Insomnie

Mám za sebou filmový srovnávací večer, kdy jsem si pustil kriminálky INSOMNIA v obou verzích: norský originál i americký remake, kterým jsem začal. Jádro příběhu i rozuzlení je samozřejmě stejné. Příběh je docela nápaditý a nezvyklý, tak udrží pozornost až do konce. Američané si svou verzi vyšperkovali známymi herci v hlavních rolích, různými efektními vylepšeními a většími či menšími změnami ve scénáři. Díky tomu remake vypadá efektněji a pro pochopení příběhu i postav jednodušeji. Naopak origiál je sirový, přirozenější a drsnější, což mu spíš přidává na autenticitě a uvěřitelnosti. Každý film má něco do sebe, ale přesto mi byl bližší originál, kterému dávám o 10% lepší hodnocení. (01.09.2011)

Nebudu nic srovnávat, nejsem regálová brigádnice v Tescu. Insomnie nakročila velmi směle, vůně jemně propečeného bifteku se pomalu rozpínala místností, ale jak odplula mlha, začal film pomalu vychládat. Syrovost je fajn, tu mám rád, ale já osobně bych to dokořenil trošku větší špetkou napětí. (Challenge Tour 2015, film č.13) (13.04.2015)

Platí naprosto stejná věc, kterou jsem psal v jiném komentáři. Stejný nebo lépe řečeno skoro totožný příběh, tentokrát však viděno dřívější „ severské“ zpracování. Tím ale veškerá podobnost s předchozím komentem končí. Insomnia není rozhodně horší, než jeho slavnější, americký pokračovatel. Nehrají zde sice hvězdy typu Al Pacina, Robina Williamse, či Hillary Swank, tohle vše vynahradí bohatě ostatní důležité faktory. Je to hlavně opět výkon Stellana a jeho vnitřně rozpolceného hrdiny, jehož svědomí není zdaleka čisté, jak by se asi na vyšetřovatele vražd být mělo. Dále jsou to sice málo známí, ale dobří herci v ostatních rolích a v neposlední řadě celkové zobrazení, tohoto severského dramatu, které je naprosto věrohodné, od začátku, až do hodně povedeného konce. Kdybych to měl nějak sesumírovat, Stellan si tímhle filmem s definitivní platností řekl o místo, v mojí topce herců, což je k jeho výkonům, naprosto zasloužené. A to mě s ním tenhle týden ještě minimálně dva filmy čekají. Pak si ho možná nalepím na zeď :-) (07.09.2015)

S norskými filmy se setkávám ještě méně, než s japonskými, takže asi bych si asi měl tu jedinečnou příležitost cenit mnohem více. Žel původní Insomnie tak úplně jedinečným zážitkem pro mě nebyla. Obecně moc nefandím americkým remakům cizokrajních filmů, spíše bych se dokázal označit za jejich menšího odpůrce, ale uznávám, že snad každý typ filmu může nabízet snímky různorodé kvality od mimořádných klenotů přes průměr až po úplný škvár... a v rámci amerických remaků je pro mě tím vrcholem v podobě mimořádného klenotu Nolanova Insomnie z roku 2002, která mi s ohledem na styl vyprávění oproti původní verzi připadala údernější. Norský originál na mě působil svým syrovým pojetím až přehnaně studeně, snad vzhledem na tu enormní odtažitost na mě příliš nefungoval ani jako napínavá detektivka a nevyvolal tak silný účinek, jak bych dle námětu očekával, ani jako psychologické drama. Neklidnou atmosféru se tvůrcům povedlo vybudovat, Stellan Skarsgård ztvárňující osamělého (i ospalého) detektivka s prohřeškem na svém kontě dokáže zaujmout minimalistickým herectvím obličejem, uhrančivost nechybí ani představitelovi ústřední záporní role, přesto Al Pacina s Robinem Williamsem si budu z americké verze v těchto rolích pamatovat o něco víc. Společné setkání v jedné lanovce patří určitě k povedeným scénám, ale zdaleka nemá v sobě tu působivou symboliku společného setkání na jedné lodi. [65%] (31.03.2022)

Bohužiaľ mi nedá zrovnávať s Nolanovým remakom, ktorý je filmom určeným jednoznačne pre veľké plátno a vyššiu návštevnosť. Aj keď je v podstate dosť náročný. Takým je aj nórsky originál, ktorý ide ešte dalej v ambivalentnosti hlavnej postavy vyšetrovateľa. Lenže film pôsobí dosť televízne a nemá takú pôsobivú atmosféru. Záver bol tiež o niečo menej silnejší. VIDENÉ ZNOVA: Insomnia je vskutku originálne krimi, výborne zahrané na všetkých frontoch a s premyslenou filmovou rečou. Preto mu aj ten slabší záver ako v remaku odpustím. (28.08.2012)