Harold a Maude

Jedna z nejuznávanějších komedií 20. století, kultovní záležitost a též jeden z nejvýraznějších romantických filmů všech dob. Harold a Maude už v době svého vydání v roce 1971 vzbudila pochopitelný poprask. Příběh silného přátelství 20-letého chlapce a 79-leté důchodkyně, které časem přeroste v romantický vztah působí na první pohled neskutečně provokativním dojmem, který už v 70. letech vyvolal lehké pozdvižení. A to i přes to, že se scéna s milováním hlavní dvojice rychle smetla ze stolu. Přesto je ovšem Harold a Maude jednoduše skvělá záležitost.   Hal Ashby vytvořil výraznou a přesto divácky skutečně vděčnou podívanou. Přesto to ovšem na první pohled tak jednoduché není. Hlavním hrdinou je totiž pořád mladík posedlý smrtí, což dle očekávání do velké míry znamená sázku na černý humor. Scénář Colina Higginse v době svého uvedení kritiky kdovíjak nepotěšil a jako v případě mnoha netradičních filmů teprve musel samotný čas ocenit jeho nezpochybnitelné kvality. Dvojice výstředních protagonistů dle očekávání v roce 1971 vzbudila menší poprask, přesto ovšem Harold a Maude skutečně patří mezi nejvýraznější filmy svého žánru.   Harold a Maude ukazuje, že jde depresivní téma zpracovat velmi zábavným způsobem. Hlavní hrdina sice trpí depresemi, pokouší se o sebevraždy, k vyloženě depresivní podívané má ovšem Harold a Maude skutečně daleko. Především i proto, že díky hlavní hrdince ukazuje, že se život musí skutečně prožít plnými doušky. Celé je to sice tak trochu morbidní, zároveň ovšem skutečně neskutečně zábavné.   Ruth Gordon a Bud Cort odvedli v hlavních rolích skvělou práci. Tohle nepravděpodobné duo těžilo ze své vzájemné chemie, skvěle prodali vývoj jejich vzájemného vztahu a vzájemně se neskutečně zábavným kontrastem dorovnávají a dokazují, že se protiklady skutečně přitahují. Ten film tak skvěle funguje i především díky této skvělé hlavní dvojici.   Za zmínku stojí i povedené vizuální zpracování, výtečný soundtrack Cata Stevense a především naprosto skvělé tempo. Díky délce, která nepřesáhne hodinu a půl komediální tempo skvěle funguje a přitom se naplňuje pocit, že se z látky vydrápalo maximum. Kvůli tehdejšímu kritickému a finančnímu neúspěchu sice plány na pokračování i prequel rychle zanikli, přesto je Harold a Maude skutečně výraznou komediální perlou, která sice není vyloženě pro každého, i přes svou morbiditu je ovšem tím typem filmu, který o životě skutečně řekne víc než strejda Franta v hospodě.   Neskutečně zábavná podívaná, která je filmem o radosti ze života. Prokazatelně film své doby, který se ovšem paradoxně zaslouženého uznání dočkal až o poznání později. Je to škoda, kultovní status si ovšem tahle výtečná podívaná odnesla velmi zaslouženě.... (07.06.2021)

Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. (20.01.2010)

Krásna hyperbola! Táto svieža absurdná lahôdka možno na prvý pohľad pôsobí deviantne, každý však máme svoje zvyky a obyčaje..niekto si to pred neurotickou matkou demonštratívne odvisí, odpáli, odsekne, iný odrebeluje podľa svojich sociálnych noriem. Film mal sympatický vtipnotrpký rozmer a neuveriteľne dojemný záver. (22.04.2009)

Souhlasím s Rob Royem: Na mne to úplně křičí vykonstruovaností. Jistě, je zde pár dobrých gagů, pěkná kamera, pěkné písničky. Ale proč taková porce nepravděpodobných bizarností? To, co funguje u Monty Pythonů nebo v povídkách Woodyho Allena, vypadá ve filmové love story jako křečovitá snaha o originalitu za každou cenu. Proč rovnou nenatočit film o lásce hrocha, který se živí zatloukáním hřebíků do popelnic a porouchaného kávovaru z Ugandy? (08.03.2007)

Tento film patří k těm, které ve své době narušily jedno z mnoha společenských tabu ve víru partnerských vztahů, což bude zřejmě tím hlavním důvodem, proč je zpětně tolik oslavován. Nenudil jsem se, čas mi u Harolda a Maude celkem slušně utekl, ale o nadšení zdaleka taky mluvit nemohu. Líbí se mi ústřední myšlenka smyslu života i oslavy jakéhosi štěstí a lásky bez bariér, ale ze samotného provedení jsem zůstal poněkud rozpačitý. Chvílemi se film díky kameře tváří jako realismus, snaží se hrát na tematicky důležité drama a daří se mu vytvářet pěkná atmosféra i díky hudbě. Vedle toho sklouzává nejednou do absurdní černohumorné stylizace (což by mi nevadilo, spočátku mě Haroldovy experimenty s inscenovanými sebevraždami bavily), občas mu nejsou cizí ani různé úchylné momenty (což mi nesedlo, viz. třeba milostnou scénu s probodáváním se nožem, ač dokážu se částečně přes to přenést). Zároveň však tvůrci dokážou mezi tím vygradovat vztah mezi čerstvě dospělým klukem a vitální babičkou do fraškovitých situací, které jakoby vypadly spíše z nějaké Troškovy crazy komedie. Sorry, ale scéna s 80-tiletou bábou v akci na ukradené policejní motorce už byl i pro mě děsný bizár... Velké splynutí dvou vzájemně zcela odlišných duší má tady leccos do sebe, byť na můj vkus jde o až příliš extrémní a těžce uvěřitelný vztah, ale humor kolem něj mi tady ne vždy zcela seděl a výsledek mi připadá mimo herecké výkony trochu průměrný a nevyrovnaný. [60%] (01.07.2021)