Paříž, Texas

100 % - Láska má mnoho podob, ale často není láska tím, za co ji lidi vydávají, resp. o čem se domnívají, že je. Tenhle film je o lásce. Hlavní hrdina je schopen se vzdát toho, co miluje, protože ví, že jedině to bude k dobru věci. Toto je láska. Vše ostatní je egoismus. Dál no comment, film mě dostal podobně, jako Wimovi andělé... (27.04.2010)

Film, pri ktorom nedokážem presne povedať prečo je nádherný a magický a napriek tomu, že napr. taký užívateľ LIVINGDEAD (nomen omen) by ho poslal do odpadu (a ja ako značne mimomainstreamový pokleslý divák by som s ním mal súhlasiť - vraj) mu musím udeliť plný počet. Obsahuje totiž v sebe a pôsobí na mňa čímsi, čo nejasne definujem ako "filmovosť". Bez ohľadu na tému, ktorú spracúva. Sledoval som ho už niekoľkokrát a vždy bez dychu ... A ďakujem LEVNÝM KNIHÁM za pomerne slušné DVD. (22.11.2009) (22.11.2009)

Je to anti-romance? Je to anti-road-movie? Je to anti-film? Nebo je to jen další divná slátanina o rodinný krizi a daddy issues? Ano, i ne; tím vším Paris, Texas je, ale zároveň není. Jedno je však jistý: jde o vizuálně překrásnou, rozjímavě pomalou a melancholicky podmanivou alegorii o úniku od reality, vzpomínek, minulosti a přítomnosti. Alegorii, která se snaží obejmout nekonečno a samotu texaských pustin, velkoměst i lásky, a kterou si můžete interpretovat k obrazu svýmu. Remasterovaná verze, v níž vyniká saturace barevný palety a čaro mizanscény jako takový, je prostě must see. Vskutku nádherásné...... 8,6 svetrů z 10 (26.11.2022)

Tak něco takového jsem opravdu nečekal - Wenders mě vždycky překvapí. Například se mi na mysl dere otázka: Jak mohl celý film vzniknout ve francouzsko-německé koprodukci, když se celý odehrává v USA? To ale není tak podstatné. Co však podstatné je, je fakt, že se jedná o silné drama s poněkud mysteriózními prvky, po jehož skončení si možná budete klást víc otázek než na začátku, kde se z pouště vynoří neznámý mlčenlivý muž se ztrátou paměti, který nám jen velmi pozvolna objasňuje své tajemství. Zkrátka: krásný, byť místy poněkud zdlouhavý film se skvělou atmosférou! A hudba připomínající Jarmuschova Dead Mana vám bude znít v uších ještě dlouho po závěrečných titulcích. (21.10.2005)

Legenda z Cannes z pred 40tich rokov, okolo mňa prešla v tichosti podobne, ako je svojím spôsobom tichý aj samotný film. Uznávam kvality a pri záverečnej dojákovej 15minútovke som bol naozaj so slzami v očiach, ale nepovažujem ho za dokonalý film, resp. hodný toľkých ocenení. Film nezostarol, tie štyri dekády sa na ňom nepodpísalo, ale má množstvo nudných pasáží a strih by pomohol. Možno je pre niekoho každá minúta tohto diela nutná a dôležitá, ja si to však nemyslím. (18.02.2024)