Muž, který nebyl

Jakožto neznalec filmů bratří Coenů, kterému prošla rukama nepatrná část jejich filmografie – navíc ty nejméně stěžejní díla – jsem si občas při sledování Muže, který nebyl připadal jako Alenka v říši divů. I když, ty divy Scénář je sice na první pohled obyčejný, „hrabe“ se ve všemožných brakových vodách, ale celek? Naprosto jedinečný. Tolik dějových zvratů, každá situace vždy vyústí do protisměru zavedené logiky Režisér Joel Coen vše navíc vypráví v pomalém retro stylu 40. let „poválečné“ Ameriky, kdy se jako pečlivý průvodce „zastavuje s divákem“ v každé scéně a v pečlivém rozboru mu detailně představuje hrdiny a jejich rozmanité charaktery. Edův popis seznámení se se svou ženou – včetně té „pauzy“ – je brilantní. Za kamerou stojící Roger Deakins pracuje se svým nástrojem á la jeho předchůdci z let 40. a když vám k tomu hraje decentní klavír zalitujete, že v té době nežijete. Ne, litovat nebudete, protože strohý popis Edova života znechutí nejednoho diváka. Že je Billy Bob Thornton výborný herec vím, ale že je ultra geniální, jsem si musel dokázat až tady. S věčně rozžhavenou cigaretou chodí, mluví a koná v tak stylovém provedení, že máte chuť jít a toho chlapa pozvat na sklenku, nad níž byste společně zanadávali na život. Muž, který nebyl je přesně tím filmem, který nulová očekávání proměňuje ve zlato. Víc, víc! (28.06.2005)

Trochu drsný příběh o tom, že žádný život není tak marný, jak se zdá a nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. ____ Když se podíváte do zamyšlené tváře Eda Crane (Billy Bob Thornton), značně nekomunikativního samorosta, říkáte si, že s tímhle týpkem to nebude jen tak. Je jasný, že nás ještě hodně překvapí a to se také celý film děje. Ačkoli se to nezdá, po nějakém čase začne Crane od života chtít více než jen sříhat lidem vlasy. Citelná snaha o únik z celoživotní unitarity, která je ve tváři skryta, se následně má projevit činy. Pak už jen stačí sledovat, jak může vypadat americký sen v praxi. Za hlavní taháky filmu považuji originální způsob vyprávění společně s téměř vzorovými typovými charaktery vedlejších postav. Černobílou kameru lze vnímat jako poctu noir filmu s odpovídající atmosférou. Naopak 50. léta jako retro podívaná ubírá na autenticitě. Poněkud zbytečná věc, bez které by byl film aktuálnější a údernější. 76% (18.07.2012)

Sled fotografií, kterým bratři Coenové darovali pohyb a skvělé dialogy. Absurdita snímku je vystavena tak, aby budila dojem prosté nahodilosti v životě člověka, který je spíše pozorovatelem, než aktivním přispěvatelem k směřování vlastní cesty. Teda, pokusí se být iniciativní jednou a na nečekané důsledky koukáme zbytek stopáže. Tím nejhezčím ale beztak zůstává vizuální stránka. (21.07.2015)

Už som videl niekoľko filmov od Coenovcov, takže nemôžem povedať, že mi je ich dielo neznáme. Ale ani to, že patrím k ich nekritickým obdivovateľom. Ich tvorba je zaujímavá a nevšedná. Platí to aj o Mužovi, ktorý nebol, ktorý radím k tomu lepšiemu z ich tvorby. Voľba čiernobieleho filmového materiálu a Billyho Boba Thorntona do hlavnej úlohy boli pre úspech filmu rozhodujúce. Frigovsky nehybná tvár hlavného hrdinu akoby symbolizovala nehybnosť jeho prázdneho a stereotypného života. Ale nielen on, ale aj ostatné postavy sú výborne vykreslené. Vrátane mladučkej Scarlett Johansson povinne cvičiacej Beethovenovu Mondschein sonate, ktorá sa nevymyká z plejády neúspešných a problémových postáv zaľudňujúcich tento film. Príbeh má množstvo peripetií, ktoré umožňujú nevnímať jeho relatívne pomalé tempo. Som rád, že som si pozrel tento film. Len som mal po istom čase nutkanie spočítať scény, v ktorých Ed Crane nefajčil. Ak by justícia chvíľu počkala, nepotrebovali by na exekúciu ani elektrické kreslo. (02.08.2012)

Překvapení, to zajisté ... od Coenů jsem čekala daleko víc černohumorných hlášek a scének. Občas sice něco z toho lehce vystrčí růžky (ufo :-), ale ve výsledku je Muž, který nebyl dramatem jak bič. Výtečná atmosféra je podpořena šedo-černo-bílostí a pak také charismatickým herectvím Billy Bob Thorntona, což v kombinaci s jeho prostě deklamovaným komentářem o holiči, co je neviditelný, udává ráz celému filmu. Zaujmou však i vedlejší postavy, obzvláště židovský právník v podání Tony Shalhouba a pak také "vděčná" pianistka Scarlett Johansson. Přičtu-li k tomu skvělou hudbu, kameru a neoddiskutovatelně dobrý scénář, zbývá mi je konstatovat, že Muž, který nebyl stojí v současné tvorbě hodně vysoko, u mě na *****. (08.12.2006)