Reklama

Reklama

Proslulé drama o dobývání Divokého západu a zhroucení přistěhovaleckého snu. Rok 1870. Skupina prominentních studentů absolvuje na Harvardu práva a zdá se, že jim svět leží u nohou… O 20 let později se někteří z nich vydávají z pohodlí města na divoký středozápad Johnson County, kam je žene touha po dobrodružství i úsilí vydobýt si vážené místo v ustavující civilizaci. Střetnutí s realitou však není takové, jak si představovali. Brzy jsou zavlečeni do krutého konfliktu se starousedlíky a evropskými imigranty, což znepokojivě směřuje k hrozbě masové čistky. Během sváru se odehrává bouřlivý milostný trojúhelník mezi maršálem Jamesem Averillem (Kris Kristofferson), bordelmamá Ellou Watsonovou (Isabelle Huppertová) a vymahačem rančerů Nathanem D. Championem (Christopher Walken)... Jeden z největších finančních propadáků dějin soudobé kinematografie natočil Michael Cimino (Thunderbolt a Lightfoot, Lovec jelenů), který epickou freskou 19. století pošramotil svou hvězdnou reputaci a stal se pro Hollywood enfant terrible, podobně jako kdysi jiný megaloman, Erich von Stroheim. Cimino westernovou parafrází na Coppolovu neméně epickou Apokalypsu téměř přivedl ke krachu studio United Artists, když čtyřikrát překročil rozpočet. Natáčení započaté roku 1979 provázely s ohledem na Ciminovo puntičkářství ustavičné přetáčky, překračování denních plánů či opětovné bourání a stavění kolosálních staveb, což se odrazilo na více jak 200 hodinách pořízeného filmového materiálu. Původní sestříhaná pracovní verze představená producentům činila 325 minut, načež byl Cimino nucen snímek sestříhat na 219 minut. Nicméně po prvotních nevalných výsledcích po premiéře roku 1980 Cimino své opus magnum nakonec pro kinodistribuci sestříhal na necelých 150 minut. A tuto verzi Česká televize uvádí, ačkoli v průběhu dalších let vznikly ještě dvě varianty: „radikální“ (219 minut) a restaurovaná režisérská (216 minut). Na počátku 80. let zavrhované drama se postupem času – i díky opětovným znovuuvedením – dočkalo přehodnocení, když začalo být chápáno jako jedno z posledních vrcholných děl dědictví tzv. nového Hollywoodu, které charakterizovalo umění tvůrců Stevena Spielberga, Francise F. Coppoly, Dennise Hoppera, Mikea Nicholse, Roberta Altmana, Martina Scorseseho a dalších. Této nové generaci filmařů bylo od 2. poloviny 60. let umožněno více experimentovat v rámci klasického hollywoodského vyprávění, což se odrazilo na hravé práci s žánry i pokrokovém technickém zpracování. Nebeská brána není výjimkou. Ačkoli rozeznáváme rysy westernového žánru, Nebeskou bránu lze označit také za historický či válečný velkofilm, stejně jako umělecky ztvárněné melodrama. Pedantství Michaela Cimina ve spolupráci s osobitým kameramanem Vilmosem Zsigmondem (McCabe a paní Millerová, Vidiny, Blízká setkání třetího druhu) dovolilo dech beroucím způsobem vykreslit tragický námět začarovaného kruhu, který symbolicky přejímají pohyby kamery, uspořádání aktérů, ale též svícení s výtvarnou kompozicí scény. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (116)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,KAŽDÝM DNEM JE JICH VÍC A VÍC. ČEKAJÍ TÝDNY NA UZNÁNÍ NÁROKU NA PŮDU A NEMAJÍ PONĚTÍ, CO JE TAM VENKU ČEKÁ. SEDÍ TADY NA KONCI SVĚTA, MAJÍ HLAD...…“ /// To jsem si tudle řek, že je pomalu na čase, se mrknout na onu největší pohádku, která ve světě propadla. (Ve světě vole. Češi ji maj rádi!) Nejsu dement, takže jsem nečekal žádnou přiblblou rychlou jízdu a příběh, co má spád, spíš rozevlátějšího Lovce jelenů. Výsledek předčil moje očekávání! Věci, který jdou říct za minutu, se tady říkaj půl hodiny. Přistěhovalci, chovatelé dobytka a seznam smrti, plnej přivandrovalců, kteří choděj potají loupat perníček. (Ne, nemoralizuju, jen zjednodušeně konstatuju, aby sme tady nebyli 3a ½ hodiny!) Všude kolem hafo (možná i víc!) komparsu a skvělá (to jako fakt!) výprava. V první hodině se nestane nic (frajer jezdí po kulturáku na bruslích, hraje na housle, všichni plácaj do rytmu, pak vyjedou na plac všichni … no, neutíká to moc rychle…). Dvě hodiny – trochu mi uniká smysl. Chápu, že Kris nechce dopustit vraždění…, ale ZA 2 (slovy dvě) HODINY!? Cimino, ty seš magor! (není vole, magoři jsou ty z toho krachlýho studia…) Vobrazem vyprávět vo ženský, co jede po dvou chlápcích, pouštět moudra, jako že ctnost je kurva bez mozku, a mudrovat o tom, aby i chudí lidé měli co mluvit do budování ,,této“ země? Hodina třetí – konečně se něco děje! TAKŽE: první dvě hodiny Odpad! , zbytek za 3***. A do smrti budu litovat, že jsem nemohl vidět tu 5ti a půl hodinovou verzi (dělám si prdel!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám čas. SPOUSTU ČASU! 2.) Mám spoustu prachů a hledám rejžu, co je dokáže utratit za píčoviny. 3.) Thx za titule ,,mechac163“ a týmu kolem ,,Ženy s polenem“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Astaroth12 

