Zbytečná krutost

Coenovci svůj styl nezapřou - za celých dvacet let se víceméně nezměnili, ale právě jejich styl je bohužel tím jediným, co na Zbytečné krutosti může zaujmout. Možná snad ještě závěrečná absurdní scénka s rukou (absurdní nerovná se špatná a nenapínavá!), ale jinak jde o překombinovaný a hodně neuvěřitelný snímek, ve kterém jednotlivé scény fungují a mají svou atmosféru, ale jako celek zabředly v hustém bahně zvaném nuda, ze kterého se již nelze vyhrabat. Přesto je z filmu cítit, že právě tady se rodily kořeny a nápady ke geniálnímu Fargu. A už jenom za to si zaslouží Coenovci alespoň uctivou poklonu, poklepání po ramenou a pivo zadarmo. Až je potkáte, kupte jim ho. [říjen 2006] (22.10.2006)

Ještě, že na takový filmový klenot a skvost byli ti šulini dva. Kdoví jak by to dopadlo, kdyby to tvořil jen jeden packal. Celý problém snímku se ukrývá v šíleně špatně napsaných postavách. Naprosto všichni zúčastnění jsou krajně nezajímaví. Sledujete fádní osudy několika fádních Texasanů, kteří jsou ke všemu bohužel i maximálně otravní. Po celou stopáž jsem nefalšovaně trpěl. Naprosto debilním a ubíjejícím shledávám i zpracování, které se hlemýždím tempem plazí ke předem očekávanému konci. Tvůrci se snažili být tak strašně komorní, až se dostali do absolutně nezdravé roviny komornosti a na film se nedalo dívat. Začátky Coenů byly evidentně velice kruté. Naštěstí na sobě postupem času oba pořádně zamakali a na jejich současnou tvorbu už se dívat dá. Styděl bych se mít s touhle píčovinou spojované jméno. Alespoň, že jsem si hezky pospal. (26.06.2018)

I ve vidlákově jsou jedinci, kteří překročí hranice manželského slibu. Prachatý a brzy zahořklý majitel baru zjistí, že mu žena zahýbá. S jeho zaměstnancem. Najme si cynické soukromé očko a objednává dvojnásobnou vraždu. Děj se odvíjí velmi pozvolna, ale velmi funkčně. Všechny postavy mají nějaký škraloup, Coeni je postupně odkrývají. Velmi pomáhá kamera Barryho Sonnenfelda (pozdějšího režiséra Mužů v černém a Addamsovy rodiny), jehož záběry umocňují mrazivou atmosféru. Radost sledovat je i herce. Debutující Frances McDormand nebo nechutně mluvící texaský balík M. Emmet Walsh se zapíšou do divácké mysli. Bratři Coenové omrkli od nezávislých tvůrců, jak produkovat vlastní filmy, vysypali prasátka a natočili jeden ze svých společných scénářů. Vypadla z toho vydatná nezávislá pecka, která sbírala ceny na významných festivalech. Svérázná pocta klasickému filmu noir platí za průkopníka americké žánrové postmoderny. Po právu. A u mě platí za solidně mrazivý kus od tvůrců, kterým jsem až na výjimky (Fargo) nikdy nepřišel pořádně na chuť. (05.06.2016)

When things go wrong… K poznání, že nevěra se nevyplácí a problémy s komunikací mohou mít fatální následky, docházejí postavy Zbytečné krutosti brutálně přímočarou cestou. Coeni ohlodali konvence filmu noir až na dřeň. Nezdržují se uvedením do děje a představováním aktérů, o nichž víme všehovšudy jen to, jak se jmenují (a že Ray sloužil v armádě, čemuž odpovídá jeho uvažování). Vyprávění s jednoduchostí městské legendy, kterou si mezi sebou lidé povídají, je díky tomu otevřené širokému spektru interpretací a zároveň si můžeme na té nejzákladnější úrovni vychutnávat, jak nás film drží v napětí a neřešit psychologii a sociální zázemí bezradných, osudem stíhaných postav. Byť jde o tuctovou historku o nevěře a pomstě, naši pozornost udržuje kromě formálních ozvláštnění (nájezdy kamery, neobvyklé úhly, práce s hloubkou pole) fakt, že se události zdaleka nevyvíjejí podle očekávání. Některé zvraty přicházejí dříve než bychom čekali, na jiné nedojde vůbec (zapomenutý zapalovač nesehraje předpokládanou roli) a události mají vinou neinformovanosti postav velmi nečekané konsekvence (o mistrném vytváření zápletky na základě toho, co která postava ví nebo si myslí, že ví, by se daly psát dlouhé narativní analýzy). Zbytečná krutost je přes zdání jednoduchosti opojně promyšleným thrillerem pro poučeného diváka, který ocení, že se jej tvůrci nesnaží vyvést z konceptu lacinými triky. Namísto nich volí nečekané změny nálady (bizarní dialog o Martyho anální povaze, škodolibě černý humor), scény napínavé svým trváním (a z něj vyplývajícím očekáváním, kdy se „to“ stane) prudce ukončují úsporným střihem, který nás ladně přenáší v čase i prostoru. Nejen rytmicky vyrovnaný, ve vytváření napětí originální a nepředvídatelný film je příkladem zralého debutu filmařů, kteří vědí, co chtějí. Následující žánrové revize od Coenů jsou sice vtipnější a příběhově propracovanější, logicky ale již ne tak krvavě jednoduché a svou jednoduchostí očistné. 85% Zajímavé komentáře: Lavran, ScarPoul, tomtomtoma, TotalFilm (09.12.2015)

Prvních dvacet minut bylo pro mě naprosto ZBYTEČNÝCH. Přemýšlel jsem, jestli se mám vůbec dívat. Z nudy jsem si stříhal nehty na rukou. Ale následující hodinka byla opravdu KRUTÁ, takže jsem si stihnul ostříhat jen nehty jedné ruky. Při závěrečných titulcích jsem ještě svíral kleštičky na nehty. Dějově strhující, skvěle natočené - nejlepší bratři Coenové. (02.07.2003)