Milujte svého zabijáka

Řekla bych, že s filmem je to jako s jídlem. Když přidáte jednu ingredienci navíc, a to platí i pro něco hodně delikatesního, tak docela dobře uvaříte blaf. Takhle jsem to viděla celý film - že se tam těch chutí pere nějak moc. Na druhé straně za něco, co má takovou invenci, mi přijdou 3* málo, ale pokud si odmyslím Sama Rockwella - herce, který není manekýn, ale hrát sakra umí - tak ........ no raději si ho odmýšlet nebudu. (06.02.2006)

Vlastně to ani není komedie, ale někdy na tváři dokáže vyloudit podivně pokřivený úsměv nebo snad úsměšek? Forma pseudodokumentu sice není novátorská, nicméně velmi funkční, herecké výkony jsou skvělé (jen mě trochu děsí ten kroužek neustále se opakujících herců v režii Sodenberga a Clooneyho). Prostě lehce úsměvná - lehce mrazivá podívaná, která se tváři jako nezávislý experiment, což mu ostatně sluší. (28.10.2003)

Mám dojem, že za takovou prvotinu by se nemusel stydět ani lecjaký ''profláklejší'' režisér.. Nebýt ale výsledné roztěkanosti (nevím, zda to byla vina spíše scénáře, nebo režie), mohlo to vyjít daleko lépe. Jako první Clooneyho (režijní) dílo jsem viděl vlastně zatím to poslední a musim říct, že jeho debut zabodoval lépe. Jestli si budu Rockwellův osobitý projev s nějakým filmem v budoucnu spojovat, bude to právě se ''zpovědí nebezpečné mysli'' - 70%. (06.02.2012)

je jasne, ze spojenie charlieho kaufmana a georga clooneyho predznamenava uspech. prvemu to slape s perom v ruke, druhy je sikovny herec a hlavne zaujimavy reziser..k milujte svojho zabijaka som sa dostal az teraz a musim uznat, ze ide o podareny kusok. sam rockwell je fakt vyborny a po cely cas sa je na co pozerat. pre mna pevnych 80% (03.07.2007)

Bavit lidi a zabíjet je si může být někdy dost podobné. Třeba vtipy Petra Novotného mívají často vražedný potencionál. Confessions of a Dangerous Mind je první film z pera ,,geniálního" Charlieho Kauffmana, který přišel se mnou do styku. Musím říct, že ze začátku mě Coenovsky laděný scénář plný černého humoru opravdu chytil, ale postupně mu začal docházet dech, protože se utápěl v šílených nápadech. Takže nejsilnější složkou filmu pro mě je skvělá režie George Clooneyeho (ano některé triky, už jsem viděl jinde, ale co je na tom), která si skvěle hraje s kamerou a střihem, kdy postavy přecházejí z jednoho pokoje do druhého a objeví se na úplně jiném místě. Takhle výbornou kameru, která vytváří parádní jízdy, jsem opravdu dlouho neviděl. Ale to všechno by bylo samoúčelné, kdyby film neměl skvělé herce (Barrymore, Roberts, Hauer a samotný pan režisér) a nad všemi těmito jmény se tyčí vynikající Sam Rockwell, který si svého televizního zabijáka vysloveně vychutnává. K tomu má film zajímavá camea, kdy se ale takový Pitt a Damon dají opravdu promrknout. Confessions of a Dangerous Mind nám ukázal, že Clooney není jen skvělý herec, ale i skvělý režisér a já se díky tomuto snímku určitě brzo mrknu na Dobrou noc a hodně štěstí. (11.01.2008)