všechny recenze uživatele

Ja som mal tento film dlho v hľadáčiku, lebo som vedel, že tento film je zahalený viacerými legendami ako, že kvoli nemu zbankrotovalo štúdio United Artists a , že režisérovi tohto filmu zničil kariéru. V prvom prípade štúdio sa už v zlých finančných problémoch mohlo topiť dlhšie a tento film len urýchlil jeho predanie spoločnosti Metro-Goldwyn-Mayer. United Artists boli na scéne dlho a mali celkom ine fungovanie, ako ich konkurencia, preto sa môže aj predpokladať, že tie finančne problemy trvali oveľa dlhšie a ten zámer už mohol byť na spadnutie aj pre týmto filmom. Preto všetko sú to len dohady a zhody okolnosti a to isté si myslím aj o kariére režiséra, ktorý už po tomto filme nedostal žiadnu ponuku, ktorá by ho mohla zase preslavit tak, ako to bolo s Lovcom Jeleňov. Niekto taký film nespraví za celý život a niekomu sa to podarí iba raz, ako to bolo aj u  Michaela Cimino a tak by som bol aj tu opatrný  vyjadreniam, že tento film mu zlomil filmový väz. Potom ďalším článkom je udelenie Zlatá malina, ktoré ja osobne neuznávam, lebo veľa filmov nemá byť ani v nominácii, nie ešte to cele aj vyhrať. Toto ocenenie je spolitizované a tento film je tu len kvoli príbehu a , že to aj režisér vyhral bolo len upozornenie, že si dovolil už priveľa. Je pravda, že film , kde na povel vlády Spojených štátov dajú povraždiť európskych imigrantov som ešte nevidel. Westernov som videl veľa, ale žiadny nejde touto nezvyčajnou cestou, kde proti tak silnému súperovi nemá nikto šancu. A práve ten príbeh nasral kritikov aj  bežných ludi, lebo toto si nedovolil pred nim nikto a po nom asi tiež nie. A tak kina boli prázdne a všade bolo cítiť, že film je celkový prepadák aj keď to tak dopadnúť nemuselo, no bohužiaľ. Na začiatku vidíme veselých absolventov Harvardu, ktorý ešte ani netušia čo ich čaká. Potom sa príbeh presunie o dvadsať rokov a všetko je ináč, s chalanov z ktorých vyžarovala radosť sa stali zatrpknutý a smutný pani, ktorý už dá sa povedat len prežívajú život bez emócii. Film je megalománsky, vypráva je úžasná a vidieť, že režisér chcel upútať veľkou pompéznosťou, ale ako to vo väčšine prípadov býva, ani veľkoleposť nie je vždy záruka diváckej náklonnosti a toto je ten príklad. Je tu neskutočne veľa postav, hlavné postavy sú nezaujímavé a ich milostný trojuholník nikoho nezaujíma, lebo je bez citu a sympatii. A vedľajších je toľko, že u nikoho nie je ani trocha rozvinutý charakter a tak je jedno, čo s nimi bude. Keby režisér vychádzal zo skutočnosti, malo by to rozhodne väčší efekt, ako takto, keď išiel proti muru. Príbeh je chaoticky a tak aj nezaujímavý a to je škoda, lebo nemam moc prebádanú históriu Ameriky, ale hned mi bolo jasne, že takto to byť nemohlo. Že je zdĺhavejší a niekedy až komornejší mi nevadí, finálna bitka bola slušná, ale ako celok to bolo dosť roztržité. Na začiatku som si myslel, že to bude niečo na štýl The Big Trail, ale tento film ide svojou cestou a to doslova. Bol som rozhodnutý dať silne 3*, ale ako sa po bojovom poli rozozneli Slovenské mamičky pekných synov máte, musel som 1* pridať. To ma celkom rozobralo, nečakal som, že takúto klasickú ľudovú pieseň budem počuť v Americkom filme. () (méně) (více)

