Millerova křižovatka

Kdyby se Coenovi víc soustředili na kvalitu a míň na styl a prezentaci svých trade mark, bylo by to skvělé dílo. Ďábelské charisma Gabriela Byrnea se nedalo přehlédnout, jeho klobouk a přesně padnoucí jméno (Tom). Je fakt, že Kmotr je jen jeden, který nemá konkurenci, a těžko se mu cokoliv přiblíží. Stejně šlo o velice zdařilou podívanou s několika scénami, které proběhly podle mého gusta i očekávání. Včetně té v lese (1.poprava), na schodišti (2.poprava) a pak samozřejmě závěr. Snad rodilým mafiánem je Jon Polito a Albert Finney taky párkrát zaválel. A hlavní hrdina? Ten kromě okouzlující aury zaujal výjimečným charakterem. Jako by si zahrával s lidmi i se sebou, s životem a smrtí; bylo v něm víc tajemna a odvahy než křiváctví a zrady. (10.01.2012)

Bratři Coenové se vrhli i na drsnou školu americké detektivky a to tak, že velice zdařile. V atmosféře románů Dashiela Hammetta se jim podařilo prosadit i jejich svérázný humor a není nouze ani o svérázné figurky. Gabriel Byrne v roli sympatického loosera či Jon Polito coby ukrmený boss excelují, ovšem John Turturro v roli slizkého bezpáteřáka Bernieho mne naprosto ohromil. Naproti tomu představitelka Verny je nevýrazná až běda a Albert Finney má bohužel málo prostoru. Scéna, kdy kosí nepřátelské gangstery samopalem za zvuků balady Danny Boy je geniální - zbytek filmu je (bohužel jen) velmi dobrou gangsterkou. 75%. (25.02.2012)

Filmy bratrů Coenů se vyznačují dvěma nepopiratelnými přednostmi - tou první je výsostná stylovost, tak patrná právě v Millerově křižovatce, v níž ovšem není úplně jasná hranice, která dělí epigonství a skládání pocty danému žánru od jeho parodování. S tím souvisí i druhá přednost tvorby bratrského dua, a totiž ona všudypřítomná nadsázka (vyjma jednoho jediného případu, totiž jejich filmové adaptace románu Tahle země není pro starý, kde by jakékoliv i stopové množství nadsázky udusilo esenci díla). Pro znevažující rastr se Coeni v tomto případě nerozhodli náhodou - mnoho základních děl hard-boiled žánru má už ve svém původním DNA obsažen zveličující prvek, vždyť třeba romány Raymonda Chandlera jsou psány v duchu nepřehlédnutelné nadsázky. Za nadsázkyplnou lze tedy označit i Millerovu křižovatku. A ona se tu tak kloubí vícerozměrnost ducha dramatu - tragédie si podává ruku s komedií. A právě osudový rozměr (geniální metafora s klouboukem unášeným větrem, jen to je lidský život) navozují bratři Coenovi ve svých filmech tak umně a rádi (vzpomeňme, jak s Jeffem Dude Lebowskim povívají poryvy osudu...Tom Reagan je vlastně tak trochu Lebowského dvojník, také jen stoicky klidný mlčky pozoruje, kam ho to osud naviguje, zásadní rozhodnutí učiní až v samém závěru. A žánrových souvislostí by se mezi oběma snímky jistě našlo víc.). Složit poctu právě noir filmům se navíc ukázalo jako velmi vizionářské, neboť neonoir detektivky slaví dnes velkou renesanci a jejich boom předznamenalo mimo jiných i sofistikované úsilí bratří v triku... (09.04.2014)

Klasická gangsterka, která mi, nevím jak, léta unikala. Výborní herci v čele s démonicky dobrým Gabrielem Byrnem, slizkým Johnem Turturrem , psychopatickým Jonem Politem a naprosto famózní hudba Cartera Burwella vyvažují absenci v tomto žánru nezbytné akce a na mafiánský film přece jen příliš jak to říci"jednohubkový příběh" --prostě žádná kmotrovská epika , spíš jemná karikatura, což mi trochu vadilo, asi jsem občas příliš konzervativní divák. (23.03.2013)

Coenovce nemám zrovna v lásce, ale jejich filmy mě často zlákají. Millerova křižovatka je tomu další ukázkou. Prostředí, který mě zajímá stejně jako kvalitní herecké obsazení. Co to může zkazit? Asi jen polo-nudný příběh, u kterého jsem neustále čekal, kdy se rozjede a předvedeme ty poutavou a oslavovanou filmovou krásu. Nic nepřišlo. V porovnání s nedávno viděným Public Enemies opravdové ztělesnění nudy, režijní obyčejnosti a celkového nedostatku poutavých/excelentních momentů. Takže další nadhodnocení Coenovci odškrtnuti... PS: u filmu je zapsán pouze Joel jako režisér a možná by bylo dobré, psát pouze "credited" režiséry... aspoň tady u bratrů. (05.12.2009)