Zbytečná krutost

Nádherná (a rozhodně nikoliv zbytečná) performance z divadla krutosti, co se většinu času tváří jako zatraceně znepokojující, morbidní a dusivá mrcha, ale ve finále odkape sympaticky zvráceným humorem v černé. Zřejmě nemá valný smysl upozorňovat na to, jakými jsou bratři Coenové nápaditými řemeslníky, protože za ně promlouvá nejen jejich všeobecně pozitivní pověst, ale zejména holý (a ve Zbytečné krutosti) snadno čitelný fakt, že jsou schopni vzít dokonale banální příběh ušitý primárně "do kraťas" a nekompromisně jej roztáhnout na drsnou kompaktní podívanou ("do gatí"), která srší, jiskří a doutná filmařskými "vychytávkami". Oč tu běží je atmosféra, atmosféra nahuštěná do naturalistických sekvencí mrtvolného ticha bez ticha, díky které jsem se na hodinu a půl nervového vypětí, ocitl v klaustrofobické temnici lidského podvědomí. Ruku v ruce s rozjímavým obrazem, jehož podstatnou náplní jsou mnohoznačné pohledy a dlouhé, opravdu dlouhé a zneklidňující expozice par excellence, vyvstává paralela s obdobně hypnotickým zážitkem u "tamté země, co jaksi nepřivykla staříkům" - podobnost čistě podvratná, potěšující a nutící k zamyšlení nad lehkostí, s jakou lze překlenout přes dvacet let (v jádru nezměněné) tvorby. Demagogizujícím krácením podrženo a sečteno - Zbytečná krutost je mistrná stínohra, pekelná rošáda, u které neznámá značí omyl bez viny, známá neznámou, které bychom se měli obávat, ale nadevše je úspěšnou zkouškou dospělosti, u níž na přitěžující vypravěčský balast nezbylo místa. (omluvte kostrbatost tohoto sdělení) (04.10.2008)

Coenovci začali s plnou parádou. Ich prvotina Blood simple. doslova nesie všetky prvky tak typické pre ich neskoršie filmy. Po prvé tu máme texas a texaských tvrdých chlapov a pekné ženy. Máme tu barovú hudbu v pozadí, a pár hrdinov, ktorý chrlia neskutočne dobre napísané dialógy, bez jediného zaváhania alebo zbytočnosti a hlavne je tu príbeh, z ktorého doslova presakuje hutná a temná atmosféra. Všetky tieto veci sú zvládnuté na výbornú, k čomu ešte pridám aj fantastických hercov až na McDormand - ja ju totiž naozaj nemusím - Z čoho najviac vyniká fantastický Walsh a Getz ale tiež kameru, ktorá je hravá a ak môžem byť taký trúfalý podotknem aj najumeleckejšia z Coenovských filmov. Veľmi sa mi páčila a vďaka nej som si okrem herectva mohol užiť aj prostredie a celkovo iné prvky, ktoré by som si inak nevšimol. Coenovci a ich zmysel pre existencionalizmus je badateľný aj tu a to v takej miere že posledných desať minút si doslova obhrýzate nechty či už na rukách alebo nohách a čakáte ako to dopadne. A práve títo ľudia zahnaní do krajnej situácie, v ktorej sa musia rýchlo rozhodnúť čo spravia ďalej , robí s coenovských trilerov doslova pôžitok, rovnajúci sa chladenému pivu, po celodennej šichte. Poctivý film, na ktorý mám len jednu jedinú výtku a to tú, že aj napriek skvelému scenáru, ktorý vám nedá ani na sekundu zapochybovať, že sa takéto niečo môže stať, sa postava súkromného detektíva skrátka chovala úplne iracionálne a práve nemu som mal problém uveriť, že to čo robí, má nejaké opodstatnenie, čo síce mal ale podľa mňa bolo podané veľmi hlúpo a nepozornejší divák si ho ani nevšimne. Inak perfektne odvedená práca, ku ktorej k dokonalosti chýbalo naozaj málo. no a ja si idem dať to pivko. (20.01.2009)

Excelentní film se značně černým nádechem filmu noir. Atmosféra je tak hustá, že by se dala krájet. Dokonalé sladění zvuků a hudby, kdy už pouze dupot psích tlap po koberci nebo úder do biliárové koule vzbuzuje pocit napětí. K tomu tísnivá hudba a dokonalá kamera, která ať už je v klidu nebo pohybu tvoří každou scénu nezapomenutelnou. Některé záběry mi dokonce svou zvláštní neobvyklou působivostí připomínaly tvorbu Davida Lynche. Bratři Coenové v roli sarkastických loutkařů za oponou nechávají své postavy tápat v chybných domněnkách a žádné předem nedají vědět, co zamýšlejí (jako „zbytečně krutý“ by se dal nazvat především osud „drsňáka“ Martyho).Hlavní hrdinové jsou tak za svá zbytečně krutá a neuvážená rozhodnutí nemilosrdně drceni nezvratnou osudovostí, která dopěje až k poslední značně bizardní scéně. (29.09.2008)

TOP 10. Koncert pro čtyři herce a jeden zapalovač. Někdo zemře pomalu, jiný rychle a ten, kdo nakonec přežije, by nejraději umřel taky. M. Emmet Walsh by mohl kandidovat na titul "Svině desetiletí", Coenové by pak mohli dostat cenu za "Nejsenzačnější debut v historii kinematografie". It's so bloody simple... (05.06.2008)

Už první režijní počin této bratrské dvojice v sobě skrývá všechny aspekty jejich dalšíích filmů. Jsou zde skvělí herci, propracované dialogy, komplikované a černohumorné situace a samozřejmě nezbytná krev. Bylo vidět, že se zde Coenovi učí a všechny svoje finty rozpracovali k dokonalosti až ve svých dalších filmech. (30.09.2008)