Reklama

Trevor 

všechny recenze uživatele

Veľmi aktuálna téma, hlavne teraz, keď sa európske proamerické denníky snažie presvedčiť nás ľudí, že je našou povinnosťou správať sa k utečencom prívetivo. Vo filme američania znásilňujú a vraždia európskych prisťahovalcov so súhlasom guvernéra štátu Wyoming. Ako tomu je v súčasnosti vieme všetci. Ale k samotnému filmu, ktorý zničil filmové štúdio. Oprávnene. Pozrel som si režisérsku, nezostrihanú verziu, pretože epické filmy ktoré takú majú si pozriem v tejto verzii.. Spracovanie príbehu je nudné, jediné čo trochu zaujalo bola samotná téma. Ak to porovnám napríklad s filmom Sedem samurajov, v ktorom si každý dialóg užívate a tešíte sa, čo ktorá postava o sebe prezradí, tak pri dialógoch, ktoré tvoria značnú časť tohto filmu trpíte alebo minimálne prestanete počúvať.Toto mohol byť skvelý film pod taktovkou iného režiséra alebo priemerný seriál, ak by Michael Cimino zvolil takéto spracovanie. Ako výpravný či epický film sa zďaleka ničím ani len nepriblížil spomínaným siedmym samurajom či neskoršej prvej vydarenej prerábke v podobe siedmych statočných, o Kubrickovom Spartakovi či snímkom Iason a argonauti alebo Ten commandments ani nehovoriac.Nebeská brána mala mať 90 minút a stať sa ďalším v poradí nič nehovoriacich westernov.Takto sa dejín zapísala ako najhorší z dobrých filmov. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Odvrácená tvář tzv. Nového Hollywoodu: režiséři utržení ze řetězu. Friedkin potrápil studio remakem Mzdy strachu, Coppola prožil soukromou Apokalypsu a Cimino odrovnal sebe i United Artists Nebeskou bránu (jedním kritikem ještě během produkce překřtěnou na Apocalypse Next). Natočili špatné filmy? Ani ne, jenom pod vlivem svých mamutích eg přestali respektovat nepsaná pravidla hry a přispěli k uzavření dveří pro řadu dalších. Nebeská brána, 3,5 hodiny dlouhá exhibice talentu přímo od Boha, ze všech tří filmů nejjasněji ukazuje, kde se stala chyba. ___ Trable visely ve vzduchu od prvních natáčecích dní. Podle plánu mělo být tempo natáčení 2 stránky 113-ti stránkového scénáře za den. V reálu činila rychlost přibližně 5/8 stránky denně. Po dvanácti dnech měli filmaři skluz 10 dnů a 15 stránek (čili Tropická bouře tolik nepřehání). Rozpočet postupně narostl z původních deseti zhruba na 40 milionů dolarů. Zástupci studia si až do premiéry nervali chomáče zšedivělých vlasů, neboť věřili kouzlu promítnutých záběrů, jež jim připomněly Davida Leana ve vrcholné formě. Veškerý optimismus je opustil s prvním veřejným promítáním nesestříhané verze (Cimino mimochodem pořídil nějakých 220 hodin materiálu). Katastrofa. O pět měsíců později putuje do kin verze zkrácená na 149 minut. Pramalý rozdíl, Nebeská brána vydělala v době svého vzniku směšnou sumu 1,3 milionu dolarů. Přehlíženou roli na jejím neúspěchu měla i patriotistická politika Ronalda Reagana, s níž se kritická náplň filmu neshodovala. ___ Problém filmu je zřejmý od prvních minut: v zásadě obsahuje buďto záběry zbytečné, nebo zbytečně složité. Nelze jim ale upřít, že vypadají skvěle. Nahnědlé obrázky Vilmose Zsigmonda nepostrádají westernový šmrnc, ač film je svým vyzněním spíše anti-westernový. Rozlehlá krajina, nádherná obloha, světlo a stín podle pohybu mraků, které vnímáte. Přitom žádné kýčaření, jenom boží trpělivost. Kvůli podobným filmům je široké plátno široké. Příměr k Davidu Leanovi pasuje. ___ Otázka „kam se poděl děj?