Harold a Maude

Harold a Maude je docela syrový (spíše tedy "na dřeň") snímek, který si s divákem dokáže pohrát i přes to, že na začátku vyloží jasně karty na stůl. I když jde jen o takovou "jednohubku" (90 minut uletí jako voda), dopad je vskutku značný. Za zmínku stojí také hudba, kamera a hlavně výkony hlavních hereckých představitelů. Nemám co bych dodal, i když jsem věděl o co vlastně v tomto snímku půjde, vychutnal jsem si ho až do povedeného konce. 8,5/10 (14.08.2008)

Kouzelně zábavný film o smutných věcech a báječných možnostech života. Zábavný, místy s téměř montyphonskou aurou absurdity, přesto současně dojemný, excentrický přesto místy až melancholický, ovšem bez onoho typicky podlézavého hollywoodského patosu. Maud je neuvěřitelná ranařka, její životní elán by dokázal energií zásobovat krajské město střední velikosti a nedivím se, že Harold, žijící ve světě plném studených čumáků a magorů, z ní byl u vytržení. To vše s plnou výbavou bizarních vedlejších postav, skvělých dialogů a zábavných momentů. Ať už jsou to skvělé scény s policistou a silniční kontrolou nebo matčiny pokusy seznámit Harolda za účelem sňatku s panoptikem svobodných dívek. (19.07.2019)

Jedna z nejuznávanějších komedií 20. století, kultovní záležitost a též jeden z nejvýraznějších romantických filmů všech dob. Harold a Maude už v době svého vydání v roce 1971 vzbudila pochopitelný poprask. Příběh silného přátelství 20-letého chlapce a 79-leté důchodkyně, které časem přeroste v romantický vztah působí na první pohled neskutečně provokativním dojmem, který už v 70. letech vyvolal lehké pozdvižení. A to i přes to, že se scéna s milováním hlavní dvojice rychle smetla ze stolu. Přesto je ovšem Harold a Maude jednoduše skvělá záležitost.   Hal Ashby vytvořil výraznou a přesto divácky skutečně vděčnou podívanou. Přesto to ovšem na první pohled tak jednoduché není. Hlavním hrdinou je totiž pořád mladík posedlý smrtí, což dle očekávání do velké míry znamená sázku na černý humor. Scénář Colina Higginse v době svého uvedení kritiky kdovíjak nepotěšil a jako v případě mnoha netradičních filmů teprve musel samotný čas ocenit jeho nezpochybnitelné kvality. Dvojice výstředních protagonistů dle očekávání v roce 1971 vzbudila menší poprask, přesto ovšem Harold a Maude skutečně patří mezi nejvýraznější filmy svého žánru.   Harold a Maude ukazuje, že jde depresivní téma zpracovat velmi zábavným způsobem. Hlavní hrdina sice trpí depresemi, pokouší se o sebevraždy, k vyloženě depresivní podívané má ovšem Harold a Maude skutečně daleko. Především i proto, že díky hlavní hrdince ukazuje, že se život musí skutečně prožít plnými doušky. Celé je to sice tak trochu morbidní, zároveň ovšem skutečně neskutečně zábavné.   Ruth Gordon a Bud Cort odvedli v hlavních rolích skvělou práci. Tohle nepravděpodobné duo těžilo ze své vzájemné chemie, skvěle prodali vývoj jejich vzájemného vztahu a vzájemně se neskutečně zábavným kontrastem dorovnávají a dokazují, že se protiklady skutečně přitahují. Ten film tak skvěle funguje i především díky této skvělé hlavní dvojici.   Za zmínku stojí i povedené vizuální zpracování, výtečný soundtrack Cata Stevense a především naprosto skvělé tempo. Díky délce, která nepřesáhne hodinu a půl komediální tempo skvěle funguje a přitom se naplňuje pocit, že se z látky vydrápalo maximum. Kvůli tehdejšímu kritickému a finančnímu neúspěchu sice plány na pokračování i prequel rychle zanikli, přesto je Harold a Maude skutečně výraznou komediální perlou, která sice není vyloženě pro každého, i přes svou morbiditu je ovšem tím typem filmu, který o životě skutečně řekne víc než strejda Franta v hospodě.   Neskutečně zábavná podívaná, která je filmem o radosti ze života. Prokazatelně film své doby, který se ovšem paradoxně zaslouženého uznání dočkal až o poznání později. Je to škoda, kultovní status si ovšem tahle výtečná podívaná odnesla velmi zaslouženě.... (07.06.2021)

Harold se jako asi každý teenager zaobírá posledními věcmi člověka, inscenuje rozmanité formy sebevražd a chodí na pohřby lidí, které neznal. Maude se jako asi ne každá stařenka snaží vyždímat ze života poslední kapky legrace, sbírá vůně, vytváří podivné skulptury, krade auta a... chodí na pohřby lidí, které neznala. Jeden odmítá život, jaký mu nalinkovala afektovaná matka, druhá využívá toho, že jí už nikdo nic takového udělat nemůže. Ti dva mají cosi společného... Tehdejšímu americkému publiku se to ovšem nezdálo, film vzbudil značné pohoršení a hysterii. Teprve po letech se stal součástí zlatého fondu. To se tak někdy stává, že film předběhne dobu... 80 % (19.04.2005)

Každý so správnym a triezvym úsudkom musí povedať, že čistá myšlinka filmu nie je to pravé, čo sa podpísalo pod jednoznačné hodnotenia. To by svet vyzeral poriadne zvrátene. Ide o formu, akou sa táto myšlienka stane prístupná pre každého a že každý si z nej môže (a aj by si mal) trošku načerpať. Veľmi láskavý, srdečný a čo je lepšie aj smutný a trpký film o živote a o jeho vychutnávaní, prežívaní, dožívaní. No a tie všetky nápady najrôznejších zvrátených samovrážd a samodeštrukčných šialenstiev nemali chybu! Jednoducho, podobných filmov nikdy nie je dosť. 90%. (27.11.2007)