Ve službách legie

Od roku 1972 jsem jezdil k přátelům do Jugoslávie, dnešního Chorvatska, kde jsem poznal i další přátele, Srby. Měl jsem rád celou Jugoslávii, kterou jsem měl možnost dost procestovat i její národnosti. I v Černé Hoře a jinde jsem vždy měl čest poznat jen dobré lidi. Někdy na první dojem tvrdé, jako krajina, kde žili, ale dobrosrdečné a charakterní uvnitř. Válku v Jugoslávii jsem bral jako strašlivou věc, jakou ostatně každá válka je. Zajímám se o ní, hlavně tu 2. sv., od svých cca 12ti let, ne proto, že bych k ní choval obdiv, ale proto, aby se nezapomínalo na hrůzu, jakou každá, i lokální válka představuje. Znal jsem národnosti Jugoslávie, které neměly žádné problémy se soužitím. Ti, co pamatovali i 2. sv., jako náš přítel, kterému jsem říkal dědo, Titův partyzán, tak ti, ale i mladší generace, ctili dané uspořádání a Tita, jako prozíravého "vládce", vysoce uctívali napříč národnostmi i dost dlouho po jeho smrti. Nacionalistické vášně, vyprovokované hordami šmejdů, za tiché podpory, či alespoň nicnedělání významných evropských vlád, přerostly ve válku, válečná zvěrstva, nepředstavitelná utrpení pro všechny zatažené, zejména civilisty. Promiňte delší úvod, ale film to vše citlivě připomíná na komornějším příběhu, jaké jistě všechny válečné situace přinášejí a jakých jsou ve válkách tisíce. Není důležité, kdo je jaké národnosti, či vyznání, když začne kralovat hrůza a zlo. Chvílemi jsem cítil silné dojetí, je to silný příběh. Snad s drobnou výhradou k úvodu jde o dobrý scénář, velmi dobře zpracovaný, zasluhující pokornou úctu, tak jako to, o čem hovoří. Sám si vždy znovu kladu otázku, zda je ve vesmíru jakási "síla", které říkáme Bůh. Myslím, že pokud ano, nebude to asi "dobrý, laskavý otec, který všechny miluje", jak jsem to jako chlapec slýchal od pana faráře. Při vší bolesti a utrpení světa si musím klást otázku, jestli je a jaký je? Filmy jako Savior mne k té otázce vždy znovu vracejí. (04.08.2013)

Na první pohled to vypadalo jako někdejší béčkový film z dob stařičkých VHS videokazet. Tudíž mi nebylo z kraje příběhu patrné, jakým směrem se film bude ubírat, ale souhrn nezvratných faktů občanské války bývalé Jugoslávie, lidských vlastností a hrůzného vraždění civilistů obnažil děj až do dna. Po zhlédnutí musím napsat téměř vynikající film, nebýt toho konce. Realita, jež viděna být nechce. (02.01.2014)

Další snímek z občanské války v bývalé Jugoslávii, kterých je jak šafránu. Náš hlavní hrdina, kterému se vrátí lidskost do nitra, se snaží zachránit a odvést ze země ženu, která čerstvě porodila dítě. Byla znásilněna a málem těhotná ubita. Mimo to, celý film jim jde někdo po krku, prolínají se tam etnické čístky a když už si myslíte, že vše dobře dopadne, tak......po shlédnutí si musí každý rozumný člověk říci, jak je důležité, že máme mír. Další vydařené snímky jsou např. Vítejte v Sarajevu, Válečníci nebo Harrisonovy květy. (19.12.2009)

Je to možná trochu překombinové, ale nechybí tomu spád a místy i napětí. Několik skvělých nápadů, dobrá kamera a pečlivý výběr exteriérů z toho dělá válečný nadprůměr. Velmi pozitivně hodnotím i to, že zde není naddržováno žádné straně zapojené do konfliktu. Dá se říct, že je zde pranýřován obecně fanatismus vedoucí k nesmyslnému zabíjení. Zajímavá jerovněž absence vyloženě kladné postavy. Škoda jen, že to shazuje množství klišé a "vypůjčených" scén..... (05.06.2011)

Docela jsem se těšil, ale v průběhu filmu mé nadšení opadávalo. Silný je začátek, kdy se hrdina zachová.. no dost nehrdinsky :) Potom se chová, jak se chová, má to svůj smysl, buduje se tím půda pro další děj, ale není to nic úžasného. Brutalita a zbytečnost celého konfliktu je jasná a opět je tu dost drásavě připomenuta. V závěru ale přijde scéna, která se jentak nenatočí. Scéna s ukolébavkou je úžasná. Možná to někomu může přijít laciné a cílené na city, ale je to prostě bomba. Za to to rozhodně stálo. (25.02.2015)