“ je na místě, ale stejně tak (stejně tak nemístně) bychom se mohli zamýšlet nad filmy Terrence Malicka. Podobně jako Malick později v Novém světě, soustředí Cimino často pozornost na vyprázdněný prostor mezi příčinou a následkem, čemu odpovídá i zasazení příběhu mezi dvě války. Jelikož Amerika dýchá válkou, i kdyby měla válčit sama se sebou, nemůže tento stav trvat dlouho. Úchvatné scény, kdy čekáte, co se přihodí, jsou úchvatné právě oním čekáním. Napětí je přítomné, ač neopodstatněné a tím intenzivnější. Smysl dává rovněž – nejspíše nezamýšlená – bezvýznamnost a psychologická plochost postav. Každý se snaží přežít s tím, co má a co umí. Copak tihle lidé mohou zvrátit běh dějin? Směrodatné není, co se přihodí jim, nýbrž celé zemi. Smutek nad zacházením s ní má delší trvání. Stejně tak nezáleží na tom, oč běží, ale jak to vypadá. ___ Sebezpytné postavení v rámci westernových filmů nevedlo k vyeliminování tradičních westernových prvků: železnice, půda, harmonika, winchester ’66, znásilnění, přistěhovalci místo Indiánů (kteří jsou připomenuti bojem nápadně připomínajícím Little Bighorn – historie se neustále opakuje). Rozšíření a modernizaci tématického okruhu dokazuje zejména aktivní úloha ženské hrdinky. Krom drsné mužské je přítomna také jemnější ženská linie vyprávění a obě dvě se několikrát brutálně protnou (znásilnění první rozstřílení druhé). Otevřenou nahotu (nejenom neamericky krásné Isabelle Huppert) lze zas v dobovém kontextu vnímat coby dozvuk sexuální revoluce. Nejkritičtější podtext filmu zajišťuje vysokoškolský prolog. V pesimistickém závěru si můžeme klást otázku nabízející se po celý film – kam tato „elita národa“ svůj národ za více než dvacet let přivedla? ___ Slovo „okázalá“ dost dobře nevystihuje monumentalitu výpravy. Vše působí věrohodně, artificiálnost starých studiových zcela velkofilmů chybí; jako důkaz, že se od nich Cimino distancuje. Ulice měst jsou živé, stále jimi proudí davy komparsistů, kteří dělají spoustu hluku. Zjevně nebylo jenom dostatku peněz, ale také lidí. Ze změti bezejmenných postaviček vystupuje tvář pána, který vypadá jako Rasputin a paní připomínající ženu z Ejzenštejnova Křižníku Potěmkina. Vous Krise Kristoffersona potom asociuje generála Custera (opět ten Little Bighorn), což je vzhledem k nicotným možnostem projevit herecký talent asi to nejlepší, co mu můžu přičíst. Ale o individuální osudy v tomto nadosobním příběhu skutečně nejde. ___ Ať bylo natáčení napjaté sebevíc, zúčastnění občas budí dojem, že si jej celkem spontánně užívali (dlouhá taneční sekvence). Pro diváka je to mnohem obtížnější, protože Nebeská brána nijak přátelskou podívanou není. Po tři a půl hodinovém zajetí začnete vidět v příznivějším světle kdejaký film, tento navíc patří k tomu vizuálně nejúžasnějšímu, co kdy Hollywood světu dal. Chci věřit, že příští setkání bude již přátelské a mé nadšení bezprostřední. 90% Zajímavé komentáře: berg.12, Lavran () (méně) (více)

