu splývají do jedné nevýrazné šedi, filmu chybí pořádný konflikt nebo gradace a každá scéna končí zatmívačkou, jako kdyby herci nevěděli, co dál říkat. Znát je i ošizený rozpočet - Gottwald v závěru mluví ke stotisícihlavému davu namalovaném na plátně! Výstraha zcela selhává ve svém agitačním účelu a i proto ji můžu vystát lépe, než technicky výborně zmáknutý a ideologicky manipulativnější Botostroj. (06.03.2013)

Tu jednu hvězdičku dávám proto, že jsem se u projekce filmu královsky bavil, jinak samozřejmě toto dílo náleží po všech stránkách do kategorie "odpad". Miroslav Cikán patřil mezi režiséry, jejichž dílem bylo za první republiky několik filmů melodramatického či komediálního charakteru, které byly charakteristické pro danou předválečnou dobu jejichž umělecká úroveň nebyla zrovna na výši. Tito autoři byli posléze využívání i po druhé světové válce na sklonku 40. let a během let 50., kdy točili snímky podobné úrovně, avšak se silně propagandistickým charakterem. Prvním z nich byl Miroslav Cikán (před válkou mj. „Hrdinný kapitán Korkorán“, „Příklady táhnou“, „Karel a já“), pod jehož režijním vedením vznikl v roce 1953 ostudný film „Výstraha“ podle románu jiné režimu nakloněné osobnosti – spisovatelky Marie Majerové. Děj filmu je zasazen do let 1945-48 a má věrně zachycovat skutečné události, které však byly samozřejmě podány velmi jednostranně a ideologicky. Hrdý lid vkládá veškerý svůj čas a energii do budování továrny, přičemž jejich obětavou práci hatí sabotáž, které učiní přítrž až únorové události roku 1948. Snímek by měl nabídnout „překvapivou“ pointu v podobě odhalení záškodníka, místo tohoto překvapení a naplnění zamýšleného dramatického schématu se však opět dostavuje jen úsměv na tváři a nevěřícné kroucení hlavou. Nešlo o jediný film Miroslava Cikána, kterým vzdal hold novému režimu, již v roce 1948 se prezentoval špionážním dramatem „Případ Z – 8“, který v sobě jako první nesl model „hodní MY – a zlí ONI“. Jiným předchozím socialistickým klenotem ještě před „Výstrahou“ byla taškařice s názvem „Pára nad hrncem“ z roku 1950 či o rok později výpomoc nově se rodicímu slovenskému filmu „Boj sa skončí zajtra“. „Výstrahu“ tedy lze považovat za jakési završení této ideologické Cikánkovy tvorby. Nutno konstatovat, že završení v této podobě určitě stojí za zhlédnutí. (28.01.2008)