Insomnie

Těžko srovnávat s americkou verzí, která je remakem téhle norské verze, protože je obě hodnotím stejně. Americká verze nám přináší pozlátka kvalitního obsazení a režie Christophera Nolana, zato norská vyniká syrovějším a obecně drsnějším rázem filmu. Tomu pomohl i ledový Stellan Skarsgard, který svoji roli zahrál výborně. Naproti tomu v US verzi byl hlavní hrdina neméně dobře hrajícího Al Pacina mnohem lidštěji podaný... Záporák se mi ovšem líbil víc v podání Robina Williamse, který tam měl i o něco více prostoru. Takže jak jsem říkal, těžko porovnávat. Oba to jsou mrazivé thrillery s neobyčejně atmosferickým denním světlem a oba stojí za to vidět. (03.02.2008)

Ani ja som nevedel, že Nolanov thrillerový hit mal predchodcu v severských krajinách. A teraz už chápem, prečo mal taký úspech. Aj keď je novšia 'Insomnia' trošku upravená pre širšie publikum, tak táto je pre ňu podľa mňa minimálne vyrovnaným súperom. Je viac striktná, neotesaná, surová, surovejší herci, surovejšie prostredie, surovejší aj celkový dojem. Premyslený scenár upúta hneď od začiatku, aj keď v závere trošku poľavil a nebyť trošku prispatých okamihov a (okrem Skarsgårda) ostatných trošku slabších hercov, mal by som o plnohodnotný zážitok postarané. Skarsgård navyše zvládol svoju postavu excelentne. To čo s ňou počas deja stihne predviesť bol dychberúce. 80%. (06.03.2008)

nejprve vysvětlím vlastní polohu, protože jde o potřebný kontext. prvně jsem viděl tento norský originál a přitom se těšil na Nolanův film. zjištění, že jde o jiný film téhož jména následovalo zklamání. po pár měsících jsem dostal příležitost zhlédnout Nolanovu slavnou Insomnii a po pár minutách od začátku, kdy už bylo naprosto zjevné, že jde o remake předchozího a já tudíž přicházím o všechna překvapení, jaká příběh snad mohl nabídnout, přišlo zklamání druhé. upřímně, ani původní Insomnie mě vůbec nenadchla, ale po zhlédnutí Nolanovy průměrné zbytečnosti jsem v ní některé filmové půvaby nemohl neobjevit. /// příběh je o ztrátě sebe sama ve spleti vlastních lží. policista zfalšuje důkaz, aby ochránil sám sebe před možnostmi dvojího výkladu toho, co bylo jen tragickou nehodou. zatímco původní film klade důraz na postupné vrstvení lží a pomalý a nenávratný propad pod úroveň vlastního svědomí, remake se v duchu přístupnosti filmu komukoliv pokouší tento motiv maximálně zjednodušit, jedna chyba, jedna lež, jeden následek. zatímco originál velmi znepokojivě představuje šablony 'klaďas' a 'záporák' vpravdě jako pouhé nálepky, které nejenže nemusí odpovídat skutečnému stavu, ale mohou označovat dokonce i zdánlivý protiklad, remake tuto působivou cézuru nahrazuje pouhou nicotnou relativizací skrze svědomí zpytujícího a nespavostí trpícího vyšetřovatele. mimochodem, Al Pacino v této roli podal více než slušný výkon, což je jeden z mála kladů, které bych Nolanovu remaku přiznal. oproti němu je Stellan Skarsgård amorálnější, hlouběji přesvědčený, že účel světí prostředek, je to mrákotná stvůra, budící ten dojem, že sama dávno zapomněla účel svého povolání. zato Al Pacinova postava je tragická pro vědomí svého morálního selhání, pro plné uvědomění si svého svědomí a pro chápání úlohy policisty ve společnosti právě tak jako zrádných úskalí této práce. Al Pacinův vyšetřovatel, ač se mu to nedaří, touží být ve své práci lepší, je hnán snahou po sebezdokonalení (pozitivní příklad divákovi), které odporuje jeho psychologický rozklad. to úsměvné americké moralizování bych snad i přehlédl, kdyby tak drze neprotiřečilo pravému duchu přejatého příběhu o rozdílu podstat povahy dobra a zla v realitě a v obecném povědomí. morální úpadek "hrdiny" je totiž ještě více převážen pochopitelností činu "antihrdiny", která se ukáže být bolestivě zřejmá, když se svému protivníku ve vší upřímnosti přizná a ten paradoxně zrůdný čin ve vší jeho ne/přirozenosti popíše. další vážný problém vidím při porovnání závěrů obou filmů, kde v remaku dochází k vykoupení smrtí a předání "poselství" hloupému divákovi v podobě rady: "držte se vždy vlastního svědomí", pak v originále celou tu elegii odvane vítr, stopy zahladí příliv a mnohem varovnější demonstrací svědomí je skutečnost, že by bylo jedinou doménou ozvěn tragických událostí a hrdina by s nimi sám musel do smrti přežívat, kdyby ovšem takové svědomí měl. (18.01.2011)

