Millerova křižovatka

Coenovic odpověď na mob movies se nese v duchu jemné nadsázky, pekelného slangu, vtipných citací, výstřední akce a precizní studie hlavní postavy: antihrdiny a losera, který ale dokáže ze své nevýhody udělat přednost a geniálně manipulovat s hlavními hráči v prohibičním ringu. Gabriel Byrne předvádí mistrovskou kreaci, ve které se noirová žoviálnost mísí s temnotou mysli zločince. Panoptikum postav tradičně oslňuje barvami, dikcí i zapamatovatelnými ksichty. Je v tom kus parodie, kus ironie a kus osudovosti. Ústřední hudební motiv shrnuje vše podstatné. Miller´s Crossing je precizní snímek, dokonale promyšlený a vygradovaný ve velkém stylu. (17.02.2009)

Po formální stránce dobrá práce, coenovka ve stylu, na jaký je divák od těchhle bráchů zvyklý. Členitý, kombinačně bohatý scénář, specifická filmová řeč, výrazné herecké typy, temná atmosféra s prvky grotesky a černé komedie, až potud klasika. Bavil mě slizký židák Turturo, tlustý plešatý taliánský mafián, nebo temná postava gangsterského homouše "Dána". Ovšem nebavila mě a film mi tak zprotivila postava hlavní, Byrneův machiavellistický gangster, který se v prvních záběrech jeví jako proklatě cool bourák a suverén, ale ze kterého se postupně vyklube slizký lhář, křivák a podrazák, který dostává neustále přes držku aniž by to na něm zanechávalo fyzické stopy, a který dějem proplouvá a ze všeho vždycky vybruslí jen díky scénáristické shovívavosti, protože v reálu mezi opravdovými gangstery by s těmi svými hrami skončil na prkně po deseti minutách. A divákovi je tenhle charakterově pokřivený oportunista představován jako hrdý a tvrďácký sympaťák a jeho podlé pletichaření jako moudrá strategie, díky které dokáže jeden hajzlík přečůrat jiné hajzlíky, poštvat je proti sobě a vyzrát nad nimi. Spíš než jako irský gangster se chová jako židovský zlodějíček a nemám ho rád. A z tohohle důvodu se jedná zatím o mou nejslaběji hodnocenou coenovku. (07.01.2020)

Filmy bratrů Coenů se vyznačují dvěma nepopiratelnými přednostmi - tou první je výsostná stylovost, tak patrná právě v Millerově křižovatce, v níž ovšem není úplně jasná hranice, která dělí epigonství a skládání pocty danému žánru od jeho parodování. S tím souvisí i druhá přednost tvorby bratrského dua, a totiž ona všudypřítomná nadsázka (vyjma jednoho jediného případu, totiž jejich filmové adaptace románu Tahle země není pro starý, kde by jakékoliv i stopové množství nadsázky udusilo esenci díla). Pro znevažující rastr se Coeni v tomto případě nerozhodli náhodou - mnoho základních děl hard-boiled žánru má už ve svém původním DNA obsažen zveličující prvek, vždyť třeba romány Raymonda Chandlera jsou psány v duchu nepřehlédnutelné nadsázky. Za nadsázkyplnou lze tedy označit i Millerovu křižovatku. A ona se tu tak kloubí vícerozměrnost ducha dramatu - tragédie si podává ruku s komedií. A právě osudový rozměr (geniální metafora s klouboukem unášeným větrem, jen to je lidský život) navozují bratři Coenovi ve svých filmech tak umně a rádi (vzpomeňme, jak s Jeffem Dude Lebowskim povívají poryvy osudu...Tom Reagan je vlastně tak trochu Lebowského dvojník, také jen stoicky klidný mlčky pozoruje, kam ho to osud naviguje, zásadní rozhodnutí učiní až v samém závěru. A žánrových souvislostí by se mezi oběma snímky jistě našlo víc.). Složit poctu právě noir filmům se navíc ukázalo jako velmi vizionářské, neboť neonoir detektivky slaví dnes velkou renesanci a jejich boom předznamenalo mimo jiných i sofistikované úsilí bratří v triku... (09.04.2014)

Bratři Coenové se vrhli i na drsnou školu americké detektivky a to tak, že velice zdařile. V atmosféře románů Dashiela Hammetta se jim podařilo prosadit i jejich svérázný humor a není nouze ani o svérázné figurky. Gabriel Byrne v roli sympatického loosera či Jon Polito coby ukrmený boss excelují, ovšem John Turturro v roli slizkého bezpáteřáka Bernieho mne naprosto ohromil. Naproti tomu představitelka Verny je nevýrazná až běda a Albert Finney má bohužel málo prostoru. Scéna, kdy kosí nepřátelské gangstery samopalem za zvuků balady Danny Boy je geniální - zbytek filmu je (bohužel jen) velmi dobrou gangsterkou. 75%. (25.02.2012)

Z tohoto filmu mám poněkud rozporuplné pocity. Pro filmy o prohibici v USA mám lehkou slabost. Představený scénář tohoto filmu nebyl rozhodně vůbec špatný. Bohužel mi ovšem přišel až příliš vykonstruovaný. Největší problém jsem měl rozhodně s tím, že mafiánští bossové byli až příliš velcí důvěřiví šulínci, zatímco obyčejní poskoci zde byli prezentováni jako ti vůbec nejgeniálnější tvorové ve vesmíru. Při takovém rozdílu sociální inteligence se mi zdá maximálně nepravděpodobné rozložení sil, které nám snímek představil. Spíše se jen bratři Coenovi zoufale pokusili tímto způsobem vytvořit snímek, který by byl co možná nejvíce divácky atraktivní. Potěšilo mě na Coenovské poměry nadstandardně mnoho akce, velice sympatické postavy a nesmírně příjemný a zajímavý soundtrack. Z mé odborné strany pálím lepší tři kousky. (21.07.2018)