classic 

všechny recenze uživatele

„Nebeská brána” otvorená, Mikeom Ciminom podoprená. Kto do nej vojde, rozpočet mu dôjde, či je ona, či je on, Cimino ho už nehodlá pustiť von. Nakrúca a všetko znovu prekrúca, vo veľkom kulisy stavia i prestavuje, či aj kilometre materiálu spotrebováva, že chorobný perfekcionizmus u neho neustále pretrváva, až čochvíľa sa z neho neobstojný MEGALOMAN, natrvalo stáva, čiže potom štyria strihači v strižni do vyčerpania strihajú, ktorú strážia strážnici, keď si stačí už iba vybrať, ktorú verziu je k tomu aj najlepšie sledovať, a ja si teda vyberám, tú troj hodinovú + 37 minútovú, čo činí bezmála opulentné, štyri hodiny, ktoré i napriek tomu, aké všelijaké neprestížne rebríčky film vyhráva, od zlatej maliny, cez jeden z najväčších, kolosálnych prepadákov všetkých čias, až po hádam jeden z najhorších snímkov kinematografie, vskutku a vážne stoja za to, aspoň, čo sa týka môjho uceleného pohľadu. Skrátka, zatúžil po vlastnej, svojskej verzii na - Odviate vetrom, Ben-Hurovi, Lawrencemu z Arábie, (či trebárs ešte po legendárnej Cleopatre), čo sa týka výpravy a filmových dekorácií, následne to okorenil o klasických Vysťahovalcoch (1971, réžia Jan Troell, s fenomenálnymi: Maxom von Sydowom a Liv Ullmann), čo sa týka scenára s typickým osídľovaním Ameriky, a do toho vsunul kopec konfliktov medzi novousadlíkmi a už usalašeným obyvateľstvom, ktoré v podstate profitovalo na systematickom likvidovaní pôvodného obyvateľstva, ktorému ukradli úplne všetko, čo sa mu vlastne ukradnúť dalo, keď im ani teraz európski emigranti, extra nevoňajú, a tak robia všetko pre to, aby sa ich zbavili. Samozrejme, nebudem sledovať iba nejakých naturalizovaných občanov, ale aj niekoľké zásadné postavy, ktoré hýbali dejom, a bez ktorých by som si to nedokázal vôbec predstaviť, a to ani nehovoriac o najpovolanejšom chlapíkovi ihneď po režisérovi, teda kameramanovi maďarského pôvodu - Vilmosovi Zsigmondovi, s ktorým si Cimino očividne už veľmi dobre rozumel na predchádzajúcom Lovcovi jeleňov, keď vtedy sa iba rozbiehali. Naozaj - výnimočná kompozícia obrazu, ktorá si pred ničím nezakrýva oči. Zatiaľ som vychválil toto: Michaelova réžia je viac-menej dosť prehnaná, puntičkárska, závislá od dokonalosti záberov, ďalej montážou si dali EXTRA záležať, výpravou a kostýmami, ani nehovorím. Obsadenie je vhodné, potešila ma Francúzka - Isabelle Huppert, ktorá sa neobjavovala v Hollywoode až tak často. Ken, Jeff, Chris, John a Brad boli už ostrieľanými profesionálmi, čo veľmi dobre vedel začínajúci Mickey Rourke. PS: Heaven's Gate je asi tým najviac - nenávideným, nepochopeným a zatrateným filmom celej filmovej histórie, ktorý si to vonkoncom nezaslúži ! ()

Galerie (93)

Zajímavosti (35)

  • Pôvodná verzia filmu trvala takmer 5 a pol hodiny. Samotná finálna bitka medzi osadníkmi a najatými zabijakmi trvala údajne tak dlho ako bežný celovečerný film. (sudruh sustruh)
  • Pre film bolo postavených množstvo kulís. Jeden zrub Jeff Bridges zachránil a používa ho dodnes s rodinou ako víkendovú chatu v Montane. (sudruh sustruh)

Související novinky

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

Zemřel Michael Cimino, režisér Lovce jelenů

03.07.2016

V 77 letech nás v sobotu opustil Michael Cimino, jeden z nejnadějnějších režisérů 70. let. Cimino pomáhal v roce 1973 napsat druhý film s drsným Harrym (Magnum Force) a Clintu Eastwoodovi se zalíbil… (více)

Sam Mendes na Divokém západě

Sam Mendes na Divokém západě

10.12.2009

U tohoto tvůrce už nás „nečekané“ žánrové volby nemůžou překvapit. Proč by si nemohl zkusit třeba western? Obzvlášť, když se schyluje k návratu kovbojek na filmová plátna (komiksový Jonah Hex,… (více)

Jeff Bridges tasí kolty

Jeff Bridges tasí kolty

12.09.2009

A nebude to poprvé v jeho kariéře. Ještě jako mladík si zahrál ve westernu Bad Company či v proklínaném velkofilmu Nebeská brána, v 90. letech ztvárnil titulní roli v „prequelu k Deadwoodu“ Divoký… (více)

Reklama

Reklama