Milujte svého zabijáka

Jmenuje se Chuck Barris. Psal popové hity, byl TV producentem, zahltil éter ohlupující infantilní zábavou. Jako by tušil, kolik američanů je schopno ze sebe v TV udělat pitomce. A pak dostane nabídku:,,Naučím vás 30 způsobů, jak zabít člověka“. Když jste mladí, jsou vaše možnosti nekonečné. Můžete se stát kýmkoliv..... . Sympatická D.Barrymore a herecký koncert S.Rockwella. Klobouk dolů! Film si od počátku drží svoje tempo. Není nijak zběsilé, je takové ....vypravěčské, že pomalu vstřebáváte informace o lásce, šílenství, pocitech zabijáka. Rozhodně se nudit nebudete, nikdo po vás nebude chtít, aby jste se rozhodli co je dobře a co ne. Kdo je dobro a kdo zlo. (28.08.2006)

Tak a mám kompletního Cooneyho shlédnutého. Teda jako režíséra. A musím vám říct, ze tří filmů, jsem neviděl ani jeden špatnej. Ten člověk nejen, že umí perfektně hrát ale umí i točit. Ale teď k filmu: Sam Rockwell tu kouzlil! Hned od začátku jsem mu fandil, a on blbec začne pracovat pro CIA... Ale to byl teprve začátek! Drew jsem vůbec nečekal,a střihla si asi nejlepší roli své kariéry. Clooneyho agent byl k sežrání. (03.04.2009)

Bavit lidi a zabíjet je si může být někdy dost podobné. Třeba vtipy Petra Novotného mívají často vražedný potencionál. Confessions of a Dangerous Mind je první film z pera ,,geniálního" Charlieho Kauffmana, který přišel se mnou do styku. Musím říct, že ze začátku mě Coenovsky laděný scénář plný černého humoru opravdu chytil, ale postupně mu začal docházet dech, protože se utápěl v šílených nápadech. Takže nejsilnější složkou filmu pro mě je skvělá režie George Clooneyeho (ano některé triky, už jsem viděl jinde, ale co je na tom), která si skvěle hraje s kamerou a střihem, kdy postavy přecházejí z jednoho pokoje do druhého a objeví se na úplně jiném místě. Takhle výbornou kameru, která vytváří parádní jízdy, jsem opravdu dlouho neviděl. Ale to všechno by bylo samoúčelné, kdyby film neměl skvělé herce (Barrymore, Roberts, Hauer a samotný pan režisér) a nad všemi těmito jmény se tyčí vynikající Sam Rockwell, který si svého televizního zabijáka vysloveně vychutnává. K tomu má film zajímavá camea, kdy se ale takový Pitt a Damon dají opravdu promrknout. Confessions of a Dangerous Mind nám ukázal, že Clooney není jen skvělý herec, ale i skvělý režisér a já se díky tomuto snímku určitě brzo mrknu na Dobrou noc a hodně štěstí. (11.01.2008)

Clooney se nebojí. Vypráví dost odvážný příběh, přeskakuje z komedie do dramatu, z akčního filmu do milostného, střelí dvouvteřinové cameo Matta Damona a Brada Pitta a sám si střihne tu nejlepší vedlejší roli. Vydatně mu samozřejmě pomáhá i Rockwell a Barrymore, která je poprvé v kariéře opravdu výborná. Ano, příběh jednu chvíli peláší dopředu a druhou se zastaví na místě a jen nastálou situaci kulometným dialogem řeší. Ale v tomhle případě to neuvěřitelně sedí. (03.02.2006)

Na tomhle filmu mě potěšila pouze jedna věc a to ta, že měl jenom hodinu čtyřicet minut, jinak bych se asi zabil. Nemám moc ve zvyku vypínat filmy ještě před koncem, takže jsem to vydržel, ale bylo to něco neskutečného. Clooney se toho zhostil dobře, dělal to hlavně pro efekt a pobavení diváka, ale na mně tohle prostě nehraje žádný vliv, chci kvalitní podívanou, né navoněnou bídu, která se tváří jinak, než jaká doopravdy je. Asi jsem si špatně přečetl titulek, protože jsem vážně očekával něco úplně jiného. Sam Rockwell mi byl po celý film nesympatický, možná díky své vizáži bezdomovce a nebo hloupých grimas ala Austin Powers. Jsem rád, že jsem viděl Georgův režisérský debut, ale prosím, už nikdy víc! (21.03.2008)