Bol som vskutku zvedavý, či je lepší originál, t.j. pôvodné filmové severské dielo z roku 1997, alebo, skrátka, ako už býva častým zvykom - prerábať všelijaké koprodukčné veci, ktoré v konečnom dôsledku končia na hollywoodskom stole, kde čakajú na REMAKE v roku 2002, a taký prepracoval začínajúci vizionár, britský režisér Christopher Nolan, a ja hneď automaticky porovnávam, že nie som extra nadšený z typicky depresívneho škandinávskeho poňatia, ako už z videnej I-N-S-O-M-N-I-E, pod taktovkou amerického štúdia ? NÓRI ma jednoducho nedostali do zveráka, z ktorého by som sa nikdy nedokázal vyslobodiť, čo beriem, ako premárnený potenciál, s ktorým mali pracovať podľa svojho štandardného gusta, pretože ONI musia vedieť vytvárať patričnú atmosféru, ktorá pár-krát vychádza do prázdna ! Síce úvodné titulky, s archívnymi, brutálnymi zábermi, sú perfektné, normálne som sa nimi naladil na pozitívnu thrillerovú notu, bohužiaľ ma tento Elán po chvíli prestával interesovať, a ani účasť velikánskeho Stellana nezaručí, že aspoň On samotný film vytrhne z biedy ! _ Je to mierne nadpriemerná európska záležitosť, hodná jedného sústredeného pozretia, s tým, že REPETE by som si už určite nezopakoval, skôr by som zvolil - „druhý pokus” , ktorý sa mi vidí oveľa lepším, aj keď má o čosi nižšie hodnotenie na vyhľadávaných „zhnitých paradajkách” !!! (29.07.2018)

Thriller nepříjemný jako mráz zalézající pod nehty a svůj nebývale věrný americký remake válcující skutečností, že si na „severskou syrovost“ nemusí jenom hrát. Stellan Skarsgård není tak charismatický herec jako Al Pacino, prochází především vnějškovou proměnou – každá další probdělá noc se mu vpisuje do tváře -, ale taky hraje méně sympatického poldu. Týká se to hlavně sexuálního podtextu, v americkém remaku pochopitelně utlumeného. Jonas nedokáže odolávat volání přírody a jednu svolnou dívku osahává, zatímco druhou málem znásilní. Méně „čitelná“ je také postava vraha-vyděrače, který je zde prost psychopatických poloh Robina Williamse a můžeme jej směle stavět na úroveň bloudícího policisty. Poslední změna spočívá v odlišném závěru, který svou neschopností najít kloudné řešení skvěle zapadá do celkového pojetí snímku. Norský originál se nadto vyznačuje specifickým humorem, natolik cynickým, že jsem si až říkal „co to tam žije za lidi?“. Skjoldbjærg natočil přesně takový film, jaký mám z Norska pocit. Promiň, norský národe. Apendix: Nolanova Insomnie nedosahuje atmosféry stejně čiré bezradnosti hlavně kvůli snaze napasovat postavy do určitých hollywoodských šablon. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, July (07.10.2008)